Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 192/2022-46

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudní poplatek částku ve výši částka, a to na účet Okresního soudu v Klatovech ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudní poplatek částku ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu v Klatovech ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka, částka jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty ve výši částka a poplatku ve výši částka. Konstatovala, že poskytla dne datum žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka splatný ke dni datum. Totožnost dlužníka byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši částka, kterou dlužník zaslal ze svého bankovního účtu, na který mu následně částka částka byla poukázána. Žalovaná dosud ničeho na poskytnuté částce neuhradila. Byla opakovaně vyzývána, když upomínkami vznikly žalobkyni náklady na jejich odeslání ve výši částka. Dále žalobkyně byla nucena přistoupit k inkasnímu řízení, což představovalo náklady ve výši částka. příjmení představuje především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejich nákladů. Dále dlužník nesplnil své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3 a proto byla žalované naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2 ve výši 2 x částka. Dlužník se podpisem smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zavázal úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši částka. Shora uvedené částky neuhradila žalovaná i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, proto soud za splnění podmínek jedná v nepřítomnosti obou účastníků.

3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předsmluvního formuláře, jakož i ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vzal za prokázané, že ta byla uzavřena mezi účastníky řízení dne datum Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, když žalovaná se zavázala tuto částku včetně jednorázového poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka uhradit společně s úrokem ve výši 39 % ročně do třiceti dnů. Smluvní strany rovněž pro případ prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný – žalovaná v prodlení (bod 7.1 písm. c úvěrové smlouvy). Z potvrzení o platbě bylo prokázáno, že žalovaná ve prospěch účtu žalobkyně zaslala dne datum částku ve výši částka, když žalobkyně dne datum na účet žalované zaslala částku částka. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by částku žalobou uplatněnou byť jen z části uhradila.

4. Soud se předně zabýval posouzenímy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že celé toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle o. z., a o. z.. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi účastníky řízení byla uzavřena jako smlouva spotřebitelské ve smyslu a následující o. z.. Podle o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Dle uvedené smlouvy žalovaná obdržela od žalobkyně částka a zavázala se vedle této částky zaplatit též poplatek ve výši částka, tedy mnohem vyšší než byla poskytnutá částka. Soud pokládá za nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě sjednaného úroku víceméně přiměřenou (v daném případě 39 % ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalšího poplatku v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky přesáhnout výši zapůjčené částky. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Není zřejmé, jak byl tento poplatek určen, a proč právě v této výši, co má poplatek pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za dané situace takto sjednaný poplatek soud považuje za poplatek v rozporu s dobrými mravy. Na této skutečnosti nemůže změnit ani to, že žalobkyně nabízí jakousi„ slevu“ na uvedeném poplatku popřípadě včasného splacení úvěru, toto ujednání se spíše jeví jako kalkul žalobkyně s prodlením spotřebitele, byť by to bylo například o jeden jediný den, přičemž následek by byl v takovém případě naprosto neúměrný porušení sjednané povinnosti, to vše i přesto, že ve smlouvě smluvní strany sjednaly pro případ prodlení spotřebitele, tedy žalovaného sankční smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Je třeba rovněž uvést, že celá smlouva o úvěru je viditelně koncipována v neprospěch spotřebitele, neboť obsahuje množství ujednání o nejrůznějších poplatcích a sankcích, které se stávají nepřehlednými a na kterých se věřitel v případě prodlení dlužníka obohatí o částky vícenásobně převyšující poskytnutou jistinu. Ze všech shora uvedených důvodů soud pokládá smlouvu o úvěru neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, přičemž neplatná je celá smlouva, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j.  – 64 ze dne 26. 7. 2017, č. j.  – 80 ze dne 30. 1. 2019 či  – 80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývala problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků. Názor Krajského soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl z těchto rozhodnutí zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v daném případě.

5. S ohledem na shora uvedený právní názor soud uzavřel, že pokud žalobkyně žalované částku částka poskytla, což bylo prokázáno (jak uvedeno shora), pak žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 1,2 o. z., a je povinna žalobkyni jako ochuzené částku částka vrátit. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na částce částka cokoli žalobkyni uhradila. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, to znamená nejen co do poplatku částka, ale též nákladů inkasního řízení a nákladů upomínání ve výši částka i smluvní pokuty ve výši částka. V této souvislosti je vhodné dodat, že smluvní pokuta vycházela ze smlouvy o úvěru, kdy žalobkyni by vznikla na tuto smluvní pokutu nárok v případě prodlení žalovaného. Ujednání o smluvních pokutách jsou však i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě, jakož i o dalších poplatcích za upomínky obsažená v úvěrové smlouvě proto nebyla soudem shledána platná, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh.

6. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , kdy ve věci žalovaná měla úspěch co do výše 70 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 30 % předmětu sporu, měla by proto právo na 40 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s daným řízením nevznikly.

7. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, nařídil ve věci jednání, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bod 1 a) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2 však soudní poplatek by činil částka, proto zbývá doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z j) , kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

8. Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti částky uvedené ve výroku I. daného rozsudku vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle .

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).