Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 51/2021-78

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem nám. starosty jméno 44, PSČ, obec

o zaplacení částky 15 034 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 673 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 673 Kč od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 8 361 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 746,74 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 624,89 Kč od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 951,89 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 871,59 Kč a co do úroku ve výši 20,50% ročně z částky 8 624,89 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 673 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 673 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 8 361 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 746,74 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 624,89 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 951,89 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 871,59 Kč a co do úroku ve výši 20,50% ročně z částky 8 624,89 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení 15 034 Kč s příslušenstvím – smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla. že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč se závazkem poskytnutý úvěr splatit, navýšený o částku v celkové výši 8 361 Kč, představující kapitalizovaný úrok ze smlouvy ve výši 20% ročně ze zapůjčené jistiny ve výši 1 317 Kč, z odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 055 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso plateb ve výši 4 989 Kč. Splácet celkovou částku 18 361 Kč se žalovaná zavázala formou anonymizováno pravidelných týdenních splátek po 307 Kč.

2. Žalovaná svůj závazek zcela nesplnila, na jistinu zaplatila pouze 1 375,11 Kč a na poplatky pouze 1 951,89 Kč. Žalobkyně uvedla, že ke dni, kdy měla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky jednorázově, dlužila žalovaná na jistině částku 8 845,81 Kč a na dlužném sumarizovaném poplatku, jak výše uvedeno, dlužila 6 688,19 Kč. Na úhradu nesplacené části dluhu mola právní předchůdkyně žalobkyně nárokovat podle čl. 12 Smluvních podmínek., a to ode dne datum – ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru.

3. Po tomto datu až do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky zaplatila žalovaná na úhradu předmětného dluhu částku 500 Kč.

4. Dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna.

5. Dlužná částka je po postoupení pohledávky tvořena nesplacenou jistinou 8 624,89 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 409,11 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 871,59 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 746,74 Kč, úroky ve výši 20,50% ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a ze zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

6. Na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalovaná nereagovala.

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů.

8. Soud po provedeném dokazování prokázal následující skutkový stav věci:

9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 3. číslo číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou jako úvěrovanou, bylo soudem zjištěno, že jmenovaná společnost a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázala, navýšený o úrok v celkové výši 8 361Kč, z toho kapitalizovaný úrok ve výši 1 317 Kč, odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso plateb ve výši 4 989 Kč, splatit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 307 Kč. Zavázala se tak celkem splatit částku 18 361 Kč. Z tvrzení žalobkyně se podává, že žalovaná ke dni odstoupení od smlouvy uhradila z titulu předmětné smlouvy částky 1 375,11 Kč a na poplatky 1 951,89 Kč, celkem tedy 3 327 Kč.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo vzato za prokázané, že žalobkyně žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z původní věřitelky na žalovanou, z předžalobní výzvy ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby s vylíčením skutkového a právního děje. Ze seznamu vyplácených dávek Úřadem práce ČR - krajská pobočka bylo vzato za prokázané, že žalovaná pobírala od roku rok do roku rok anonymizováno na anonymizováno.

11. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že nic více, nežli je tvrzeno, uhrazeno nebylo.

12. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle a násl. . Žalovaná přijala nabídku žalobkyně tím, že se podle ní zachovala a začala úvěr splácet ( ). Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka ( ). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka ( ) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní ( ), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, OPR-Finance, C číslo, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j.  – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

21. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. Z judikatury k předchozí právní úpravě spotřebitelského úvěru (která je použitelná i nyní s ohledem na prakticky shodný obsah dotčených ustanovení) v této souvislosti plyne, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Naopak nepostačuje, pokud poskytovatel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

22. Žalobkyně však při posuzování vycházela víceméně jen z údajů, které jí uvedla žalovaná, neprokázala, že by údaje od žalované měla jakkoliv objektivně podloženy, což není dostatečné. Pokud jde o příjmy, neprokázala a ze spisu nevyplývá, že by si ke dni uzavření smlouvy tyto ověřila. Chybí tvrzení o příjmech domácnosti, není zřejmé, zda vůbec s někým v domácnosti žalovaná žije. Zkoumány nebyly ani výdaje žalované a celkové její domácnosti.

23. Žalobkyně ani žádnéy či jiné důkazy, které by výsledek prověření úvěryschopnosti žalované prokazovaly, (např. výpis z databáze NRKI, příjmení, insolvenčního rejstříku atp.) neoznačila k důkazu.

24. Soud zdůrazňuje, že bylo na žalobkyni, aby řádně tvrdila skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. na základě jakých údajů a proč dospěla ke kladnému závěru. Na soudu naopak není, aby si sám dohledával údaje svědčící o úvěruschopnosti žalované a nahrazoval tím nedostatek tvrzení žalobkyně. Taková tvrzení (tedy např. jaké konkrétní výdaje žalovaná měla a jak plynou z těchto listin) žalobkyně nepřednesla, neunesla tedy v tomto směru své břemeno tvrzení.

25. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu a 3 , aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k tomu, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

26. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaná bude schopna na základě spotřebitelské smlouvy splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož zápůjčka byla žalované poskytnuta v rozporu s tímto ustanovením, je předmětná smlouva o absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úroku, poplatcích, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině, o smluvní pokutě a splatnosti. Smlouva o zápůjčce pro neplatnost vůbec nevznikla, nevznikla proto ani smlouva o pojištění, neboť se jedná o smlouvu na ní závislou ( věta druhá ). To je zřejmé zejména z výslovného ujednání, podle nějž pojištění nebylo možné sjednat bez uzavření smlouvy o úvěru.

27. Žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 10 000 Kč, z nichž jí žalovaná doposud vrátila pouze 3 327 Kč. Rozdíl ve výši 6 673 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení ( a ) na straně žalované, které byla povinna podle věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem.

28. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem ( věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem datum je tak žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle a ve výši určené

29. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 6 673 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o Ve zbývající části (tj. zejména co do poplatků, nákladů na vymáhání, smluvních pokut, úhrad za pojištění, úroků a úroků z prodlení, včetně nároků, které by na základě neplatné smlouvy případně přirostly k jistině) soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.

30. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle , kdy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci dosáhla žalovaná většího úspěchu nežli neúspěchu ve věci, na rozdíl od žalobkyně, u které tomu bylo přesně naopak. Žalovaná však žádné náklady s tímto sporem spojené, neměla.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.