Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 171/2022-22
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 20.000 Kč s příslušenstvím + o 9.400 Kč
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 12.900 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3.590 Kč a smluvní pokutu ve výši 9.400 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.575,34 Kč a částky 690 Kč.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 12.900 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3.590 Kč a smluvní pokutu ve výši 9.400 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.575,34 Kč a částky 690 Kč. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobu došlou soudu dne 22. 12. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.575,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.590 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuty ve výši 9.400 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 18. 12. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, elektronickými prostředky komunikace na dálku Smlouvu o úvěru číslo, na základě které poskytla právnická osoba žalované úvěr ve výši 20.000 Kč., a to bezhotovostně převodem na účet. Žalovaná se zavázala vrátit částku 23.440 Kč spolu s příslušenstvím do 16. 2. 2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 postoupená žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 32.990 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3.440 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 9.400 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.575,34 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 17. 2. 2020 do 1. 6. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20.000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 15. 6. 2021 z jistiny 20.000 Kč. Dále požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Jedná se o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, když žalobkyně nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne
7. 7. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Náklady sestávají z částky 39 Kč za odchozí dopis, a z částky po 217 Kč za 3 osobní návštěvy. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Tato je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 9.400 Kč a byla počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 17. 2. 2020 z dlužné jistiny 20.000 Kč do 1. 6. 2021 Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 9. 11. 2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podáním došlým soudu dne 7. 7. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 12.900 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3.590 Kč a smluvní pokutu ve výši 9.400 Kč. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odstavec 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Žalobkyně nadále požadovala částku 20.000 Kč se zákonným z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.575,34 Kč a částku 690 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
4. Na výzvu soudu podle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
5. Z výpisu z účtu č. bankovní účet, že dne 4. 8. 2015 byla na účet připsána z účtu č. bankovní účet vedeného pro žalovanou částka 1 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem
adresa, a žalovaná dne 18. 12. 2019 uzavřely dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, ve výši 4.000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 279,83 % ročně, tj. v částce 920 Kč, celkem tedy částku 4.920 Kč, dne 17. 1. 2020. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).
7. Ze smlouvy o úvěru číslo že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem
adresa, a žalovaná dne 16. 1. 2020 uzavřely dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, ve výši 20.000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 104,63 % ročně, tj. v částce 3.440 Kč, celkem tedy částku 23.440 Kč, dne 16. 2. 2020. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dál strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Touto smlouvou byly změněny a doplněny podmínky Smlouvy o úvěru číslo.
8. Z potvrzení o provedení platbě, že právnická osoba, s.r.o., IČO, potvrdila dne 18. 12. 2019 právní předchůdkyni žalobkyně, že z účtu právnická osoba vedeného u platební brány anonymizováno odeslali částku 4.000 Kč s variabilním symbolem číslo na účet bankovní účet, jméno účtu příjemce celé jméno žalované.
9. Z potvrzení o provedení platbě, že právnická osoba, s.r.o., IČO, potvrdila dne 15. 1. 2020 právní předchůdkyni žalobkyně, že z účtu právnická osoba vedeného u platební brány anonymizováno odeslali částku 8.000 Kč s variabilním symbolem číslo na účet bankovní účet, jméno účtu příjemce celé jméno žalované.
10. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 23. 9. 2019 byla z účtu odepsána částka 3.000 Kč na vrub účtu číslo, variabilní symbol, popis platby dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova číslo anonymizováno.
11. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 27. 12. 2019 byla z účtu odepsána částka 3.000 Kč na vrub účtu číslo, variabilní symbol, popis platby dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova číslo anonymizováno.
12. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 2. 1. 2020 byla z účtu odepsána částka 2.000 Kč na vrub účtu číslo, variabilní symbol, popis platby dodatečná půjčka od anonymizována dvě slova číslo anonymizováno.
13. Z upomínek, že dne 1. 3. 2020, 18. 3. 2020 a 29. 3. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínky, ve kterých ji vyzývala k úhradě dlužné částky z půjčky číslo.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, že právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 11. 6. 2021 uzavřely dohodu o postoupení pohledávek, které má postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými k datu 1. 6. 2021, na žalobkyni. Pohledávky přešly k datu 14. 6. 2021, kdy byla zaplacena kupní cena.
15. Z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 6. 2021 oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši ke dni postoupení 32.990 Kč, žalobkyni, a vyzvala ji k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 29. 6. 2021.
16. Z listiny nazvané Předání do advokátní kanceláře, že právní zástupce žalobkyně dne 3. 8. 2021 vyhotovil oznámení adresované žalované, kterým ji vyzval k úhradě závazku v aktuální výši 33.258,49 Kč nejpozději do 27. 8. 2021.
17. Z interního výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, že v tomto žalobkyně uvedla přehled úkonů, které realizovala u pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo to obyčejný dopis ze dne 3. 8. 2021, a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka ze dne 8. 12. 2021, 29. 7. 2021, 8. 9. 2021, 7. 10. 2021.
18. Z výzvy před podáním žaloby a poštovního podacího archu, že dne 9. 11. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy číslo nejpozději do 9. 12. 2021, a upozornil na podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 11. 11. 2021.
19. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dne 18. 12. 2019 uzavřely elektronickými prostředky komunikace na dálku dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne 17. 1. 2020, ve výši 4.000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 279,83 % ročně, tj. v částce 920 Kč, celkem tedy částku 4.920 Kč. Ve smlouvě strany sjednaly případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dále strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Dne
18. 12. 2019 byla částka 4.000 Kč zaslána na účet žalované č. bankovní účet, tj. na účet, ze kterého provedla žalovaná registrační platbu ve výši 1 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále zaslala na účet žalované č. bankovní účet dne 23. 12. 2019 částku 3.000 Kč, dne 27. 12. 2019 částku 3.000 Kč, dne 2. 1. 2020 částku 2.000 Kč, dne 15. 1. 2020 částku 8.000 Kč. Dále stejní účastníci uzavřeli dne 16. 1. 2020 dohodu, kterou byly změněny a doplněny podmínky původní smlouvy o úvěru, a to tak, že se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově dne 16. 2. 2020, ve výši 20.000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 104,63 % ročně, tj. v částce 3.440 Kč, celkem tedy částku 23.440 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dále strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 11. 6. 2021 uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, které měl postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými a pohledávka přešla s účinností ke dni 14. 6. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně přípisem ze dne 25. 6. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 29. 6. 2021 sdělovala žalované, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala majitelem pohledávky vzniklé a základě smlouvy číslo vyzvala ji k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 9. 11. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 11. 11. 2021, a to nejpozději do 9. 12. 2021.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
28. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
30. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, když naopak žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Dne 18. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dohodu, která je svým charakterem smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZSÚ. Touto smlouvou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 4.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 920 Kč dne 17. 1. 2020 Částku 4.000 Kč žalované vyplatila. Již dne 23. 12. 2019 však právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované další částku 3.000 Kč, dne 27. 12. 2019 další částku 3.000 Kč, dne 2. 1. 2020 další částku 2.000 Kč a dne 15. 1. 2020 další částku 8.000, a dne
16. 1. 2020 pak se žalovanou uzavřela dohodu, kterou došlo k navýšení úvěru na celkovou částku 20.000 Kč s úrokem ve výši 3.440 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit 16. 2. 2020. Oproti původní částce tak došlo k významnému navýšení úvěru, s datem splatnosti delším o jeden měsíc. Smlouvy o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatné. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem částku 20.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesplacená jistina činí 20.000 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 20.000 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku III. rozsudku.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně v částce 12.900 Kč tím, že vzala žalobu zpět, zavinila zastavení řízení, a dále byla neúspěšná v části úroků z prodlení, a žalované z důvodu její procesní pasivity žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.