Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 295/2022-24

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky částka s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, 20,82 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], 20,82 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 20,82 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku částka. Tuto si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit společnosti částku ve výši částka a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši částka, sestávající z úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka, a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo ve výši částka Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku částka, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po částka Poslední splátku byla žalovaná povinna uhradit nejpozději do datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila žalovaná dne datum. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k datum, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 20,82 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem.

Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením , neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Soud má za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka). Žalovaná měla plnit společnosti právnická osoba v 60 týdenních splátkách po částka. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že převzala částku částka od společnosti právnická osoba (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, číslo). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkového úvěru (ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru). Žalobkyně uvedla, že ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o úvěru majetkovou situaci žalované, která uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Tato zákaznická karta nebyla soudu žalobkyní předložena. Byly však předloženy doklady, ze kterých soud zjistil, že v měsíci lednu 2020 činila čistá mzda žalované částku částka a měsíci březnu 2020 částku částka (z výplatnic, pracovní smlouvy a mzdového listu). Ode dne datum byla žalované přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši částka po dobu prvních dvou měsíců (z Rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne datum). Žalovaná žila v nájemním bytě, kde nájemné činilo měsíčně částku částka (z nájemní smlouvy ze dne datum). Žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila a poslední splátku uhradila dne datum. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částku částka a dále kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úrok ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (tj. zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do datum). právnická osoba oznámil žalované, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši částka (z oznámení o postoupení ze dne datum, z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši částka předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne datum).

Podle ustanovení , (dále také ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle ustanovení , 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (poskytovatele úvěru) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Z uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. ).

V projednávané věci žalobkyně k výzvě soudu nedoložila, že by úvěrující společnost postupovala s odbornou péčí a posuzovala úvěruschopnost žalované tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaná bude schopna poskytnuté peněžní prostředky splácet, a to na základě ověření skutečné finanční situace žalované. Nedoložila dostatečně doklady o příjmech a výdajích žalované a skutečnost, že byly zkoumány i výdaje žalované např. na bydlení, na energie, na obživu a podobně. Přitom nestačí prověřovat bonitu žalované pouze lustrací z veřejně dostupných databází. Navíc žalovaná pobírala pouze dávky státní sociální podpory – podporu v nezaměstnanosti ve výši částka, první dva měsíce, poté ve výši částka po dobu dalších 2 měsíců a částku částka měsíčně po zbývající podpůrčí dobu. Dávky státní sociální podpory však nejsou řádný příjem. Jediným doloženým výdajem žalované je nájem ve výši částka měsíčně.

Soud tak shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na stávající rozhodovací praxi (srovnej NS ), neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. a násl. .

Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky částka, která představuje jistinu pohledávky a kterou žalovaná od žalobkyně převzala, odečetl částku, kterou již žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila, a to částku částka. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni zapůjčenou jistinu ve výši částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením a

Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu jí žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.