Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 176/2022-46

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 90 586 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 994 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 994 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 16 592 Kč, co do částky 11 517,07 Kč, co do úroku 23,348 % ročně z částky 88 324,52 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 554,52 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 560,52 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 870 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 73 994 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 994 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 16 592 Kč, co do částky 11 517,07 Kč, co do úroku 23,348 % ročně z částky 88 324,52 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 554,52 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 560,52 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 870 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady 90 586 Kč s úrokovým příslušenstvím, a to s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 23,348 % ročně z částky 88 324,52 Kč v kapitalizované výši 11 517,07 Kč za dobu od datum do datum a od datum do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 554,52 Kč v kapitalizované výši 8 251,03 Kč za dobu od datum do datum a od datum do zaplacení. Skutkově v žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 26. 6. 2020 úvěrovou smlouvu č. SSU20/101731 (dále jen„ smlouva“), na základě které mu poskytla úvěr ve výši 84 999 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslána v souladu se smlouvou přímo prodejci. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 23,348205 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 201 Kč vždy do 24. dne v kalendářním měsíci, kdy 1. splátka byla splatná datum a poslední datum Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit 158 472 Kč. Žalovaný uhradil 11 005 Kč, a další splátky již neplatil, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 79 521 Kč, úhrady dlužných splátek do zesplatnění ve výši 8 804 Kč, úhrady obchodního úroku spočítaného do data poslední splátky před zesplatněním ve výši 1 031 Kč a úhrady sankcí ve výši 1 000 Kč a vynaložených nákladů ve výši 230 Kč.

2. Žalovaný učinil skutková žalobní tvrzení nespornými a vysvětlil, že uhradil pouze 11 005 Kč a další platby nehradil z toho důvodu, že se dostal do finanční tísně.

3. Z nesporných tvrzení účastníků, z úvěrové smlouvy č. SSU20/101731 (čl. 12-13 spisu) a ze splátkového kalendáře (čl. 16-17 spisu) soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena spotřebitelská úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru ve výši 84 999 Kč za nákup vozidla VW anonymizováno, s tím, že jistina úvěru byla poskytnuta přímo prodejci právnická osoba, IČO. Úvěr byl poskytnut jako účelový na zaplacení ceny zboží. Žalovaný se zavázal úvěr s roční úrokovou sazbou 23,348205 % uhradit žalobkyni formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši po 2 201 Kč počínaje dnem datum vždy do 24. dne v kalendářním měsíci s tím, že úvěr měl být takto uhrazen do datum. Žalovaný uhradil v rámci úvěrového vztahu pět splátek po 2 201 Kč, a to ve dnech datum, datum, datum, datum a datum Celkem tak uhradil 11 005 Kč. Další platby již neprovedl.

4. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně skutkově v žalobě a v jejím doplnění (čl. 26-29 spisu) tvrdila, že před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, a to vždy bez negativní informace, příp. s pozitivním vyhodnocením, v Centrální evidenci exekucí (bez záznamu) a v insolvenčním rejstříku, a dále srovnala příjmy a výdaje žalovaného. Vycházela z čistého měsíční příjmu žalovaného ve výši 17 000 Kč a z výše výdajů domácnosti 12 000 Kč. Výše příjmů a výdajů byly zaznamenány v matričním listu klienta, přičemž při zjišťování vycházela žalobkyně pouze z informací žalovaného, které nikterak neověřila.

6. Z výpisu z příjmení, z rejstříku ISIR a rejstříku příjmení (čl. 30 spisu) bylo zjištěno, že proti žalovanému není vedena žádná exekuce a v rejstřících není žádný negativní příznak. Žalobkyně však neprokázala, kdy byly tyto výpisy pořízeny, a zda k jejich pořízení došlo před uzavřením smlouvy se žalovaným.

7. Z matričního listu klienta (čl. 31 spisu) vyplynulo, že ke dni datum byl žalovaný důchodce, čistý měsíční příjem je uveden ve výši 17 000 Kč, výdaje domácnosti jsou uvedeny částkou 12 000 Kč, bydlel ve vlastním domě, byl ženatý a měl vyživovací povinnost ke dvěma osobám. V rámci své výpovědi žalovaný uvedl, že tehdy pobíral rentu ve výši 17 000 Kč a měl vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem ve věku 13 a 8 let, jako rodina bydleli v rodinném domě a spláceli hypotéku ve výši 4 415 Kč měsíčně. Při zjišťování výše příjmů a výdajů vycházela žalobkyně z informací, které jí poskytl a které nikterak neověřovala.

8. Na základě shora uvedeného soud dospívá k závěru, že žalobkyně nezjišťovala konkrétní individuální výdaje žalovaného a jak po poučení soudem u jednání dne datum o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 právní zástupce žalobkyně dotvrdil, žalobkyně vycházela pouze z informací žalovaného, kterému uvěřila.

9. Za uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezkoumala v souladu se ZoSÚ, když nezjišťovala individuální výdaje žalovaného, zjistila pouze obecně, že měsíční výdaje v domácnosti činí 12 000 Kč a výdaje žalovaného nikterak neověřila. Navíc neprokázala, že by ověření výpisů z rejstříků příjmení, ISIR a příjmení byly provedeny před uzavřením smlouvy.

10. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpal částku ve výši 84 999 Kč a uhradil 11 005 Kč.

12. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 11 005 Kč, a žalobkyně mu poskytla částku 84 999 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu, tj. částky 73 994 Kč (84 999 – 11 005). Splatnost uvedené částky nastala datum na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum, když výzva byla prokazatelně odeslána datum na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od datum, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení, avšak limitovaný žalobou v souladu s ustanovením

13. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně dalších uplatněných nároků, když žalobkyně neprokázala, že by jí na přiznání těchto nároků vzniklo právo.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 64 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 28 % účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 7 870 Kč (po zaokrouhlení). Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 28 108,47 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 3 624 Kč, odměnu za 4 úkony právní služby, úkon po 4 740 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání), tj. 18 960 Kč, 4 režijní paušály k těmto úkonům po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovného ve výši 250,59 Kč na trase obec – obec a zpět k jednání (celkem 36 km), osobním vozidlem jméno příjmení, registrační značka, při průměrné spotřebě 4,8 l číslo km nafty, při vyhláškové ceně nafty, náhradu za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny, tj. 200 Kč, přičemž z cestového a náhrady za ztrátu času požadovala žalobkyně 1/6, tj. 75,10 Kč, když právní zástupce žalobkyně se zúčastnil téhož dne jednání u soudu ve 6 věcech, a 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, což představuje 4 249,37 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.