Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 133/2018-318

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o 101.808,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci

částku ve výši 14.904,68 Kč,

částku ve výši 3.962,26 Kč,

částku ve výši 8.624,4 Kč,

částku ve výši 74.317,25 Kč,

se zamítá.

II. Soud přiznává opatrovníku žalované příjmení jméno příjmení, sídlem adresa, odměnu za zastupování žalované ve výši celkem 13.262 Kč, která mu bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13.262 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.904,68 Kč, částku ve výši 3.962,26 Kč, částku ve výši 8.624,4 Kč, částku ve výši 74.317,25 Kč, <b>se zamítá.</b> II. Soud přiznává opatrovníku žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], odměnu za zastupování žalované ve výši celkem 13.262 Kč, která mu bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13.262 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 21. 6. 2016, ve znění dle jejích doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky ve výši 101.808.59 Kč, sestávající z částky 14.904,68 Kč jako součtu obchodního úroku obsaženého ve splátkách splatných ode dne 7. 6. 2014 do dne 7. 9. 2014, částky 3.962,26 Kč jako smluvní pokuty ke splátce splatné dne 7. 6. 2014, částky 8.624,40 Kč jako úhrady na havarijní pojištění, které byl povinen žalobce odvést pojišťovně nad rámec, a částky 74.317,25 Kč jako úroku z úvěru ve smluvené výši ročně z nesplacené jistiny ode dne 7. 10. 2014 do dne 20. 6. 2016. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba a žalovanou byla dne 7. 5. 2014 uzavřena smlouva

o úvěru číslo (dále také„ smlouva“), na základě které byl žalované na úhradu kupní ceny automobilu poskytnut úvěr ve výši 240.016 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v rámci 84 splátek ve výši 6.857 Kč, splatných vždy k 7. dni v měsíci, se splatností první splátky dne 7. 6. 2014. Žalovaná na úvěr počínaje již splátkou splatnou dne 7. 6. 2014 ničeho nezaplatila, čímž porušila své závazky ze smlouvy, a proto žalobce od smlouvy ke dni

5. 10. 2014 odstoupil (rovněž datum zesplatnění). Dále uvedl, že rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka byla žalovaná zavázána uhradit žalobci (respektive právnímu předchůdci žalobce) škodu rovnající se výši poskytnutého úvěru ve výši 240.016 Kč.

2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila. Z důvodu neznámého pobytu žalované jí soud ustanovil pro toto řízení shora uvedeného opatrovníka.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 5. 2014 soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba jako úvěrující, (zastoupená právnická osoba anonymizována dvě slova jako prodávajícím) a žalovaná jako úvěrovaná a klient, a to na vozidlo specifikované ve smlouvě, za cenu ve výši 335.737 Kč, jejíž poměrnou část ve výši 100.721 Kč zaplatila žalovaná prodávajícímu, a zbylá část kupní ceny ve výši 235.016 Kč byla prodávajícímu uhrazena úvěrujícím prostřednictvím úvěru, jehož náklady na sjednání činily částku 5.000 Kč. Žalovaná tak úvěrujícího požádala o poskytnutí úvěru v celkové výši 240.016 Kč. Uvedenou výši úvěru se zavázala splatit v 84 měsíčních splátkách po 6.857 Kč (zjištěno také ze splátkového kalendáře), s úrokovou sazbou 18,59 % ročně, přičemž první splátka byla splatná dne 7. 6. 2014 a další splátky pak vždy 7. dne v měsíci, poslední splátka měla být splatná ke dni 7. 5. 2021. V rámci uvedené úvěrové smlouvy byla sjednána také pojistná smlouva o havarijním pojištění s měsíční splátkou ve výši 1.724,88 Kč.

5. Z daňového dokladu č. anonymizováno soud zjistil, že žalované byla vyúčtována částka za prodej automobilu a ostatní zboží a služby v celkové výši 335.737 Kč, z toho žalovaná jako zákazník měla hradit 100.721 Kč a 235.016 Kč mělo být hrazeno úvěrem/leasingem.

6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 1. 10. 2014 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne soud zjistil, že společnost právnická osoba s účinností ke dni 5. 10. 2014 od úvěrové smlouvy z důvodu jejího hrubého porušení odstoupila, čímž došlo také k ukončení veškerých pojistných smluv, které byly součástí smlouvy o úvěru,

a žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna.

7. Z uznání závazku soud zjistil, že tímto měla žalovaná uznat vůči společnosti právnická osoba (dříve právnická osoba) pohledávku v celkové výši 341.824,59 Kč s příslušenstvím, avšak toto uznání nebylo žalovanou podepsáno ani datováno.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2017 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2017 ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba byla postoupena na společnost právnická osoba,

a tato skutečnost byla žalované oznámena.

9. Z podání žalobce ze dne 15. 9. 2020 soud zjistil, že mezi společností právnická osoba jako zanikající společností a žalobcem jako nástupnickou společností došlo k zániku prvně uvedené společnosti bez likvidace a přechodu jejího jmění na žalobce, a to na základě notářského zápisu sp. zn. anonymizováno číslo, spisová značka, veřejně dostupného v obchodním rejstříku.

10. Z vyúčtování úvěrové smlouvy číslo z důvodu předčasného ukončení ze dne

7. 10. 2014 soud zjistil, že společnost právnická osoba vyúčtovala konečný zůstatek ve výši 341.824,59 Kč.

11. Z výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba vyzvala žalovanou k úhradě konečného zůstatku ve výši 341.824,59 Kč.

12. Z matričního listu společnosti právnická osoba ze dne 7. 5. 2014 soud zjistil, že uvedená společnost k požadavku žalované na uzavření úvěrové smlouvy číslo zjišťovala základní údaje pro identifikaci žalované coby klienta, v rámci čehož si vyžádala od žalované občanský a řidičský průkaz, a s ohledem k zaměstnání a peněžním příjmům žalované zjistila, že žalovaná měla živnost jako osoba samostatně výdělečně činná, s vlastním jměním (majetek minus závazky) ve výši 100.000 Kč, s nulovými pohledávkami a závazky, příjmy měly dosahovat výše 450.000 Kč, a rozdíl příjmů a výdajů měl být ve výši 150.000 Kč.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 5. 2016 ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu 101.808,59 Kč s příslušenstvím, (celkový dluh měl přitom činit 341.824,59 Kč, z toho 240.016 Kč bylo přiznáno jako náhrada v trestním řízení).

14. Z pravomocného rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí,

sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že žalované (v této věci jako obžalované) byla mimo jiné dle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti právnická osoba, IČO, škodu ve výši 240.016 Kč.

15. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ( , (dále jen „o. z.“).

16. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

17. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.).

18. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč

se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2

o. z.).

19. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

(§ 1970 o. z.).

20. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném

od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené

o 8 procentních bodů ( ).

21. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr,

a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zákona

č. , o spotřebitelském úvěru).

22. Dle judikatury Ústavního soudu (např. , ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

23. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

24. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU, soud z úřední povinnosti zkoumal, zda se žalobce řádně s odbornou péčí zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy

o úvěru jeho právní předchůdce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované tak, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť nepředložil žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel, soudu není vůbec zřejmé, jak dospěl k závěru, že příjmy a výdaje žalované představují skutečně pouze uvedené částky. Z matričního listu klienta k požadavku na uzavření úvěrové smlouvy nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce řádně ověřoval příjmy a výdaje žalované, jako doklady předložené k ověření klienta měl být doložen pouze občanský

a řidičský průkaz. Přestože žalobce soudu na dvaceti stranách svého podání o procesu zjišťování úvěruschopnosti klientů vylíčil, jakým způsobem tento proces probíhá a z jakých údajů žalobce vychází (především nebankovní registry, ostatní registry a databáze, příjmy

a výdaje včetně výdajů na splátky úvěrů), nedoložil k uvedeným tvrzením ani jediný konkrétní doklad vypovídající o faktické situaci žalované, přičemž vyhodnocení na základě objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech nelze považovat za dostatečné ověření jeho úvěruschopnosti,

a to ani za předpokladu, že právní předchůdce žalobce provedl uvedené kontroly registrů

a databází (platnosti předložených dokladů, aktuální a historické dlužnosti žalované,

IČ, insolvence, adresy v interní databázi, black listu, četností a odlišností na žádostech,

či samotného vozidla) a do procesu ověřování zahrnul i demografické a statistické ukazatele. Soud proto podle , považuje uvedenou smlouvu

o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Z důvodu absolutní neplatnosti předmětné smlouvy proto žalobce nemá právo na úhradu žádných jiných nároků než z titulu bezdůvodného obohacení, kterými jsou pouze jistina a úrok z prodlení. Soud pak má za prokázané, že již v trestním řízení byla přiznána jistina v plné výši 240.016 Kč, úrok z prodlení žalobce touto žalobou nepožadoval. Jak již bylo uvedeno, žalobci nenáleží jiné nároky než nároky z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

25. Z dalších provedených důkazů soud nevzal ve věci nic podstatného ani významného pro rozhodnutí soudu jako důkazu nadbytečných, které by ve věci nepřinesly nic nového. Ze stejného důvodu neprovedl další dokazování navržené opatrovníkem žalované.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady žalované potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle , dále („ a. t.“), kdy advokátovi žalované coby ustanovenému opatrovníku náleží odměna za dva úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení na základě ustanovení zdejšího soudu usnesením ze dne anonymizováno a účast na jednání dne anonymizováno po 5.180 Kč za úkon právní pomoci dle . a. t. vypočtený z tarifní hodnoty ve výši 101.808,59 Kč, a dále mu k uvedené odměně ve výši celkem 10.360 Kč přiznal dvě paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle a. t., celkem tedy 600 Kč, a jelikož je opatrovník žalované plátcem DPH, částka 10.960 Kč se navyšuje o 21 % DPH, proto soud přiznal opatrovníku žalované celkem částku 13.262 Kč, která mu bude vyplacena zdejším soudem po právní moci tohoto rozsudku. Uvedenou částku ve výši 13.262 Kč, přiznanou na nákladech ustanoveného opatrovníka, je pak žalobce povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.