Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 263/2022-57
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 11 934,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do úroku ve výši 8 662,96 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 409,14 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 171,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 171,99 Kč za dobu od 28. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 919,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 544,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 091,09 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 373,10 Kč za dobu od 28. 1. 2022 do zaplacení a částky 434 Kč, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do úroku ve výši 8 662,96 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 409,14 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 171,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 171,99 Kč za dobu od 28. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 919,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 544,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 091,09 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do 27. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 373,10 Kč za dobu od 28. 1. 2022 do zaplacení a částky 434 Kč, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2022 a doplněnou dne 30. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 091,09 Kč s úrokem ve výši 8 662,96 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 544,53 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 091,09 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení, částky 434 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a částky 2 409,14 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 16. 9. 3. 2021 do 29. 11. 2021. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela dne 8. 1. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru číslo předala jí částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 18 592 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky ve výši 1 328 Kč. Žalovaná dosud částku 1 828,01 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Podáním doručeným soudu dne 30. 8. 2022 žalobkyně vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 662,96 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 409,14 Kč. Částečné zpětvzetí žaloby odůvodnila tím, že nedisponuje doklady prokazujícími zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Podle § 96 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, to však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a souhlasu žalované s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. třeba, rozhodl soud o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby – tedy co do úroku ve výši 8 662,96 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 409,14 Kč.
4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 19. 9. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
5. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se dne 8. 1. 2020 zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o 18 592 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 10 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 15 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalované se splácením úvěru, přičemž smluvní pokuta za prodlení s jednou splátkou nesmí přesáhnout 500 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
7. Ze žádosti o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne 8. 1. 2020 (tedy v den uzavření úvěrové smlouvy) poskytla společnosti právnická osoba tyto informace o své majetkové situaci: je na mateřské dovolené s příjmem ve výši 8 841 Kč měsíčně, je proti ní vedeno exekuční řízení, své měsíční výdaje žalovaná odhadla na 7 190 Kč. Žalovaná má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti a bydlí u rodičů.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2020 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo na žalobkyni.
9. Z oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě této pohledávky ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 12. 1. 2022 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované.
10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena do dne 12. 5. 2022. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 4. 5. 2022 právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalované.
11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 8. 1. 2020 žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 18 592 Kč. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalované splácet úvěr společnost právnická osoba ověřila pouze z tvrzení žalované.
12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
15. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
16. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
17. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti právnická osoba v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření těchto smluv v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované, neboť nelze vycházet pouze z tvrzení žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, veškeré informace od žalované byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna ověřit z dalších zdrojů (rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku, doklad o pravidelných měsíčních výdajích – voda, elektřina, plyn, měsíční splátka exekuce). Nadto žalovaná uvedla měsíční příjmy ve výši 8 841 Kč a měsíční výdaje ve výši 7 190 Kč, žalovaná tak zbývá měsíčně 1 651 Kč, splátka úvěru byla sjednána ve výši 1 328 Kč. Žalované by tak zbylo pouze 323 Kč na úhradu mimořádných výdajů. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, a proto je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná dosud na tuto částku uhradila 1 828,01 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinna uhradit žalobkyni částku 8 171,99 Kč. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 28. 1. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 11. 1. 2022, která byla doručena žalované dne 17. 1. 2022 (§ 573 o. z.) a lhůta k plnění byla stanovena do 27. 10. 2022 (10 dní od doručení). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož převážně procesně úspěšné žalované (v rozsahu 60 % předmětu řízení včetně příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná (žalovaná) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněna (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.