Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 47/2022-82

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Teslíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 354 325,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 228 821,37 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75% od 6. 3. 2022 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala částky 125 503,81 Kč, částky 29,93 Kč jako úroku z prodlení, částky 19 238,47 Kč jako úroku, úroku ve výši 10,9% ročně z částky 295 101,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 125 503,81 Kč od 16. 1. 2021 do 5. 3. 2022, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 25 249 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta titul jméno příjmení, titul.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 228 821,37 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75% od 6. 3. 2022 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobkyně domáhala částky 125 503,81 Kč, částky 29,93 Kč jako úroku z prodlení, částky 19 238,47 Kč jako úroku, úroku ve výši 10,9% ročně z částky 295 101,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 125 503,81 Kč od 16. 1. 2021 do 5. 3. 2022, žaloba se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 25 249 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], [titul].

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 354 325,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 29,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 238,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 354 325,18 Kč od 16.1. 2021 do zaplacení a s úrokem 10,9 % ročně z částky 295 101,08 Kč od 16.1. 2021 do zaplacení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně právnická osoba (dříve právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, dne 28.5. 2018 smlouvu o půjčce a konsolidaci, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 335 000 Kč, který se zavázal splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 4 596 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami úvěr ke dni 15.1. 2021 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.9. 2021 přešla pohledávka na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný přes upomínku dluh neuhradil.

2. Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 31.5. 2022 č.j. -24 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil a jakým způsobem původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

3. Žalobkyně k výzvě sudu doplnila, že částka 335 000 Kč byla poukázána na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 106 178,63 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela především z údajů v zákaznické kartě žalovaného a dále z údajů ve veřejných registrech.

4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že předmětná smlouva o půjčce a konsolidaci je neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne 3.6. 2015 s právnická osoba rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba, na jejímž základě banka poskytovala žalovanému bankovní služby. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

6. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci číslo bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 23.5. 2018 právnická osoba o poskytnutí půjčky ve výši 335 000 Kč na předčasné splacení jeho závazků. Úroková sazba měla činit 10,9 % a půjčka měla být vrácena ve 120 splátkách po 4 596 Kč.

7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a jeho přílohy se podává, že dne 23.5. 2018 žádal žalovaný o úvěr ve výši 335 000 Kč. V příloze k žádosti je uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije sám, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní dům, má příjem ze zaměstnání ve výši 36 000 Kč, platí měsíční splátky úvěrů ve výši 9 200 Kč. Dále se z protokolu podává, že byla provedena kontrola insolvenčního rejstříku, v databázi SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, v databázi BRKI/NRKI byla zjištěna jen pozitivní úvěrová historie. V protokolu je dále uvedeno, že deklarovaný příjem žalovaného 36 000 Kč předchůdkyně žalobkyně ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Zohlednila výdaje ve výši 25 735 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 17 901 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 924 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 500 Kč. Následně k volným prostředků přičetla splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 9 255 Kč. Podle vyhodnocení tedy žalovanému na splátku nové půjčky zbývá celkem 19 490 Kč a měl by být tedy schopen půjčku splácet. Na základě výše uvedeného byl dne 23. 5. 2018 úvěr schválen.

8. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za červen 2015 se podává, že žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 300 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za prosinec 2017 se podává, že žalovaný splácel půjčky v celkové výši 9 225 Kč. Z výpisu žalovaného u právnická osoba za leden 2018, že zůstatek žalovaného na účtu činil 18 359,52 Kč. Z výpisu žalovaného u právnická osoba za únor 2018 vyplývá, že žalovaný splácel půjčky ve výši 9 225 Kč, konečný zůstatek na účtu byl již jen 7 764,82 Kč. Z výpisu na účtu žalovaného za měsíc březen 2018 vyplývá, že konečný zůstatek činil již jen 1 797,37 Kč, dle výpisu z účtu za duben 2018 činil zůstatek na účtu žalovaného jen 9,65 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za měsíc květen 2018 se podává, že žalovanému na účet byla poskytnuta dne 28.5. 2018 půjčka ve výši 185 000 Kč a 150 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za měsíc červen 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu žalovaného činil 6 656,58 Kč.

9. Z výzvy ze dne 26.12. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba vyzvala žalovaného k zaplacení částky 9 715,43 Kč s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.9. 2021 uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z oznámení o zaplacení úplaty ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21.9. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30.9. 2021 bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost právnická osoba pohledávky, mimo jiné i pohledávku za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému postupitelem písemně oznámeno dne 30.9. 2021.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 18.2. 2022 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byla právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 441 642,83 Kč, a to nejpozději do 5.3. 2022.

12. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.4. 2016 č.j. číslo jednací se podává, že žalovaný má vyživovací povinnost ke dvěma dětem narozeným v roce 2014 a v době od 1.3. 2015 do 7.5. 2016 měl též vyživovací povinnost k jejich matce.

13. Ze žaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. spisová značka, přehledu čerpání úvěru ve věci vedené pod touto spisovou značkou a z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 10.1. 2022 č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ze dne 12.5. 2015 se právnická osoba, a.s. (později právnická osoba anonymizována tři slova), na jejímž základě čerpal částku 298 419,46 Kč.

14. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 6.8. 2021, č.j. číslo jednací se podává, že žalovaný uzavřel dne 30.10. 2018 se právnická osoba s.r.o. smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč.

15. Podle zák. č poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu a násl. , dále jen o.z., kterou předchůdkyně žalobkyně uzavřela v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele. Přestože žalovaný uplatnil námitku neplatnosti až v průběhu řízení, po uplynutí tříleté lhůty od uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu , soud zkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Soud se tak řídil aktuální praxí soudů k výkladu ustanovení o porušení povinnosti poskytovatele prověřit úvěruschopnost spotřebitele a důsledků z toho vyplývajících. Podle článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách a spotřebitelském úvěru členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3. 2020 ve věci C -679/18 jejímž předmětem je rozhodnutí o předběžné otázce k výkladu článků 8 a 23 výše uvedené směrnice, žádost o rozhodnutí byla podána rozhodnutím Okresním soudem v Ostravě ze dne 25.10. 2018 Soudní dvůr dospěl k závěru, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z daného tedy vyplývá, že soudy zkoumají splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a její porušení pak posuzují podle , o.z., podle kterého soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č.j. -39 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/ 2015).

20. Soud proto hodnotil, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením uvedené smlouvy o úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Předchůdkyně žalobkyně především nijak neověřovala příjmy žalovaného. Nezjišťovala, zda je zaměstnán na dobu určitou či neurčitou, nezjišťovala zaměstnavatele žalovaného, nevyžádala si pracovní smlouvu či potvrzení o zaměstnání, výplatní pásky apod. U příjmu žalovaného není uvedeno, zda se jedná o příjem v aktuálním měsíci, či o průměrný příjem za určité období. Předchůdkyně žalobkyně také nijak nezjišťovala a neověřovala výdaje žalovaného. Nevyžádala si například doklady SIPO či doklady o výši nákladů spojených s bydlením. Důkladnější prověření úvěruschopnosti žalovaného a nespoléhání se toliko na údaje uváděné žalovaným bylo namístě zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný žádal o poměrně vysoký úvěr a na účtu vedeném předchůdkyní žalobkyně měl v měsících předcházejících poskytnutí úvěru jen nízké zůstatky.

21. Žalobkyně tedy neprokázala, že její předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, smlouvy o úvěru je tedy neplatná.

22. Podle , , , (dále jen „o. z.“) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy o úvěru částku 335 000 Kč, ačkoliv smlouva o úvěru platně nevznikla, měla proto dle ustanovení § 2993 o. z. právo, aby jí žalovaný tuto částku vrátil. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 106 178,63 Kč, zbývá tedy vrátit částku 228 821,37 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka na žalobkyni, soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 228 821,37 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne 6.3. 2022, tedy od dne následujícího po skončení lhůty k plnění ve výzvě k zaplacení pohledávky ze dne 18.2. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy neměla právo na zaplacení částky 125 503,81 Kč a zbývajícího příslušenství, toto právo tedy nemohlo být postoupeno na žalobkyni. Soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle věta první , když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 64,5 % a neúspěšná z 35,5 %, přísluší jí proto náhrada nákladů ve výši 29 %. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 14 174 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení za šest úkonů právní služby po 9 740 Kč dle vyhl. č. a dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za každý z úkonů právní služby dle vyhl. č. a 12 650,40 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jejích hotových výdajů ve výši 21 % podle Soud přiznal žalobkyni odměnu za tyto úkony: převzetí a příprava, výzva k plnění, podání návrhu a podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 20.7. 2022 a 5.10. 2022. Odměnu za doplnění žaloby na výzvu soudu nepřiznal, neboť skutečnosti v doplnění uvedené, měly být součástí žaloby. Z těchto nákladů v celkové výši 87 064,40 Kč přiznal soud žalobkyni podle jejího úspěchu ve věci 29 %, tj. částku 25 249 Kč. V souladu s  je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.