Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
12 C 192/2022-26
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum
do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky
ve výši částka a částku ve výši částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a částku ve výši [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení
ve výši 10 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný
s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu
o úvěru číslo, jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému úvěr
ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal právnická osoba anonymizováno vrátit částku částka spolu s příslušenstvím ve výši částka ve 14 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň splatnost celého úvěru pak připadala na den
datum. Žalovanému byla poskytnuta jistina úvěru ve výši částka, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalobkyně doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru,
do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši částka, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši částka a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši částka. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky částka, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši částka a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka. Žalovanému vznikla v důsledku prodlení
se zaplacením úvěru i povinnost zaplatit právnická osoba anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 %
z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele převedena na společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka
za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum
s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka a skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, nesplaceného poplatku za správu úvěru
ve výši částka, nesplaceného poplatku za bezhotovostní výběr splátek ve výši částka, postoupeného sankčního poplatku ve výši částka, postoupených paušálních nákladů
na vymáhání pohledávky částka, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení
částka a postoupené smluvní pokuty ve výši částka. Po zvážení všech okolností
a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak činí nesplacenou jistinu ve výši částka, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, nesplacený poplatek za správu úvěru ve výši
částka, nesplacený poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem
pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši částka,
a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku částka je tak tvořena součtem nesplaceného úroku částka, nesplaceného poplatku za správu úvěru částka
a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek částka. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky
za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky (odchozí dopis částka, odchozí dopis doporučeně částka, odchozí telefonický hovor částka, osobní návštěva částka). Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši částka,
za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele
na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit právnická osoba anonymizováno smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši částka, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj.
datum z dlužné jistiny pohledávky ve výši částka do datum. Žalovanému byla zaslána před podáním žaloby předžalobní výzva ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu
a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.).
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se právnická osoba (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) částku částka a žalovaný se zavázal vrátit ve 14-ti měsíčních splátkách po částka celkem částku částka, přičemž částka částka představuje celkové náklady spotřebitelského úvěru. Částku částka poskytla právnická osoba žalovanému v hotovosti, kterou převzal při podpisu smlouvy (ze smlouvy). Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a žalovaný byl vyzván, aby dluh zaplatil do 10-ti dnů. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, z poštovního podacího archu). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván dne datum, naposledy pak písemnou předžalobní výzvou ze dne datum (z výzvy). Žalobkyně vyčíslila náklady na mimosoudní vymáhání v podobě ceny za jednu cestu pověřeného pracovníka žalobkyně u dlužníka ve výši částka (z výpisu úkonů). Žalovaný v řízení ani netvrdil, jakou část pohledávky zaplatil, podle žalobkyně zaplatil částka.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který
je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (úvěrujícím, poskytovatel úvěru, věřitelem) a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru
a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
12. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru,
že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl
o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které
z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
13. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne datum doplnila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal poskytovatel úvěru na základě prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr, když dle těchto informací žalovanému zbývalo měsíčně částka k úhradě případných ostatních závazků; k tomu měl žalovaný doložit pracovní smlouvu, výplatní pásky, posudek o invaliditě, dodatek k pracovní smlouvě, nájemní smlouvu a složenky. Uvedené listiny žalobkyně také doložila a soud z nich zjistil, že čistý příjem žalovaného činil pouze cca částka měsíčně
(z pracovní smlouvy, z výplatních pásek), přičemž z výplatních pásek za poslední dva měsíce před poskytnutím úvěru vyplývají i srážky ze mzdy ve výši částka, resp. částka měsíčně. Z doložené složenky sice vyplývá další příjem ve výši částka, avšak nikoliv pro žalovaného, který byl pouze platebním místem jako zákonný zástupce příjemce invalidního důchodu. Z nájemní smlouvy, poštovní poukázky a z příjmového pokladního dokladu je zřejmé,
že nájemcem bytu je paní jméno příjmení (patrně manželka/partnerka žalovaného), která platí nájem ve výši částka a energie ve výši částka. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru pak vyplývá, že žalovaný je poručníkem svého syna, má mít příjem okolo částka, příjem syna činí částka, a příjem domácnosti má činit částka. Žalovaný
je ženatý a má dvě vyživovací povinnosti, vynakládá na bydlení částka, na energie částka, na stravování a výživné částka a částka na telefon a benzín; celkové výdaje domácnosti žalovaného mají činit částka. Dle shora uvedených zjištění ve spojení s prohlášeními žalovaného tedy nutně muselo být poskytovateli úvěru zřejmé, že faktický příjem žalovaného
(ve výši cca částka, když příjem byl postižen srážkami ze mzdy) je odlišný od tvrzeného příjmu, a stejně tak muselo být zřejmé, že příjem ve výši částka není příjmem žalovaného,
ale jeho (invalidního) syna, když nebyly ani tvrzeny, resp. doloženy jeho výdaje (na léky, spec. pomůcky apod.), a stejně tak nebyly doloženy ani celkové příjmy domácnosti, resp. další příjem do celkové výše příjmů, s níž poskytovatel úvěru kalkuloval. Pokud se s uvedenými zjištěními poskytovatel úvěru spokojil a (zjevně) vycházel z příjmu celé domácnosti, aniž by zjišťoval jeho skutečnou výši (nechal si doložit i příjem manželky žalovaného), když bylo zřejmé, že žalovaný svůj příjem nadhodnotil a zahrnul do něj i příjem svého syna, kterému dělá opatrovníka, nelze než uzavřít, že poskytovatel úvěru neposuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Navíc žalobkyně nijak neprokázala,
že by poskytovatel úvěru zkoumal poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, což se vzhledem k rozporuplným informacím získaným od žalovaného jistě jevilo jako nezbytné, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
14. S ohledem na shora popsané má soud za to, že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni,
na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 o.z. postoupena, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ.
15. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V daném případě žalovaný uhradil částku ve výši částka z poskytnuté částky částka a bezdůvodným obohacením na straně žalovaného je tedy částka ve výši částka, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum (žalobkyně prokázala odeslání výzvy v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne datum, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena dne datum; lhůta k plnění byla dle výzvy 10-ti denní, proto dnem, kdy mohl žalovaný nejpozději plnit, byl
datum; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky).
Ve zbývající části úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. Pokud se týká nákladů spojených s uplatněním podle ust. § 513 o.z., které žalobkyně uplatnila v celkové výši částka jako náklady spojené s konkrétní cestou zaměstnance žalobkyně k žalovanému. Tyto náklady nebyly v požadované výši žalobkyní ani prokázány (pouhé prohlášení žalobkyně, že její pracovník navštívil žalovaného v souvislosti s vymáháním dluhu, je zcela nedostačující k prokázání výše uplatněných nákladů), a ani je soud nepovažuje za náklady, které by byly účelně vynaložené k vymáhání předmětné pohledávky.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.) podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka a neúspěšná co do částky částka, poměr úspěchu a neúspěchu tedy činí cca 46:53 ve prospěch žalovaného, kterému však
dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.