Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 9/2017-186
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
o 87 937,50 Kč s příslušenstvím a 87 721,20 Kč s příslušenstvím, o 175 823,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 102 904,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 102 904,35 Kč od 13.1.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 72 574,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 574,35 Kč od 13.1.2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108 707,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67 116,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12.12.2019 do zaplacení, se zamítá.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 29 120,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 102 904,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 102 904,35 Kč od 13.1.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 72 574,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 574,35 Kč od 13.1.2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 108 707,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67 116,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12.12.2019 do zaplacení, se zamítá. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 29 120,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 9/2017 domáhal po žalovaném zaplacení částek 87 937,50 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení a 87 721,20 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty.
2. Žalobce vznikl na základě zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti Č dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s tímto zákonem je právním nástupcem organizace název organizace anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa.
3. Žalovaný, do 31.12.2010 vystupující pod obchodní firmou právnická osoba právnická osoba, je právním nástupcem právnická osoba anonymizováno (do 10. 1. 2006 vystupující pod právnická osoba, anonymizováno), IČO, a to z důvodu fúze sloučením k 1. 1. 2010.
4. Dne 29.3.2002 uzavřeli právní předchůdci žalobce (státní organizce anonymizována tři slova) a žalovaného (právnická osoba) smlouvu číslo o nájmu pozemku (dále jen„ Smlouva o nájmu“), jejímž předmětem je úprava právních vztahů při pronájmu části pozemku parcelní číslo o celkové výměře 1968 m2 v k.ú. část obce, územní celek část obce, zapsaného na list vlastnictví vedeném označení katastrálního úřadu, označení katastrálního pracoviště; předmět nájmu je v souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o nájmu podrobně vyznačen v kopii situačního plánku vlečky v příloze č. 2 Smlouvy o nájmu (dále též jen„ Pronajímaný pozemek“).
5. Důvodem uzavření Smlouvy o nájmu byla skutečnost, že na pronajímaném pozemku ve vlastnictví žalobce se nachází vlečka ve vlastnictví žalovaného odbočující ze širé trati obec – obec v km 112,948 výhybkou č. B1 mezi stanicemi obec – obec u obec (dále jen„ Vlečka“). Jediným smyslem a účelem nájmu předmětného pozemku Smlouvou o nájmu byla právě existence stavby Vlečky na tomto pozemku a provozování Vlečky v souladu s předmětem činnosti žalovaného. Bez předchozího písemného souhlasu nebyl žalovaný oprávněn účel nájmu měnit a tento ani nebyl po celou dobu existence nájemního vztahu změněn.
6. Dle čl. 4 odst. 1 Smlouvy o nájmu ve znění jejího dodatku č. 3 ze dne 21.2.2007 je smlouva uzavřena na dobu neurčitou s 3 měsíční výpovědní lhůtou, která počne běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.
7. Dopisem ze dne 24.6.2013 doručeným žalobci dne 25.6.2013 vypověděl žalovaný nájem části pozemku parcela číslo číslo označení parcely anonymizováno, dráha v k.ú. část obce vzniklý na základě Smlouvy o nájmu. Na základě uvedené výpovědi a v souladu s čl. 4 odst. 1 Smlouvy o nájmu ve znění jejího dodatku č. 3 ze dne 21.2.2007 tak došlo k ukončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným ke dni 30.9.2013.
8. Dle čl. 6 odst. 6 Smlouvy o nájmu je nájemce povinen vyklidit předmět nájmu k poslednímu dni nájemního vztahu, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Při nevyklizení předmětu nájmu k poslednímu dni nájemního vztahu je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1/365 ročního nájemného sjednaného v souladu s touto smlouvou, za každý den prodlení.
9. Dle čl. 6 odst. 12 Smlouvy o nájmu se nájemce po skončení nájmu zavazuje odstranit z pronajatého pozemku drážní zařízení nájemce, uvést pronajatý pozemek do původního stavu a zajistit na své náklady propojení koleje, v níž je odbočná výhybka vložena, do přímého směru.
10. Ačkoli nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným byl ukončen ke dni 30.9.2013 na základě výpovědi žalovaného, žalovaný své shora uvedené povinnosti dle čl. 6 odst. 6 a čl. 6 odst. 12 smlouvy o nájmu doposud nesplnil a předmětná vlečka ve vlastnictví žalovaného se na původně pronajímaném pozemku ve vlastnictví žalobce i nadále nachází. O vlastnictví vlečky žalovaným svědčí např. čestné prohlášení o vlastnictví dráhy – vlečky vlastníkem právnická osoba ze dne 28.1.2002 spolu s oznámením společnosti právnická osoba zasílaným označení úřadu anonymizováno o změně na straně vlastníka ze dne 28.1.2002, jakož i rozhodnutí označení úřadu anonymizováno spisová značka anonymizováno spisová značka, číslo jednací ze dne 7.2.2011, které žalobce přikládá k žalobě. Otázka vlastnictví vlečky žalovaným je v současné době předmětem dosud nepravomocně skončeného řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, o vyklizení nemovitosti a o zaplacení částky 20 457,60 Kč s příslušenstvím. V předmětném řízení dospěl název soudu ve svém rozsudku ze dne 10.10.2016, č. j. číslo jednací, k závěru, že žalovaný je vlastníkem vlečky a je proto povinen tuto z pozemku p. číslo v k. ú. část obce vyklidit. Jelikož byl citovaný rozsudek napaden odvoláním žalovaného, není ke dni podání této žaloby pravomocný.
11. S ohledem na uvedené se žalobce touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 Smlouvy o nájmu ve výši 1/365 ročního nájemného sjednaného v souladu se Smlouvou o nájmu. Výše nájemného pro rok 2013 činila dle splátkového kalendáře na rok 2013 vyhotoveného žalobcem v souladu s čl. 5 odst. 3 Smlouvy o nájmu ve znění jejího dodatku č. 4 ze dne 30.1.2009 částku 30 149,80 Kč Smluvní pokuta za jeden den prodlení tedy činí částku 82,60 Kč (30 149, osobní údaje žalobce 1062).
12. Nárok na uhrazení smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 smlouvy o nájmu za období od ukončení nájemního vztahu, tj. od 1. 10. 2013 do 3. 2. 2014 v celkové výši 10 407,60 Kč byl uplatněn žalobou ze dne 3. 2. 2014 podanou název soudu. V současné době je o tomto nároku vedeno řízení u název soudu pod sp. zn. spisová značka. V předmětném řízení dospěl název soudu ve svém rozsudku ze dne 10. 10. 2016, č. j. číslo jednací, k závěru, že žalovaný je povinen žalobci smluvní pokutu za žalované období od 1. 10. 2013 do 3. 2. 2014 v celkové výši 10 407,60 Kč uhradit. Jelikož byl citovaný rozsudek napaden odvoláním žalovaného, není ke dni podání této žaloby pravomocný.
13. Žalobce se tak touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 nájemní smlouvy za období od 4. 2. 2014 do 31. 12. 2016, tj. za 1062 dnů, v celkové výši 87.721,20 Kč.
14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný i po ukončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným ke dni 30.9.2013 nadále užívá pozemek p. číslo v k.ú. část obce, který byl předmětem nájmu dle Smlouvy o nájmu, a to tím, že se na tomto pozemku stále nachází Vlečka ve vlastnictví žalovaného, jakož i oplocení žalovaného, vzniká na straně žalovaného bezdůvodné obohacení za užívání předmětného pozemku bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat.
15. Žalobce se proto touto žalobou domáhá po žalovaném též vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání části pozemku p. číslo v rozsahu sjednaném Smlouvou o nájmu v k.ú. část obce, územní celek část obce, i po ukončení této Smlouvy o nájmu bez právního důvodu.
16. S přihlédnutím k výši nájemného stanoveného pro rok 2013, které činilo ročně částku 30 149,80 Kč, činí bezdůvodné obohacení žalovaného za každý měsíc trvání bezdůvodného obohacení přinejmenším částku 2 512,50 Kč, která odpovídá rovněž obvyklému nájemnému, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc v žalovaném období na základě platné nájemní smlouvy.
17. Nárok na uhrazení bezdůvodného obohacení za období od ukončení nájemního vztahu, tj. od 1. 10. 2013 do 31. 1. 2014 v celkové výši 10 050 Kč byl uplatněn žalobou ze dne 3. 2. 2014 podanou název soudu. V současné době je o tomto nároku vedeno řízení u název soudu pod sp. zn. spisová značka. V předmětném řízení dospěl název soudu ve svém rozsudku ze dne 10. 10. 2016, č. j. číslo jednací, k závěru, že žalovaný je povinen žalobci bezdůvodné obohacení za žalované období od 1. 10. 2013 do 31. 1. 2014 v celkové výši 10 050 Kč uhradit. Jelikož byl citovaný rozsudek napaden odvoláním žalovaného, není ke dni podání této žaloby pravomocný.
18. Žalobce se tak touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady bezdůvodného obohacení za období od 1. 2. 2014 do 31. 12. 2016, tj. za 35 měsíců, v celkové výši 87.937,50 Kč.
19. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 nájemní smlouvy za období od 4. 2. 2014 do 31. 12. 2016 ve výši 87.721,20 Kč a k úhradě bezdůvodného obohacení za období od 1. 2. 2014 do 31. 12. 2016 ve výši 87.937,50 Kč, tj. k úhradě částky v celkové výši 175 658,70 Kč, a to bez zbytečného odkladu, nejprve výzvou ze dne 3. 1. 2017, značka anonymizováno rok anonymizováno, doručenou žalovanému dne 5. 1. 2017 a dále prostřednictvím svého právního zástupce Předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. ze dne 12. 1. 2017 odeslanou dne 12. 1. 2017 a doručenou žalovanému dne 13. 1. 2017.
20. V návaznosti na výzvu ze dne 3. 1. 2017, značka anonymizováno rok anonymizováno, doručenou žalovanému dne 5. 1. 2017, zaslal žalovaný žalobci svůj dopis ze dne 9. 1. 2017, doručený žalobci dne 12. 1. 2017, v němž žalovaný uvádí, že nárok žalobce na uhrazení smluvní pokuty a bezdůvodné obohacení neuznává. Žalovaný i nadále setrvává na svém postoji prezentovaném shodně rovněž v řízení vedeném název soudu pod sp. zn. spisová značka, dle něhož„ vlečka není a nikdy nebyla ve vlastnictví naší společnosti“. Nárok na uhrazení smluvní pokuty a bezdůvodné obohacení proto není dle žalovaného dán. K úhradě dlužné částky žalovaným do dnešního dne nedošlo, a to ani z části.
21. Z uvedeného vyplývá, že pokud by žalovaný dne 9. 1. 2017 namísto odmítavého dopisu dal pokyn k úhradě dlužné částky, byla by tato do 12. 1. 2017 připsána na účet žalobce. Namísto toho žalobce dne 12. 1. 2017 obdržel pouze zamítavý dopis žalovaného datovaný dnem 9. 1. 2017. Dle žalobce tak nelze pochybovat o tom, že žalovaný je s úhradou částky 175 658,70 Kč v prodlení. Prodlení žalovaného dle žalobce nastalo v každém případě nejméně dne 13. 1. 2017, když lhůta bez zbytečného odkladu k úhradě částky 175 658,70 Kč by v takovém případě byla představována délkou jednoho týdne ode dne doručení Výzvy žalovanému. Žalobce proto požaduje po žalovaném rovněž úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 175 658,70 Kč, a to ode dne 13. 1. 2017 do zaplacení.
22. Usnesením ze dne 19.6.2017 č.j. 15 C 9/2017-89, které nabylo právní moci bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka.
23. Usnesením ze dne 29.9.2021 č.j. 15 C 9/2017 – 123 bylo řízení vedené pod sp. zn. 15 C 9/2017 spojeno ke společnému řízení s řízením vedeným u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 1/2020 a řízení bylo nadále vedeno pod sp. zn. 15 C 7/2019.
24. V původním řízení vedeném pod sp, zn. 15 C 1/2020 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 175 823,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním:
S ohledem na uvedené se žalobce touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 Smlouvy o nájmu ve výši 1/365 ročního nájemného sjednaného v souladu se Smlouvou o nájmu za období následující po období, jež je již předmětem řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 9/2017, tj. za období od 1. 1. 2017. Výše nájemného pro rok 2013 činila dle splátkového kalendáře na rok 2013 vyhotoveného žalobcem v souladu s čl. 5 odst. 3 Smlouvy o nájmu ve znění jejího dodatku č. 4 ze dne 30. 1. 2009 částku 30 149,80 Kč Smluvní pokuta za jeden den prodlení tedy činí částku 82,60 Kč (30 149,80 / 365). Žalobce se tak touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 Nájemní smlouvy za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019, tj. za 1064 dnů, v celkové výši 87.886,40 Kč. Žalobce se proto touto žalobou domáhá po žalovaném též vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání části pozemku parcelní číslo v rozsahu sjednaném Smlouvou o nájmu v k. ú. část obce, územní celek část obce, i po ukončení této Smlouvy o nájmu bez právního důvodu, a to za období následující po období, jež je již předmětem řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 9/2017, tj. za období od 1. 1. 2017. S přihlédnutím k výši nájemného stanoveného pro rok 2013, které činilo ročně částku 30 149,80 Kč, činí bezdůvodné obohacení žalovaného za každý měsíc trvání bezdůvodného obohacení přinejmenším částku 2 512,50 Kč, která odpovídá rovněž obvyklému nájemnému, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc v žalovaném období na základě platné nájemní smlouvy. Žalobce se tak touto žalobou domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019, tj. za 35 měsíců, v celkové výši 87.937,50 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty dle čl. 6 odst. 6 Nájemní smlouvy za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019 ve výši 87.886,40 Kč a k vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019 ve výši 87.937,50 Kč, tj. k úhradě částky v celkové výši 175 823,90 Kč, a to bez zbytečného odkladu, nejprve Výzvou ze dne 2. 12. 2019, značka číslo rok anonymizováno, doručenou žalovanému dne 4. 12. 2019, a dále prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. ze dne 11. 12. 2019 odeslanou dne 11. 12. 2019 a doručenou žalovanému dne 13. 12. 2019. I přes výše uvedené však k úhradě dlužné částky žalovaným nedošlo, a to ani částečně. Dle žalobce tak nelze pochybovat o tom, že žalovaný je s úhradou částky 175 823,90 Kč v prodlení. Prodlení žalovaného dle žalobce nastalo v každém případě nejméně dne 12. 12. 2019, když lhůta bez zbytečného odkladu k úhradě částky 175 823,90 Kč by v takovém případě byla představována délkou jednoho týdne ode dne doručení výzvy žalovanému. Žalobce proto požaduje po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve z částky 175 823,90 Kč, a to ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení.
25. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 87.937,50 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a částky ve výši 87.721,20 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Žalobci však nárok na zaplacení výše uvedených částek nikdy nevznikl. Žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty a tento svůj nárok opírá o ustanovení Smlouvy, dle kterého má být žalovaný povinen z pronajatého pozemku odstranit drážní zařízení žalované (nájemce). Na pronajatém pozemku se však nenachází a nikdy nenacházelo jakékoli drážní zařízení ve vlastnictví žalovaného.
26. U jednání dne 25.2.2022 zástupci obou stran navrhli soudu, aby ve věci nejednal, s tím, že se pokusí o dosažení mimosoudní dohody. K této nedošlo a k dalším jednáním (25.4.2022 a 27.7.2022) se zástupce žalovaného nedostavil a ve věci zůstal nečinný.
27. Soud provedl dokazování spisem sp. zn. spisová značka, zejména rozsudkem název soudu ze dne 13.9.2019 č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne 11.8.2020 č.j. číslo jednací, z nichž zjistil především, že otázka vlastnického práva žalovaného k vlečce již byla v předmětném řízení pravomocně rozhodnuta. Odvolací soud v bodě 14. svého rozhodnutí jednoznačně shrnul, že žalovaného považuje za vlastníka vlečky, a to na základě samotné kupní smlouvy ze dne 13.12.2001 či v důsledku vydržení jejího vlastnického práva v roce 2004. V bodě 25. - 29. odvolací soud konstatoval, že:
28. „ Současně okresní soud nepochybil ani v závěru, že umístěním vlečky žalované na dříve pronajatém pozemku ve správě žalobkyně žalovaná i po skončení nájmu tento pozemek užívá, a pokud za toto bezesmluvní užívání pozemku neposkytuje náhradu ve výši obvyklého nájemného, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení, které je povinna ve smyslu ust. § 451 odst. 1 a 2 a § 458 odst. 1 obč. zák. (za období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013) a ust. § 2991 odst. 1 a 2 a § 2999 odst. 1 o. z. (za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014) k rukám žalobkyně vydat.
29. Na rozdíl od okresního soudu však odvolací soud dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor státu jako vlastníka pozemku obohatila jen užíváním té části pozemku, na kterém je vlečka fakticky umístěna a kterou určil znalec titul příjmení ve znaleckém posudku v rozsahu 315 m2. Pokud žalobkyně v tomto směru namítala, že vlečka musela být oplocena a že jen oplocení zabíralo dalších cca 200 m2 pozemku, pak k tomu odvolací soud uvádí, že v období, za které je vydání bezdůvodného obohacení požadováno, již vlečka v provozu nebyla, úřední povolení k jejímu provozování bylo označení úřadu anonymizováno zrušeno, skončila také vlečková smlouva s provozovatelem vlečky. Současně ani technický stav vlečky její další užívání neumožňoval. Nebylo tedy žádných důvodů dále vlečku oplocovat, přitom oplocení bylo ve vlastnictví státu, případně žalobkyně, a proto mohlo být kdykoliv z její iniciativy z pozemku odstraněno. Za nerozhodné z hlediska užívání pozemku umístěním vlečky ve vlastnictví žalované na pozemku spravovaném žalobkyní je pak žalovanou namítána skutečnost, že část vlečky není pro žalovanou přístupná v oplocených areálech jiných subjektů.
30. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení žalované, odvolací soud přezkoumal volnou úvahu okresního soudu o obvyklém nájemném za užívání pozemku ve vlastnictví státu a ve správě žalobkyně ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. a považuje za správný závěr, že v době od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2013 obvyklé nájemné odpovídalo nájemnému sjednanému ke smlouvě o nájmu předmětného pozemku uzavřené mezi právními předchůdkyněmi účastníků ze dne 29. 3. 2002, ve znění posledního„ splátkového kalendáře“, a pro rok 2013 činilo 30 149,80 Kč. Výsledek této úvahy okresního soudu zcela odpovídá zjištěním, která okresní soud učinil z obdobných smluv uzavřených žalobkyní coby pronajímatelkou k nájmu pozemku pro obdobný účel. Současně však odvolací soud považuje za nezbytné pro období od 1. 1. 2014 do 31. 1. 2014 přihlédnout k výši průměrné míry inflace za rok 2013, která, jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, činila 1,4 %, což ostatně odpovídá také ujednání stran v dodatku č. 4 k předmětné nájemní smlouvě.
31. Činilo-li nájemné sjednané mezi účastníky pro rok 2013 částku 30 149,80 Kč za pronajatých 1968 m2 pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, pak nájemné za 1 m2 a rok činilo 15,32 Kč (30 149,80: 1968), za 315 m2 pak toto roční nájemné činilo 4 893,36 Kč (15,32 Kč x 315 m2). Nájemné připadající na 1 den užívání uvedené části pozemku pak činilo částku 13,22 Kč. Za období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013 (92 dnů) tak bezdůvodné obohacení žalované odpovídalo částce 1 216,24 Kč (92 dnů x 13,27 Kč). Při navýšení tohoto nájemného o inflaci za rok 2013 ve výši 1,4 % pak dané denní nájemné činilo 13,41 Kč a za 31 dnů měsíce ledna 2014 činilo 415,71 Kč. Po zaokrouhlení na celé Kč tak odvolací soud dospěl k výši obvyklého nájemného za užívání předmětné části pozemku žalovanou, a tedy i k výši jejího bezdůvodného obohacení za období od 1. 10. 2013 do 31. 1. 2014 v částce 1 632 Kč“
32. Nejvyšší soud České republiky pak v usnesení ze dne 28.4.2021 č.j. číslo jednací (a usnesení ze dne 10.6.2021 č.j. číslo jednací) dovolání žalovaného podané proti rozhodnutí název soudu ze dne 11.8.2020 č.j. číslo jednací odmítl a v odůvodnění uvedl, že:
33. „ Dovolatelka – jako právní nástupkyně původní vlastnice vlečky – se po celou dobu od uzavření kupní smlouvy sama jako vlastnice vlečky chovala a vlečku fakticky ovládala; to je prokázáno tím, že za účelem provozování vlečky uzavřela nájemní smlouvu k pozemku, na kterém se vlečka nachází. Skutečnost, že vlečka se nenachází výhradně na pozemku žalobkyně, ale z menší části také na pozemcích par. číslo ve vlastnictví třetích osob, vyšla najevo až později; v nájemní smlouvě z roku 2002 je uvedeno, že celá vlečka se nachází na pozemcích žalobkyně, přičemž žalovaná zjevně jednala v dobré víře, že tomu tak skutečně je. V době uzavření kupní smlouvy z roku 2001 se navíc žádná část vlečky nenacházela v oplocené části sousedních pozemků a z rozhodnutí nalézacích soudů nevyplývá, že by tomu bylo v současnosti jinak. Konečně nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by se držby vlečky chopila třetí osoba.
34. Právní předchůdkyněžalované se po celou dobu považovala za vlastnici vlečky (její vlastnictví nebylo v řízení zpochybněno) a vlečku užívala k obsluze skladu. Co se týká později postavené budovy skladu na pozemku par. číslo tato budova nebyla zakreslena do situačního plánu vlečky, jak byl přiložen ke smlouvě z roku 1982; i proto soudy dospěly k závěru, že vlečka byla příslušenstvím pouze skladu na pozemku par. číslo. Dovolatelka následně vlečku nabyla kupní smlouvou ze dne 13. 12. 2001, na základě výslovného projevu vůle převést i příslušenství pozemků a budov. Protože bylo prokázáno, že vlečka byla původně užívána v zásadě pouze k obsluze skladiště na pozemku par. číslo je zjevné, že k takovému užívání byla vlastníkem tohoto skladiště i vlečky určena; úvaha o tom, že vlečka byla příslušenstvím tohoto skladiště, tak není zjevně nepřiměřená. Nalézací soudy uzavřely, že vzhledem ke stavebně-technickému provedení vlečka nebyla a není součástí pozemku (to dovolatelka nenapadá), stále se však nabízela možnost, že jde o příslušenství druhého skladu na pozemku par. číslo; mohlo jít i o součást areálu právní předchůdkyně žalované – ten by jako jeden celek tvořil věc hromadnou; a zcela vyloučit nelze ani možnost, že vlečka byla příslušenstvím obou skladů náležejících jejímu vlastníkovi současně.
35. Jde o to, zda žalovaná nabyla vlečku kupní smlouvou z roku 2001 jako příslušenství některé z převáděných nemovitostí. Z toho hlediska je podstatné, že vlečka byla funkčně a hospodářsky úzce spojena s areálem právní předchůdkyně žalované, přičemž pozemky a budovy se převáděly„ se všemi součástmi i příslušenstvím, s veškerými právy a povinnostmi s nimi spojenými v rozsahu, jak sama prodávající vlastnila a užívala“ – tedy jako jednotný hospodářský celek. Úzká funkční a hospodářská vazba mezi vlečkou a převáděnými nemovitostmi potom prakticky vylučuje možnost, že nešlo o příslušenství. Jinak řečeno, ať už by šlo o příslušenství jedné nebo více převáděných věcí, případně o příslušenství věci hromadné, platí závěr, že žalovaná nabyla vlečku kupní smlouvou spolu se zbytkem převáděných věcí. Odvolacímu soudu proto nelze vytýkat, že – veden zjevně stejnou úvahoujako dovolatelka, že vlečka nemohla být příslušenstvím dvou věcí současně – zvolil takové řešení, že vlečka byla příslušenstvím skladu na pozemku par. číslo. Jeho závěr zcela odpovídá vůli smluvních stran kupní smlouvy z roku 2001 převést celý funkční celek (provozování skladiště bez vlečky by bylo přinejmenším obtížné). Ostatně pominout nelze ani skutečnost, že dovolatelka se za vlastnici vlečky sama považovala a svůj postoj změnila teprve v důsledku požadavku žalobkyně na její odstranění. Úvahu odvolacího soudu, že vlečka byla v době uzavření kupní smlouvy příslušenstvím skladu na pozemku par. číslo tudíž ji žalovaná smluvně nabyla, proto dovolací soud neshledává v kontextu projednávané věci zjevně nepřiměřenou. Obstojí tak rovněž eventuální závěr o převodu vlastnického práva k vlečce kupní smlouvou ze dne 13. 12. 2001. Již jen na okraj se, opět nad rámec dovolacího přezkumu, podotýká, že dovolatelka se k odstranění vlečky zavázala (podle čl. 6 odst. 12 nájemní smlouvy z roku 2002„ po skončení nájmu se nájemkyně zavazuje odstranit z pozemku drážní zařízení nájemkyně, uvést pronajatý pozemek do původního stavu a zajistit na své náklady propojení koleje, v níž je odbočná výhybka vložena do přímého směru“), otázka vlastnického práva tak ve skutečnosti nebyla pro posouzení důvodnosti žaloby významná, neboť na trvání povinnosti splnit závazek ze smlouvy nemá její hodnocení vliv.“
36. Ze smlouvy o nájmu číslo uzavřené dne 29.3.2002 bylo zjištěno, že předmětem je úprava právních vztahů při pronájmu části pozemku p. číslo o celkové výměře 1968 m2 v k.ú. část obce, územní celek část obce, zapsaného na list vlastnictví vedeném označení katastrálního úřadu, katastrální pracoviště; předmět nájmu je v souladu s čl. 2 odst. 2 smlouvy o nájmu podrobně vyznačen v kopii situačního plánku vlečky v příloze č. 2 smlouvy o nájmu. Součástí je splátkový kalendář na rok 2002, roční nájemné činí 19 680 Kč + 5% DPH, v čl. 5 bod 4. smlouvy je zakotvena úprava nájemného dle indexu spotřebitelských cen zveřejněného Českým statistickým úřadem v Aktuální statistické informaci ČSÚ nebo mírou inflace v % vyjádřené přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen. Dále v čl. 6 odst. 6 Smlouvy o nájmu je nájemce povinen vyklidit předmět nájmu k poslednímu dni nájemního vztahu, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Při nevyklizení předmětu nájmu k poslednímu dni nájemního vztahu je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 1/365 ročního nájemného sjednaného v souladu s touto smlouvou, za každý den prodlení.
37. Dle čl. 6 odst. 12 Smlouvy o nájmu se nájemce po skončení nájmu zavazuje odstranit z pronajatého pozemku drážní zařízení nájemce, uvést pronajatý pozemek do původního stavu a zajistit na své náklady propojení koleje, v níž je odbočná výhybka vložena, do přímého směru.
38. Z předžalobní výzvy ze dne 12.1.2017 a 11.12.2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval podle § 142a) os.ř. k zaplacení požadovaných částek. Výzvou z 3.1.2017 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty a bezdůvodného obohacení.
39. Z internetových stránek Českého statistického úřadu soud zjistil míru inflace v rozhodném období. Rok 2014 – 0,4; 2015 – 0,3; 2016 – 0,7; 2017 -2,5; 2018 – 2,1; 2019 2,8 (čl. 153 spisu).
40. Jak již konstatoval soud v předchozím řízení nájemní vztah byl ukončen k datu 30.9.2013 na základě výpovědi žalovaného, žalovaný své shora uvedené povinnosti dle čl. 6 odst. 6 a čl. 6 odst. 12 smlouvy o nájmu doposud nesplnil a předmětná vlečka ve vlastnictví žalovaného se na původně pronajímaném pozemku ve vlastnictví žalobce i nadále nachází.
41. Žaloba je tedy částečně důvodná.
42. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
43. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., (1) Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
44. Soud při výpočtu bezdůvodného obohacení v letech 2014 – 2019 dle žaloby vycházel z propočtu, jenž učinil název soudu v rozsudku ze dne 11.8.2020 č.j. číslo jednací v bodě 29, jenž uvádí:„ Činilo-li nájemné sjednané mezi účastníky pro rok 2013 částku 30 149,80 Kč za pronajatých 1968 m2 pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, pak nájemné za 1 m2 a rok činilo 15,32 Kč (30 149,80: 1968), za 315 m2 pak toto roční nájemné činilo 4 893,36 Kč (15,32 Kč x 315 m2). Nájemné připadající na 1 den užívání uvedené části pozemku pak činilo částku 13,22 Kč. Za období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013 (92 dnů) tak bezdůvodné obohacení žalované odpovídalo částce 1 216,24 Kč (92 dnů x 13,27 Kč). Při navýšení tohoto nájemného o inflaci za rok 2013 ve výši 1,4 % pak dané denní nájemné činilo 13,41 Kč a za 31 dnů měsíce ledna 2014 činilo 415,71 Kč. Po zaokrouhlení na celé Kč tak odvolací soud dospěl k výši obvyklého nájemného za užívání předmětné části pozemku žalovanou, a tedy i k výši jejího bezdůvodného obohacení za období od 1. 10. 2013 do 31. 1. 2014 v částce 1 632 Kč“
45. Soud provedl propočet:
V roce 2014 denní nájemné činilo 13,41 Kč + 0,4 Kč = 13,81 Kč
V roce 2015 denní nájemné činilo 13,81 Kč + 0,3 Kč = 14,11 Kč
V roce 2016 denní nájemné činilo 14,11 Kč + 0,7 Kč = 14,81 Kč
Od 1.2.2014 do 31.12.2014 se jedná o 334 dnů x 13,81 Kč = 4 612,54 Kč
Od 1.1.2015 do 31.12.2015 se jedná o 365 dnů x 14,11 Kč = 5 150,15 Kč
Od 1.1.2016 do 31.12.2016 se jedná o 366 dnů x 14,81 Kč = 5 420,46 Kč
Celkem 15 183,15 Kč
46. Smluvní pokuta v tomto období od 4.2.2014 do 31.12.2016 tj. 1 062 dnů x 82,60 Kč činí 87 721,20 Kč, když z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2020 č.j. 15 Co 45/2020-485, v bodě 25 soud dovodil, že za období od 1.10.2013 do 3.2.2014, tj. za 126 dnů činila smluvní pokuta 10 407,60 Kč (jak správně vypočetl okresní soudu), čili 10 407,60 Kč: 126 = 80,62 Kč den.
47. Žalobci tedy bylo přiznáno na bezdůvodném obohacení za toto období částka 15 183,15 Kč a na smluvní pokutě 87 721,20 Kč, tj. celkem 102 904,35 Kč.
48. Žalobce se domáhal zaplacení částky 175 658,70 Kč, vyhověno bylo co do částky 102 904,35 Kč (výrok I.) a ve zbytku byla žaloba zamítnuta co do částky 72 754,35 Kč (výrok II.)
V roce 2017 denní nájemné činilo 14,81 Kč + 2,5 Kč = 17,31 Kč
V roce 2015 denní nájemné činilo 17,31 Kč + 2,1 Kč = 19,41 Kč
V roce 2016 denní nájemné činilo 19,41 Kč + 2,8 Kč = 22,21 Kč
Od 1.1.2017 do 31.12.2017 se jedná o 365 dnů x 17,31 Kč = 6 318,15 Kč
Od 1.1.2018 do 31.12.2018 se jedná o 365 dnů x 19,41 Kč = 7 084,65 Kč
Od 1.1.2019 do 30.11.2019 se jedná o 334 dnů x 22,21 Kč = 7 418,14 Kč
Celkem 20 820,94 Kč
49. Smluvní pokuta v tomto období od 1.1.2017 do 30.11.2019 tj. 1 064 dnů x 82,60 Kč činí 87 886,40 Kč, když soud opět vycházel z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2020 č.j. 15 Co 45/2020-485, v bodě 25 soud dovodil, že za období od 1.10.2013 do 3.2.2014, tj, za 126 dnů činila smluvní pokuta 10 407,60 Kč (jak správně vypočetl okresní soud), čili 10 407,60 Kč: 126 = 80,62 Kč den.
50. Žalobci tedy bylo přiznáno na bezdůvodném obohacení za toto období částka 20 820,94 Kč a na smluvní pokutě 87 886,40 Kč, tj. celkem 108 707,34 Kč.
51. Žalobce se domáhal zaplacení částky 175 823,90 Kč, vyhověno bylo co do částky 108 707,34 Kč (výrok III.) a ve zbytku byla žaloba zamítnuta co do částky 67 116,56 Kč (výrok IV.)
52. Příslušenství přiznaných částek má oporu v § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
53. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
54. V daném případě měl žalobce úspěch ve výši 60 % (102 934,35 Kč + 108 737,34 Kč = 211 671,90 Kč), neúspěch ve výši 40 % (72 754,35 Kč + 67 116,56 Kč = 139 870,91 Kč), žalobci tedy přísluší 20 % náhrady nákladů řízení.
55. Náklady řízení jsou tvořeny v řízení před spojením věcí:
56. sp. zn. 15 C 9/2017
Odměna advokáta celkem ve výši 32 560 Kč bez DPH
podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též„ vyhláška“) za 4 úkony právní služby. Sazba mimosmluvní odměny je počítána z tarifní hodnoty 175 658,70 Kč, tedy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 vyhlášky činí konkrétně 8140 Kč.
Konkrétně se jedná o tyto úkony právní služby:
o) převzetí a příprava právního zastoupení v dané věci;
o) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 4. 12. 2013;
o) návrh ve věci samé - žaloba ze dne 3. 2. 2014;
o) replika žalobkyně ze dne 21. 4. 2017
Náhrada hotových výdajů celkem ve výši 9 983 Kč
o) zaplacený soudní poplatek ve výši 8.783 Kč
o) o paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 2 a 3 vyhlášky za 4 úkony právní služby, tj. celkem ve výši 1 200 Kč bez DPH
Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, což dokládá osvědčením registrace k DPH. K částce nákladů řízení ve výši 33 760 Kč (což představuje odměnu ve výši 32 560 Kč, paušální náhradu ve výši 1 200 Kč) se tedy připočítá DPH ve výši 21 %, které činí 7 089,60 Kč.
Celkem v této části 49 632,60 Kč
57. sp. zn. 15 C 1/2020
Odměna advokáta celkem ve výši 24 420 Kč bez DPH
podle § 6 a násl. vyhlášky za 3 úkony právní služby. Sazba mimosmluvní odměny je počítána z tarifní hodnoty 175 823,90 Kč, tedy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 vyhlášky činí konkrétně 8 140 Kč.
Konkrétně se jedná o tyto úkony právní služby:
převzetí a příprava právního zastoupení v dané věci;
výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 4. 12. 2013;
návrh ve věci samé - žaloba ze dne 3. 2. 2014;
Náhrada hotových výdajů celkem ve výši 9 692 Kč
zaplacený soudní poplatek ve výši 8 792 Kč
paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 2 a 3 vyhlášky za 3 úkony právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč bez DPH
Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, což dokládá osvědčením registrace k DPH. K částce nákladů řízení ve výši 25 320 Kč (což představuje odměnu ve výši 24 420 Kč, paušální náhradu ve výši 900 Kč) se tedy připočítá DPH ve výši 21 %, které činí 5 317,20 Kč.
Celkem v této části: 39 429,20 Kč
58. Náklady řízení po spojení věcí
Odměna advokáta celkem ve výši 29 220 Kč bez DPH
podle § 6 a násl. vyhlášky za 3 úkony právní služby. Sazba mimosmluvní odměny je počítána z tarifní hodnoty 351 482,60 Kč, tedy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 vyhlášky činí konkrétně 9 740 Kč.
Konkrétně se jedná o tyto úkony právní služby:
účast na jednání dne 25. 2. 2022;
účast na jednání dne 25. 4. 2022;
účast na jednání dne 27. 7. 2022;
Náhrada za promeškaný čas celkem ve výši 4 300 Kč bez DPH
podle § 14 odst. 1 a odst. 3 ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tj. v daném případě za 43 půlhodin. Konkrétně se jedná o následně promeškaný čas:
čas strávený cestou na jednání u OS část obce - část obce dne 25. 2. 2022 (obec – část obce - část obce a zpět) osobním automobilem: 7 h
čas strávený cestou na jednání u OS část obce - část obce dne 25. 4. 2022 (obec – část obce - část obce a zpět) osobním automobilem: 7h
čas strávený cestou na jednání u OS část obce - část obce dne 27. 7. 2022 (obec – část obce - část obce a zpět) za hromadné dopravy: 7,5h
Náhrada hotových výdajů celkem ve výši 14 531,88 Kč
paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 2 a 3 vyhlášky za 3 úkony právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč bez DPH
základní náhrada za použití automobilu celkem ve výši 3 496,80 Kč bez DPH, obec – obec a zpět dne 25. 2. 2022 (2 x 372 km x 4,70), tj. 3 496,80 Kč
pohonné hmoty celkem ve výši 1.656,14 Kč bez DPH, obec – obec a zpět dne 25. 2. 2022 (2 x 372 km při průměrné spotřebě 6 l benzínu Natural 95 na 100 km a ceně 37,10 Kč), tj. 1656,14 Kč
základní náhrada za použití automobilu celkem ve výši 3 496,80 Kč bez DPH, obec – obec a zpět dne 25. 4. 2022 (2 x 372 km x 4,70), tj. 3 496,80 Kč
pohonné hmoty celkem ve výši 1.656,14 Kč bez DPH, obec – část obce - část obce a zpět dne 25. 4. 2022 (2 x 372 km při průměrné spotřebě 6 l benzínu Natural 95 na 100 km a ceně 37,10 Kč), tj. 1656,14 Kč
Jízdenky ČD obec – obec (26. 7. 2022) a obec – obec (27. 7. 2022) celkem 446 + 500 – 946 Kč
Ubytování část obce část obce (nebylo možno využít hromadnou dopravu obec – obec v den konání jednání – 2 380 Kč.
Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, což dokládá osvědčením registrace k DPH. K částce nákladů řízení ve výši 40 425,88 Kč (což představuje odměnu ve výši 29 220 Kč, paušální náhradu ve výši 900 Kč, náhradu za použití automobilu a pohonné hmoty 10 305,88 Kč) se tedy připočítá DPH ve výši 21 %, které činí 8 489,43 Kč.
Celkem v této části: 56 541,31 Kč,
tj. celkem 145 603,11 Kč 20 % z této částky pak činí 29 120,62 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.