Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 68/2022-63

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 8 683,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci

-) částku 8 683,10 Kč,

-) kapitalizovaný úrok ve výši 651,7 Kč,

-) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 344,87 Kč,

-) úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 8 683,1 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení,

-) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 683,1 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení,

a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 8 683,10 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaný úrok ve výši 651,7 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 344,87 Kč,</b> <b>-) úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 8 683,1 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 683,1 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení,</b> a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 8 683,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a žalobcem došlo dne datum k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše limitu 10 000 Kč. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu v souladu s platným sazebníkem ČS. Žalovaný se dále zavázal splatit čerpanou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání a současně sjednaný povolený limit nepřekročit. Tuto povinnost však žalovaný porušil, překročil sjednanou výši kontokorentu, vznikl mu nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, žalobce proto dne datum od smlouvy odstoupil a zesplatnil celý závazek včetně příslušenství, přičemž pohledávku za žalovaným převedl na evidenční účet pro splácení pohledávky č. bankovní účet. Žalovaný ze shora uvedeného titulu zůstal žalobci dlužen na jistině 8 683,10 Kč, úroku od datum do datum částku 651,70 Kč a úroku z prodlení částku 344,87 Kč. Žalovaný žalobci neuhradil ničeho, a to ani po výzvě žalobcem zaslané před podáním žaloby.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

4. Dle , tzv. nového (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla řádně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na běžném účtu tzv. povolený debet. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. účastníci určili část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. Soud vzal za prokázané, že dle platně uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru na běžném účtu žalobce umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr na jeho účtu až do částky 10 000 Kč mimo jiné za podmínky, že povolený kontokorent nebude překračován a bude řádně splácen v dohodnutých termínech. Protože však došlo k překročení sjednaného úvěrového limitu, který nebyl vyrovnán, což je zřejmé z výpisu z běžného účtu, žalobce smlouvu o poskytnutí úvěru vypověděl. Žalovaný byl dodatečně vyzván žalobcem dopisem, aby dlužnou částku uhradil. Žalovaný však na výzvu nereagoval a neuhradil ani část svého dluhu. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a žalovaný neprokázal, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem.

9. Jelikož se žalovaný s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, zavázal jej soud v souladu s ust. nař. vlády č. , ve znění pozdějších předpisů k úhradě úroku z prodlení z dlužné částky jistiny, tedy z částky 8 683,10 Kč od datum do zaplacení a k úhradě úroku z prodlení v částce 344,87 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „”) z tarifní hodnoty ve výši 8 683,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

11. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech tj. vymáhání dluhů ze smluv o kontokorentních úvěrech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT.

12. S odkazem na ustanovení uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení , když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.