Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 488/2021-20

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba s.r.o., IČO dne datum smlouvu o poskytnutí zápůjčky číslo za použití prostředků komunikace na dálku, Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne datum zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku ve výši 2 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč, a to vše nejpozději do datum. Žalovaná však právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradila. Celkovou pohledávku ve výši 2 500 Kč z titulu Smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, postoupil ve prospěch žalobce jakožto postupníka. Přestože byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou, žalovaná ničeho žalobci neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “.

3. Soud provedl k důkazu níže uvedenéy předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o poskytnutí zápůjčky číslo (dále také jen„ Smlouva“) ze dne datum Smlouva byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Ve Smlouvě je žalovaná identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, identifikačním číslem, telefonním číslem, emailovou adresou, číslem bankovního účtu a adresou pobytu. Ve Smlouvě se věřitel zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, a to na bankovní účet uvedený ve Smlouvě, klient se zavazuje splatit úvěr nejpozději do 21 dnů od poskytnutí úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru činí 500 Kč. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o poukázání částky 2 000 Kč dne datum z účtu č. bankovní účet bez označení majitele účtu na účet č. bankovní účet bez označení majitele tohoto účtu, s uvedením rodného čísla žalované ve specifickém symbolu. Ke Smlouvě dále žalobkyně doložila Žádost o poskytnutí zápůjčky, v rámci které jsou obsaženy údaje o příjmech žalované sdělené přímo žalovanou. Předžalobní upomínka je z data 14.8.2019, ovšem bez dokladu o zaslání žalované. Dále soud provedl k důkazu Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi právnická osoba s.r.o. a žalobkyní, v rámci které je postupována pouze pohledávka za žalovanou ve výši 7 845 Kč ze Smlouvy.

4. V souladu s ustanovením , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji učil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

V souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

V souladu s ustanovením § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

V souladu s ustanovením § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

V souladu s ustanovením § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

V souladu s ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

V souladu s ustavením , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Žalobkyně neprokázala uzavření platného závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy distančním způsobem prostředky komunikace na dálku, neboť její předchůdkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o zápůjčce, tedy § 2390 a násl. o.z. Žalobkyně nepředložila řádné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, soud přitom splnění této povinnosti na straně poskytovatele úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumá z úřední povinnosti. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti předložila soudu pouze Žádost o zápůjčku, kde žalovaná sama uvedla údaje o svých příjmech a zdrojích příjmů, předchůdkyně žalobkyně však tyto informace od žalované dále neprověřovala, navíc v žádosti zcela absentují údaje o výdajích žalované. Předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Přes to, že žalovaná námitku neplatnosti Smlouvy nevznesla, vstupuje tato okolnost do závěrů soudu o neplatnosti Smlouvy dle ustanovení § 580 a § 588 o.z., neboť poskytnutí úvěru spotřebiteli bez zjištění jeho majetkových poměrů se zjevně příčí dobrým mravům a odporuje smyslu a účelu zákona o spotřebitelském úvěru, čímž zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek, a sice ochranu společnosti před nadměrných zadlužováním spotřebitelů. K tomuto viz nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. , v němž soud, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěryschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“.

V tomto směru soud odkazuje také na judikaturu Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 14.3.2018, č. j. -50 uvedl:„ Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti (Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 ZosÚ ve spojení s § 588 o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C - 106/89, EU:C: 1990, právnická osoba C - 240–244/98, EU:C: 2000, jméno příjmení jméno - 212/04, EU:C: 2006); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. ). Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení: ve vztahu k směrnici 93/13, rozsudek ze dne datum, Pannon GSM, , EU:C: 2009, bod 32; k směrnici Rady 85/577, rozsudek ze dne 17. 12. 2009, jméno jméno, C 227/08, EU:C: 2009, bod 29; k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999 /44/, rozsudek ze dne 3. 10. 2013, příjmení jméno, C 32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. června 2015, příjmení, C 497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura), z čehož vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. října 2007, anonymizováno a anonymizováno, C 429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41).“

6. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou Smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení , o spotřebitelském úvěru, a podle ustanovení o.z. a dále s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu a Krajského soudu v Ostravě.

7. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. V projednávaném případě však žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 2 000 Kč, neboť pokud jde o předložené potvrzení o odeslání finančních prostředků, z tétoy nelze dovodit, kdo vyplatil finanční prostředky a že finanční prostředky byly vyplaceny právě žalované. V poznámce k platbě je sice uvedeno„ anonymizováno příjmení jméno odeslana“, jedná se však o zprávu pro příjemce zapsanou odesílatelem finančních prostředků a nikoliv bankou. Uvedení rodného čísla žalovaného v rámci specifického symbolu platby není relevantní důkaz o majiteli bankovního účtu. Soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout.

8. Žalobkyně dále neprokázala, že došlo k zaslání předžalobní výzvy dopisem ze dne 14.8.2019 neboť nedoložila doklad o odeslání žalovanému. Shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z., byť ji soud právně posoudil jinak, žalobkyni tedy svědčí aktivní věcná legitimace v řízení.

9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly pro její pasivitu, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).