Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 219/2022-11

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 68 858,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 22 910 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách v částce 4 500 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek

II. Žaloba se, co do částky 45 948,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 45 948,72 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 22 910 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách v částce 4 500 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek II. Žaloba se, co do částky 45 948,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 45 948,72 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, a to z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou dne 4. 3. 2021 Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši 11 % nesplaceného úvěru včetně úroků a poplatků minimálně však částkou 1 000 Kč. Žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 47 000 Kč, avšak svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostála, když ke dni podání žaloby dosud nebyla uhrazena jistina úvěru ve výši 39 952,36 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 750 Kč a úrok ve výši 28 156,36 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě rámcové smlouvy ze dne 27. 1. 2020. Žalovanou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná podala dne 25. 8. 2022 odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, ve kterém uvedla, že nemá finance na zaplacení dluhu najednou s tím, že navrhovala platbu ve splátkách po 4 500 Kč až 5 000 Kč měsíčně. Toto odůvodnila svými majetkovými poměry a vyživovací povinností.

3. Vzhledem k tomu, že dluh výslovně neuznala, ale v dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníce, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen ) vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky ( ). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila, žalobkyně výslovně souhlasila, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 4. 3. 2021, obchodních podmínek společnosti právnická osoba a dokumentu„ loan application info“, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované revolvingový úvěr až do výše 80 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vracet měsíčními splátkami ve výši minimálně 11 % nesplaceného úvěru nebo částkou 1 000 Kč, to vše při roční úrokové sazbě 10,5 % a RPSN ve výši 231,39 %. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 24 090 Kč. Dosud tedy dluží žalobkyni výše uvedené částky, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Podle smlouvy o úvěru je úvěrovaný povinen zaplatit paušální náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením úvěrovaného se splácením ve výši 250 Kč. Přímo v úvěrové smlouvě je mimo jiné sjednáno, že věřitel může v případě prodlení klienta po něm požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně přílohy. Ke dni postoupení činil celkový dluh žalované částku 68 858,72 Kč, kterou tvoří jistina ve výši 39 952,36 Kč, úrok ve výši 28 156,36 kča náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč. Žalované byla zaslána též předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne 16. 3. 2022

5. Podle , (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 10,5 % ročně s uváděnou RPSN úvěru ve výši 231,39 % zohledňující veškeré další náklady s úvěrem spojené. V případě, že by soud posuzoval toliko výši úroků z úvěru, nemohl by ve věci shledat jakékoliv nemravné ujednání, když hodnota 10,5 % ročně zcela jistě nevybočuje ze zákonem, judikaturou ani dobrými mravy určených mezí. Zhodnotí-li však soud úvěr jako celek, respektive bude-li posuzovat i další náklady s ním spojené, tedy ty, které se promítají do roční procentní sazby nákladů jako relevantnějšího ukazatele výhodnosti/ceny jednotlivých úvěrů, tento závěr již učinit nelze. Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle , (dále jen „“). Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. , , nebo uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j.  – 69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí:„ exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“

7. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne 3. 4. 2021 byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 10,5 % ročně s RPSN 231,39 %. Dohodnutá výše RPSN tedy enormně převyšuje obvyklou míru, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Na tomto závěru nic nemění ani to, že právní předchůdce žalobkyně nebyl bankou, neboť tato skutečnost přece nemůže znamenat, že by si právní předchůdce žalobkyně mohl sjednávat takto nemravnou výši nákladů úvěru. Uvedený závěr je v souladu s předchozími pravomocnými rozhodnutími odvolacího (i zdejšího) soudu. Neobstojí ani případná argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přece nejsou vyloučené ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní. Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.

8. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, že je na místě exekuci zcela zastavit a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy právě ujednání o výši úroků z úvěru jsou ve smlouvě o úvěru následována ujednáními o dalších poplatcích, přičemž vedle nich smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu (pro případ porušení povinností věřitele žádná smluvní pokuta sjednána nebyla). Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků (pokuty a poplatků) by předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalované nepůjčil, tedy neplatná je celá smlouva o spotřebitelském úvěru. Její ustanovení zakládají tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.

9. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalované je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného o. z. Uvedené jiné právní hodnocení nevyžadovalo poučení dle , neboť toto soud poskytuje jen za předpokladu, kdy je třeba, aby účastník v této souvislosti doplnil vylíčení rozhodných skutečností. Taktomu v posuzované věci nebylo, žalobkyní vylíčené skutečnosti a předložené důkazy pro rozhodnutí soudu poskytují dostatečný základ. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 47 000 Kč. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 24 090 Kč. Při výše uvedeném závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru a posouzení vztahu mezi účastníky jako bezdůvodného obohacení, musí žalovaná vydat své bezdůvodné obohacení žalobkyni jako postupníku, neboť tato má právo na vrácení toho, co bylo plněno ( o. z.), a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 22 910 Kč, která jí byla přiznána výrokem I. Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z této dlužné jistiny, neboť žalovaná byla a je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s  Výrokem II. byl pak zamítnut nárok na žalobkyní požadovanou zbylou částku ve výši 45 948,72 Kč, a to právě vzhledem k výše podrobně zdůvodněné absolutní neplatnosti celé smlouvy o úvěru. Společně s touto byl zamítnut návrh i co do úroků z prodlení z této částky jdoucích, když je mezi nimi akcesorický vztah. Plnění dluhu ve splátkách bylo žalované umožněno s ohledem na její žádost a současný souhlas žalobkyně, když výše splátek ani doba, za kterou dojde ke splacení dluhu, nejsou dle uvážení soudu v rozporu se zájmy žalobkyně ani žalované.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle , neboť úspěšnější žalované žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.