Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

77 C 262/2022-34

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 44 940 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 440 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 100 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v částech o zaplacení částky 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 501,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 093,13 Kč, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, dále o zaplacení částky 10 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 921,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 644,50 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 560 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a dále o zaplacení částky 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 489 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 387,83 Kč, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 7 855,64 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 855,64 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 755,64 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 440 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 100 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v částech o zaplacení částky 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 501,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 093,13 Kč, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, dále o zaplacení částky 10 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 921,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 644,50 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 560 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, a dále o zaplacení částky 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 489 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 387,83 Kč, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 7 855,64 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 855,64 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 755,64 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím. Částky 17 000 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1401124704, uzavřené dne 25. 7. 2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, jež na žalobkyni pohledávku za žalovaným postoupila, když na dluh uhradil toliko 1 000 Kč, přestože měl zaplatit 10 000 Kč na jistině a 8 000 Kč na úroku a odměnách za administrativní činnost a hotovostní inkaso; uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny půjčené částky (10 000 Kč), dlužných úhrad za služby (7 000 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení. Částky 17 840 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1401101091, uzavřené dne 11. 5. 2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, jež na žalobkyni pohledávku za žalovaným postoupila, když na dluh uhradil toliko 5 560 Kč, přestože měl zaplatit 13 000 Kč na jistině a 10 400 Kč na úroku a odměnách za administrativní činnost a hotovostní inkaso; uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny půjčené částky (13 000 Kč), dlužných úhrad za služby (4 840 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení. Částky 10 100 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1401071389, uzavřené dne 16. 2. 2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, jež na žalobkyni pohledávku za žalovaným postoupila, když na dluh uhradil toliko 7 900 Kč, přestože měl zaplatit 10 000 Kč na jistině a 8 000 Kč na úroku a odměnách za administrativní činnost a hotovostní inkaso; uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny půjčené částky (7 855,64 Kč), dlužných úhrad za služby (2 244,36 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Soud nařídil jednání na den 19. 9. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující.

5. právnická osoba a žalovaný se dne 16. 2. 2019 dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému v hotovosti úvěr v částce 10 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit jistinu (10 000 Kč), úrok (2 000 Kč), administrativní poplatek (2 000 Kč) a odměnu za hotovostní inkaso splátek (2 000 Kč), přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 60 týdenních splátkách, sjednali si úrok ve výši 32,15 % ročně; žalovaný převzal téhož dne částku 10 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. 1401071389). V kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o hotovostní úvěr v částce 12 000 Kč splatný v 60 týdenních splátkách; dále uvedl, že je svobodný a bez vzdělání, žije s partnerkou v nájmu, což doložil nájemní smlouvou, zdrojem jeho hlavních příjmu je od června 2013 ČSSZ, což bylo ověřeno písemně, přičemž tento tvoří blíže nespecifikovaná státní podpora 9 782 Kč měsíčně, což doložil složenkami, dále má příjem z brigády 3 000 Kč měsíčně, v současnosti nemá zápůjčku nebo úvěr, jeho výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč, a jeho použitelný příjem tedy činí 5 782 Kč (zjištěno z nedatované karty zákazníka).

6. právnická osoba a žalovaný se dále dne 11. 5. 2019 dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému v hotovosti úvěr v částce 13 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit jistinu (13 000 Kč), úrok (2 200 Kč), administrativní poplatek (2 200 Kč) a odměnu za hotovostní inkaso splátek (5 200 Kč), přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 60 týdenních splátkách, sjednali si úrok ve výši 32,15 % ročně; žalovaný převzal téhož dne částku 13 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. 1401101091). V kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o hotovostní úvěr v částce 12 000 Kč splatný v 60 týdenních splátkách; dále uvedl, že je svobodný a bez vzdělání, žije s partnerkou v nájmu, což doložil nájemní smlouvou, zdrojem jeho hlavních příjmu je od srpna 2013 ČSSZ, což bylo ověřeno písemně, přičemž tento tvoří blíže nespecifikovaná státní podpora 9 782 Kč (přičemž tento údaj byl zjevně rukou přepsán) měsíčně, což doložil složenkami, dále má příjem z brigády 3 000 Kč měsíčně, v současnosti má zápůjčku nebo úvěr u úvěrující v částce 10 000 Kč, přičemž měsíční splátka činí 1 200 Kč, jeho výdaje na bydlení činí 3 800 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč, a jeho použitelný příjem tedy činí 2 782 Kč (zjištěno z nedatované karty zákazníka).

7. právnická osoba a žalovaný se dále dne 25. 7. 2019 dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému v hotovosti úvěr v částce 10 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit jistinu (10 000 Kč), úrok (2 000 Kč), administrativní poplatek (2 000 Kč) a odměnu za hotovostní inkaso splátek (2 000 Kč), přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 60 týdenních splátkách, sjednali si úrok ve výši 32,15 % ročně; žalovaný převzal téhož dne částku 10 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. 1401124704). V kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o hotovostní úvěr v částce 10 000 Kč splatný v 60 týdenních splátkách; dále uvedl, že je svobodný a bez vzdělání, žije s partnerkou v nájmu, což doložil nájemní smlouvou, zdrojem jeho hlavních příjmu je od srpna 2012 ČSSZ, což bylo ověřeno telefonicky, přičemž tento tvoří blíže nespecifikovaná státní podpora 9 782 Kč měsíčně, což doložil složenkami, dále má příjem z brigády 2 000 Kč měsíčně, v současnosti má zápůjčku nebo úvěr u úvěrující v částce 23 000 Kč, přičemž měsíční splátka činí 2 760 Kč, výdaje na bydlení činí 2 000 Kč (přičemž tento údaj byl zjevně rukou přepsán), osobní výdaje činí 5 000 Kč, a jeho použitelný příjem tedy činí 2 022 Kč (zjištěno z nedatované karty zákazníka).

8. Dne 7. 1. 2022 se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly, že výše specifikované pohledávky za žalovaným se postupují na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022 vč. stran 15, 22 a 30 přílohy). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno psaním ze dne 3. 2. 2022, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě částky 62 940 Kč vyplývající z tam specifikovaných smluv o úvěru do 10 dnů od jeho obdržení, a které bylo za účelem doručení žalovanému podáno na poště dne 4. 2. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022 a z podacího lístku č. RR2581401958F).

9. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soudu je nicméně z úřední činnosti známo, že žalovaná vystupuje jako povinná v celé řadě exekučních řízení. Jelikož žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že před poskytnutím zápůjčky bylo nahlédnutím do poskytovatelce úvěru přístupných databází ověřeno, zda nemá žalovaný dluhy, které jsou exekučně vymáhány, vyžádal si soud výpis z rejstříku zahájených exekucí pro žalovaného, z něhož seznal, že v době poskytnutí zápůjčky figuroval žalovaný jako povinný v pěti exekucích. Tyto informace byly poskytovatelce zápůjček snadno dostupné nahlédnutím do centrální evidence exekucí, avšak z žaloby neplyne, že k tomu bylo před poskytnutím zápůjčky přistoupeno či že by to žalobkyně jakkoliv reflektovala. K tomu měla původní věřitelka přistoupit i s ohledem na skutečnost, že hlavním deklarovaným příjmem žalovaného byla v době poskytnutí všech zápůjček dávka státní sociální podpory, přičemž sám žalovaný poněkud nedostatečně v žádosti o úvěr uvedl, že tato je mu poskytována od srpna 2012 resp. od června 2013, resp. od srpna 2013. Také tyto diskrepance (minimálně v případě dvou pozdějších žádostí) měly poskytovatelku úvěru vést k větší obezřetnosti. Soud si nemohl nepovšimnout ani v žádostech o úvěr zaškrtnutých políček, podle nichž bylo„ zaměstnání“ (správně poskytovatel příjmu žalovaného) ověřen, neboť je zřejmé, že údaje o poskytování dávek státní podpory by Česká správa sociálního zabezpečení sotva poskytla nebankovnímu poskytovateli úvěru, tyto informace jsou tedy nesprávné a vedou soud k přesvědčení, že na údaje uváděné v žádosti o úvěr samotným žadatelem o úvěr, ani k údajům tam zjevně poznačeným zástupcem úvěrující, nelze přihlížet. Dále soud poukazuje také na nevěrohodně nízkou výši výdajů, která byla navíc v případě jedné smlouvy zjevně účelově upravována, které nebyly nikterak doloženy. Poskytovatelka úvěru se měla s ohledem na uvedené nesrovnalosti blíže zabývat tvrzenými příjmy, výdaji a poměry žalovaného. Je sice možné, že tak dokonce poskytovatelka úvěru učinila, nicméně z předložených důkazů to neplyne, a jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena k povinnosti dotvrdit a doložit, jak s odbornou péčí přistupovala k prověřování a posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

10. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru dne 16. 2. 2019, dále požádal o poskytnutí úvěru dne 11. 5. 2019 a dále požádal o poskytnutí úvěru dne 25. 7. 2019. U všech žádostí žalovaný uvedl své příjmy a výdaje, avšak tyto rozhodně nedoložil dostatečně a tyto nebyly poskytovatelkou úvěru řádně prověřovány. Poskytovatelka úvěru rovněž neprověřovala, zda není žalovaný v exekuci, přičemž tento měl již v době učinění první žádosti o úvěr pět probíhajících exekucí. Poskytovatelka úvěru poskytla žalovanému dne 16. 2. 2019 částku 10 000 Kč, na niž žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 7 900 Kč, dále poskytovatelka úvěru poskytla žalovanému dne 11. 5. 2019 částku 13 000 Kč, na niž žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 5 560 Kč, a dále poskytovatelka úvěru poskytla žalovanému dne 25. 7. 2019 částku 10 000 Kč, na niž žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 1 000 Kč. Dne 7. 1. 2022 se poskytovatelka úvěru a žalobykně dohodly na postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Psaním podaným na poště dne 4. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhů ze smluv o úvěru do 10 dnů od doručení.

11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

12. právnická osoba a žalovaný uzavřeli tři smlouvy o úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejich předmětem byl úvěr, jednalo se ve všech případech o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.

13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ je poskytovatel úvěru před zavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného paragrafu ZSÚ poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatelem úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatnost smlouvy, k níž podle úpravy účinné od 29. 5. 2022 soud přihlédne k neplatnosti i bez návrhu. Toto ustanovení vychází z čl. 8 a čl. 23 harmonizované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (srov. též rozsudek Soudního dvora Evropské unie vydaného dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

15. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem poskytované sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.

16. V posuzované věci společnost právnická osoba coby poskytovatelka úvěru svou předsmluvní povinnost posuzovat před uzavřením všech tří smluv o spotřebitelském úvěru s žalovaným úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle provedených důkazů nesplnila. Poskytovatelka úvěru se s odbornou péčí nezabývala tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného, přestože jejich tvrzená výše vzbuzuje maximální pochybnosti o jejich pravdivosti. Poskytovatelce úvěru rovněž objektivně nic nebránilo v ověření, zda žalovaný řádně plní své závazky, např. nahlédnutím do centrální evidence exekucí či podobné databáze, což však poskytovatelka úvěru neučinila. Soud proto konstatoval, že ochrana spotřebitele ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ nebyla žalovanému před uzavřením smlouvy poskytnuta, poskytovatelka úvěru postupovala v rozporu se zákonem, její jednání vedlo ke zjevnému narušení pořádku, a uzavřené smlouvy o úvěru jsou proto podle § 588 o. z. absolutně neplatné.

17. Žalobkyně, na niž byly pohledávky za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. postoupeny, má proto za žalovaným pohledávky toliko z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. 1401124704 žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 10 000 Kč a z této částky byla dle tvrzení žalobkyně žalovaným vrácena částka 1 000 Kč. Žalovaný, jež se o částku 10 000 Kč na úkor žalobkyně, na niž pohledávka za žalovaným přešla, obohatil, je tedy povinen vydat dosud neuhrazenou částku 9 000 Kč žalobkyni.

19. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. 1401101091 žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 13 000 Kč a z této částky byla dle tvrzení žalobkyně žalovaným vrácena částka 5 560 Kč. Žalovaný, jež se o částku 13 000 Kč na úkor žalobkyně, na niž pohledávka za žalovaným přešla, obohatil, je tedy povinen vydat dosud neuhrazenou částku 7 440 Kč žalobkyni.

20. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru č. 1401071389 žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 10 000 Kč a z této částky byla dle tvrzení žalobkyně žalovaným vrácena částka 7 900 Kč. Žalovaný, jež se o částku 13 000 Kč na úkor žalobkyně, na niž pohledávka za žalovaným přešla, obohatil, je tedy povinen vydat dosud neuhrazenou částku 2 100 Kč žalobkyni.

21. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byl žalovaný k vrácení dlužné částky vyzván psaním ze dne 3. 2. 2022, které bylo žalovanému odesláno dne 4. 2. 2022. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne 9. 2. 2022. Původní věřitelka vyzvala žalovanou ke splnění do 10 dnů od doručení, tj. do 21. 2. 2022, když desátým dnem není den pracovní. Od 22. 2. 2022 je žalovaný ve smyslu o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 18 540 Kč a žalobkyně má proto podle o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z vládního V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto výrokem I vyhověl.

22. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení úvěru ani poplatků za služby. Pokud žalobkyně započetla platby žalovaného na úhradu čehokoliv jiného než částky, která žalovanému byla poskytnuta, učinila tak nesprávně, neboť pro to neexistoval a neexistuje právní důvod. Soud proto žalobu ve zbývající části výrokem II zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhů z bezdůvodného obohacení, resp. z částek, jež žalovaný není povinen žalobkyni platit, či z částek, o něž požadovaná výše úroku z prodlení přesahuje zákonnou výši ke dni počátku prodlení.

23. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla v převážné části neúspěšná. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.