Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 137/2022-22
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 253 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 2. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 253 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 253 Kč od 1. 12. 2021 do 11. 2. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 253 Kč od 12. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 120,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 2. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 253 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 253 Kč od 1. 12. 2021 do 11. 2. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 253 Kč od 12. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 120,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 9 253 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku z titulu revolvingového úvěru.
2. Soud vzal za prokázané, že strany projevily vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru číslo dne 18. 8. 2021 a v ní žalobkyně projevila vůli zavázat se na požádání žalovaného poskytovat i opakovaně v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše 50 000 Kč a žalovaný projevil vůli zavázat se tyto peněžní prostředky průběžně vracet ve splátkách splatných k poslednímu dni v měsíci ve výši nejméně 1/3 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího měsíce, jinak 300 Kč. Žalovaný se ve smlouvě chtěl zavázat k zaplacení poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úroku ve výši 20 % měsíčně. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru delším než 2 měsíce stává se bez dalšího celý dluh splatným. V takovém případě se žalovaný zavázal k zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z dlužné částky namísto úroku ve výši 20 % měsíčně. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem 5 000 Kč. Dopisem ze dne 7. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek podle této smlouvy.
3. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2395 a 2399 odst. 1 o. z. ve spojení s §§ 580 a 588 o. z., neboť projevy vůle žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu aby se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se chtěl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, což představuje podstatné ujednání ve smlouvě o úvěru, ovšem v souhrnném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 o. z., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 o. z. přihlíží i bez návrhu. V dané věci byl sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně, roční procentní sazba nákladů korunových úvěru poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v dubnu 2018 8,93 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěru poskytovaných peněžními ústavy a to cca více než dvaceti čtyř násobě. Z toho důvodu soud ujednání o úroku považuje za rozpor s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) za nepřiměřené je třeba považovat i ujednání o 20 % poplatku za čerpání úvěru z čerpané jistiny, který má dle smlouvy souviset zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany úvěrujícího, jejich rezervaci pro úvěr, vyplacení peněžních prostředků klientovi, neboť i při zohlednění nákladů spojených s účetními operacemi žalobkyně je zřejmé, že požadovaný poplatek musí daleko přesahovat tyto náklady, a z ekonomického hlediska tedy plní funkci úroku. Jelikož je smlouva neplatná, jsou účastníci povinni podle § 2993 o. z. vrátit to, co plnili. Žalobkyně plnila žalovanému 5 000 Kč a žalovaný žalobkyni neplnil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dopisem, který v souladu s pravidlem uvedeným v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalovaného dne 10. 12. 2022. Žalovaný byl proto povinen ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. plnit žalobkyni dne 11. 2. 2022. Nezaplatil-li v tento den, ocitl se od 12. 2. 2022 v prodlení podle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 120,31 Kč, přičemž tato částka představuje 8,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 253 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.