Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 50/2022-135

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupený anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 98 768,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 52 482 Kč s úrokem z prodlení z částky 52 482 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 27.11.2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 46 286,51 Kč s úrokem 8,25% p.a. z částky 98 768,51 Kč od 27.9.2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 98 768,51 Kč od 1.11.2020 do 26.11.2021 a z částky 46 286,51 Kč od 27.11.2021, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 52 482 Kč s úrokem z prodlení z částky 52 482 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 27.11.2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 46 286,51 Kč s úrokem 8,25% p.a. z částky 98 768,51 Kč od 27.9.2020 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 98 768,51 Kč od 1.11.2020 do 26.11.2021 a z částky 46 286,51 Kč od 27.11.2021, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 98 768,51 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel dne 24.5.2018 s žalovaným smlouvu o úvěru - vedeném na úvěrovém účtu č. bankovní účet - na částku 105 250 Kč. Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úroky z úvěru ve výši 17,90 % p.a. a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru dle Smlouvy, přičemž banka byla oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 2 108 Kč, splatných nejprve k 5. dni v měsíci, počínaje dnem 9.7.2018, následně byla splatnost na základě dodatku ke Smlouvě změněna k 15. dni v měsíci. Právní předchůdce žalobce úvěr žalovanému poskytl bezhotovostně dne 25.5.2018 a 30.5.2018 ve výši 100 000 Kč a 5 250 Kč. Před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, který uvedl, že dosahuje mzdy 12 800 Kč, mimo právnická osoba měl osobní úvěr se splátkou ve výši 2 000 Kč, spotřební úvěr se splátkou 2 408 Kč, kontokorentní úvěr s kontokorentním limitem 5 000 Kč (který byl Smlouvou zkonsolidován), splátka nového úvěru činila 2 108 Kč, celkové splátkové zatížení žalovaného činilo 6 516 Kč. Sám žalovaný žádné výdaje neuvedl, právní předchůdce žalobce tak na základě svého interního modelu (pracujícímu se statistickými daty a aktuálními údaji životních a normativních nákladů na bydlení) stanovil jeho výdaje částkou 5 768 Kč měsíčně. Úvěruschopnost žalovaného tak byla posouzena s odbornou péčí. Žalovaný nezaplatil řádně a včas ani jednu z dohodnutých splátek a poté hradil nepravidelně, právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a úvěr ke dni 26.9.2020 zesplatnil. Ode dne poskytnutí úvěru do data zesplatnění uhradil žalovaný částku v celkové výši 52 768 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.1.2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Dlužná částka činí 98 768,51 Kč (neuhrazený zůstatek úvěru 92 089,11 Kč, připsané neuhrazené úroky z úvěru 6 679,40 Kč). Žalovaný na úvěr – přes upomínání – ničeho nezaplatil.

2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 17.3.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Smlouvou o úvěru ze dne 25.5.2018 (dále jen„ Smlouva“), Dodatkem ke Smlouvě o úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, Ceníkem právního předchůdce žalobce, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 25.5.2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 105 250 Kč vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 108 Kč, první splátka byla splatná 9.7.2018, každá další až do úplného zaplacení byla splatná vždy v 5. den každého kalendářního měsíce, od měsíce října 2018 vždy k 15. dni měsíce, úroky byly sjednány pevnou sazbou ve výši 17,90 % p.a., dále bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se jeho součástí, připsány k jistině budou vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, také při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek, bylo sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobce úvěr zesplatnit. Dopisem ze dne 27.9.2020 – rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 26.9.2020 zesplatnil. Výpisem z úvěrového účtu měl soud prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši, a to dne 25.5.2018 100 000 Kč a dne 30.5.2018 5 250 Kč. Žalovaný nebyl schopen řádně a včas sjednané splátky hradit. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 52 768 Kč. Ze zprávy právního předchůdce žalobce měl soud prokázáno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem činí 12 800 Kč, tento byl doložen i potvrzením zaměstnavatele žalovaného, jednalo se o zaměstnání na dobu neurčitou, žalovaný nedeklaroval žádné životní výdaje, banka stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého ekonomického modelu na 5 768 Kč, žalovaný neuvedl žádné splátky v právnická osoba, mimo právnická osoba, byl u žalovaného zjištěn osobní úvěr se splátkou ve výši 2 000 Kč, spotřební úvěr se splátkou 2 408 Kč, kontokorentní úvěr s kontokorentním limitem 5 000 Kč (který byl Smlouvou zkonsolidován), splátka nového úvěru činila 2 108 Kč, celkové splátkové zatížení žalovaného činilo 6 516 Kč měsíčně, dle právního předchůdce žalobce příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životního výdajů. Proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jak bylo prokázáno výpisem z insolvenčního rejstříku. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva jak bylo prokázáno dopisem ze dne 06.11.2021 spolu s dokladem o odeslání, v němž byla žalovanému poskytnuta lhůta k zaplacení dluhu nejpozději do 26.11.2021.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek účinnou ke dni 2.1.2021 spolu se seznamem postoupených pohledávek, dohodou o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny. Postoupení pohledávek bylo žalovanému právním předchůdcem žalobce oznámeno, jak bylo prokázáno dopisem postupitele ze dne 9.2.2021.

6. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 52 768 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 98 768,51 Kč od 27.9.2020 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 105 205 Kč, který se zavázal zaplatit, nejpozději do 5.6.2026. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit ve 96 pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016, když smlouva byla uzavřena dne 24.5.2018 a žalovaný nebyl schopen řádně a včas uhradil jedinou úvěrovou splátku, přičemž důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce měl v době uzavírání Smlouvy informaci o tom, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 12 800 Kč, právní předchůdce žalobce dokonce akceptoval i to, že žalovaný neuvedl žádné životní výdaje, měl další tři úvěrové produkty, nehodnotil způsob, jakým žalovaný nakládá s finančními prostředky, osobní situaci žalovaného, jeho případné vyživovací povinnosti. Právní předchůdce žalobce nijak dále nevyvodil příslušné závěry vyplývající ze zjištěných kusých údajů k osobě žalovaného, faktické výdaje žalovaného nezkoumal. Žalovanému zůstávalo k nakládání pouhých 516 Kč měsíčně, jak vyplývá z rozdílu mezi jeho příjem 12 800 Kč a výdaji stanovanými právním předchůdcem žalobce ve výši 5 768 Kč, celkovým splátkovým zatížením (včetně splátky nového úvěru) ve výši 6 516 Kč. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v  a by (zejména vzhledem k druhé větě ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Opatrovník žalovaného zároveň i tuto neplatnost namítl. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 105 250 Kč přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. a násl. o.z. ve výši 52 482 Kč, když u úvěru činila jistina 105 250 Kč mínus žalovaným zaplacených celkem 52 768 Kč. Žalovaný byl žalobcem dopisem ze dne 16.11.2021 vyzván k zaplacení dluhu do 26.11.2021, dostal se tak do prodlení nejdříve dnem 27.11.2021, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 27.11.2021 do zaplacení a nikoliv dříve. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku ze shora uvedených důvodu žalobu zamítnout.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy však neúspěch žalobce (i s přihlédnutím k příslušenství) nepřevýšil jeho úspěch, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní

ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.