Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 52/2021-143

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 991 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 991 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 991 000 Kč jdoucím od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do úroku ve výši 1,79 % ročně z částky 991 000 Kč jdoucím od 23. 10. 2020 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 101 864,96 Kč k rukám zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 991 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 991 000 Kč jdoucím od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do úroku ve výši 1,79 % ročně z částky 991 000 Kč jdoucím od 23. 10. 2020 do zaplacení, zastavuje. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 101 864,96 Kč k rukám zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 991 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Dne 19.9.2016 byla mezi žalovanou a jméno příjmení, bytem adresa žalované, a právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále pouze„ právnická osoba“) uzavřena Smlouva o hypotečním úvěru číslo (dále pouze„ smlouva o úvěru“), ve znění Dodatku číslo ze dne 4.4.2017 a Dodatku číslo ze dne 11.5.2018. Dle čl. 1 úvěrové smlouvy bylo sjednáno poskytnutí úvěru do celkové výše číslo - Kč. Na základě žádostí o čerpání hypotečního úvěru ze dne 3.4.2017 a 7.2.2017 vyplatila právnická osoba na účet žalované částku ve výši 1.445.000 - Kč. Dle čl. 4 úvěrové smlouvy se žalovaná a p. příjmení zavázali hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných k poslednímu dni v měsíci ve výši 5.729 - Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 30.4.2018 a poslední měla být splatná dne 30.9.2044. Úroková sazba byla sjednána dle čl. 5 úvěrové smlouvy ve výši 1,79% p.a. s platností do 31.8.2024. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen, jelikož žalovaná a p. příjmení nehradili řádně a pravidelně měsíční splátky, došlo tím k porušení smlouvy. Dopisem ze dne 6.1.2020 právnická osoba zesplatnila celou pohledávku v částce 1.347.336,78 Kč ke dni 21.1.2020. Výše dluhu ke dni 22.10.2020 činila částku 1.456.402,55 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 1.347.336,78 Kč, kapitalizovanými úroky smluvními ve výši 23.850,41 Kč, sankčním úrokem ve výši 83.692,08 Kč a poplatky ve výši 1.523,28 Kč. Zůstatek dluhu činí 1.456.402,55 Kč s úrokem smluvním ve výši 1,79% p.a. z částky 1.347.336,78 Kč ode dne 23.10.2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 1.347.336,78 Kč ode dne 23.10.2020 do zaplacení. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobci příjmení právnická osoba na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.10.2020 uzavřené s právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalované právnická osoba písemně oznámeno. Dne 8. 11. 2020 byla žalované zaslána žalobcem výzva k úhradě dluhu.“ Žalobce na výzvu soudu podáními ze dne 21. 5. 2021 a 18. 6. 2021 doplnil svá nedostatečná tvrzení o uvedení toho, že k zesplatnění úvěru došlo dne 21. 1. 2020. Postoupená částka 1 456 402,55 Kč představuje celkovou výši postoupené pohledávky od předchůdce žalobce, přičemž v částce jsou zahrnuty i kapitalizovaný (zákonný) úrok a poplatky. Žalobou uplatněná částka ve výši 991 000 Kč představuje poměrnou část jistiny, neboť je na žalobci, jakou výši dlužné částky bude požadovat. K zesplatnění úvěru uvedl, že výzvou z 9. 2. 2020 byli dlužníci vyzváni k řádnému plnění s poučením, že v opačném případě dojde k zesplatnění úvěru. Jelikož řádně hrazeno nebylo, přistoupil předchůdce žalobce k zesplatnění dopisem ze dne 14. 3. 2020, když zesplatnění mělo být provedeno k 12. 3. 2020. V podání dále uvedl, že úvěruschopnost byla provedena, kdy oba dlužníci byli v době žádosti o úvěr zaměstnáni, jejich celkový příjem představoval částku cca 27 000 Kč, bylo monitorováno období 1 roku zpět od poskytnutí úvěru.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, byl žalované z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník příjmení jméno příjmení, advokátka. Opatrovník k podané žalobě uvedl, že je namístě žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť: a) byť byla úvěrová smlouva uzavřena s dvěma dlužníky, je bez řádného odůvodnění žaloba vedena jen proti žalované; b) smlouva o úvěru je neplatná, neboť žalobce řádně neprověřil úvěruschopnost úvěrovaných a c) nelze jednoznačně stanovit počátek běhu lhůtu ve vztahu k úrokům z prodlení, neboť není zřejmé, zda informace o zesplatnění byla žalované a jejímu manželovi řádně doručena či odeslána. Při ústním jednání opatrovník navrhl, aby soud vyslechl druhého dlužníka za účelem zjištění, kolik bylo hrazeno na úvěr a zda mu byla doručena informace o zesplatnění úvěru a dále pak, aby si soud s ohledem na skutečnost, že v doplnění žaloby bylo uváděno, že součástí žalované částky by mělo být i příslušenství a současně není jasné, kolik mělo být hrazeno, aby si soud od předchůdce žalobce vyžádal platební historii.

3. Při jednání, které se ve věci konalo dne datum, zástupce žalobce do spisu založil doplnění žalobního návrhu, ve kterém uvedl, že žalobu vede pouze po žalované, neboť na druhého spoludlužníka je v současné době vedeno insolvenční řízení, přičemž na uplatněnou pohledávku nebylo dosud ničeho v průběhu insolvenčního řízení hrazeno.

4. V průběhu jednání vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do uplatněného smluvního úroku, přičemž s částečným zpětvzetím žaloby přítomný opatrovník žalované souhlasil, pročež soud postupem dle ust. , 2, 3 a 4 řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok II. tohoto rozsudku).

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Předchůdce žalobce uzavřel dne 19. 9. 2016 se žalovanou a p. jméno příjmení jméno smlouvu o hypotečním úvěru číslo ve které se zavázal dlužníkům poskytnout hypoteční úvěr ve výši 1 445 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 1,79 % ročně na financování nemovitosti uvedené ve smlouvě. Dlužníci v úvěrové smlouvě prohlásili, že jsou ze smlouvy povinni společně a nerozdílně. Adresa pro doručování byla ve vztahu k oběma dlužníkům uvedena jako: ulice a číslo, PSČ obec. Čerpání finančních prostředků bylo vázáno na splnění podmínek uvedených v úvěrové smlouvě (bod 3.3 a 3. 4 smlouvy). Dlužníci se v čl. 4 1 a 7.1 smlouvy zavázali hradit po dobu fixace úrokové sazby splátky ve výši 5 729 Kč měsíčně a současně se zavázali ve lhůtách uvedených v dodatku číslo (nejpozději do 30. 11. 2018 či od 7 měsíců od posledního čerpání) věřiteli předložit výpisy z KN vztahující se k zástavnímu právu; předložit pojistnou smlouvu k předmětu financování; předložit smlouvu o zastavení pohledávek z pojištění zastavované nemovitosti; oznámení o vzniku zástavního práva k pohledávkám; ocenění nemovitosti atp. (úvěrová smlouva ze dne 19. 9. 2016, dodatky číslo ze dne 9. 4. 2017 a 22. 5. 2018). Předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žadatelů o úvěr, jak vyplývá ze žádosti o úvěr, ze které bylo zjištěno, že žadatelé o úvěr jsou manželé, žijí v nájemním bytě s 1 dítětem, oba jsou zaměstnáni na dobu neurčitou s měsíčními příjmy ve výši 27 000 Kč bez jiných závazků vůči třetím osobám, jejich měsíční náklady na život vč. bydlení a provoz domácnosti představují částku 6 000 Kč, jsou vlastníky rodinného domu v obec. Z emailů na č. l. 125 spisu bylo zjištěno, že oba žalovaní měli k datu žádosti o úvěr u předchůdce žalobce bankovní účty, na které jim chodil průměrný čistý příjem ve výši dohromady cca 27 000 Kč čistého cca ¾ roku před podpisem úvěrové smlouvy. Ke dni 7. 2. 2017 došlo k čerpání úvěru na žádost ve výši 1 235 000 Kč a ke dni 3. 4. 2017 došlo k čerpání úvěru ve výši 210 000 Kč (žádosti o provedení požadavku na hypotečním úvěru a příkazy k úhradě). Výzvami k plnění smluvních povinností ze dne 6. 1. 2020 byli oba spoludlužníci vyzváni ke splnění povinností (doložení ocenění nemovitosti, dokladu o narování právního stavu evidence nemovitosti a výpisu z KN) s poučením, že pokud nedojde ke splnění povinností, které měly být dle výzvy a doplňku číslo úvěrové smlouvy splněny k 30. 11. 2018, je předchůdce žalobce oprávněn celou zbývající částku úvěru považovat za okamžitě splatnou. K výzvám byly doloženy poštovní obálky. Výzvami ze dne 9. 2. 2020 byli dlužníci opakovaně vyzváni k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nedojde k zaplacení, dojde k zesplatnění úvěru. K výzvám jsou přiloženy poštovní podací archy na adresy dlužníků uvedených v úvěrové smlouvě dne 12. 2. 2020. Z dopisu ze dne 14. 3. 2020 adresovaného žalované i druhému dlužníkovi bylo zjištěno, že předchůdce žalobce ke dni 12. 3. 2020 rozhodl o okamžité splatnosti, přičemž ke dni 12. 3. 2020 představuje dluh částku 1 358 004 Kč a je dále úročen smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. K rozhodnutí o okamžité splatnosti jsou přiloženy poštovní podací archy, ze kterých se podává, že rozhodnutí byla oběma dlužníků zaslána na adresu jimi uvedenou v úvěrové smlouvě dne 17. 3. 2020. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2020, oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 22. 10. 2020 (postupní smlouva, oznámení o postoupení pohledávky vč. poštovního podacího archu). V postupní smlouvě se uvádí, že ke dni postoupení pohledávky se postupovaná částka skládá z jistiny ve výši 1 347 336,78 Kč, úroku ve výši 23 850,41 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 83 692,08 Kč a poplatků ve výši 1 523,28 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky (výzva vč. podacího archu). Důkazní návrhy opatrovníka výslechem druhého ze spoludlužníků (manžela žalované) ke zjištění výše zaplacených splátek a dotaz na předchůdce žalobce ohledně toho, kolik bylo splaceno, soud pro nadbytečnost zamítl. Jednak je z postupní smlouvy zcela zřejmé, že výše žalobou požadované jistiny je menší než ta, která byla postoupena (je požadováno toliko na jistině pouze 991 000 Kč, přičemž byla postoupena jistina ve výši 1 347 336,78 Kč, do které nebylo započítáváno příslušenství, neboť to je samostatně v postupní smlouvě rozepsáno) a současně se jednalo toliko pouze o hypotetické tvrzení, že snad mohlo být něco spláceno bez toho, aniž by bylo opatrovníkem řádně a určitě tvrzeno, kolik bylo skutečně hrazeno. Pokud pak je žalobou požadováno zaplacení menší jistiny (skutečně jen jistiny bez příslušenství), než kolik bylo úvěrovaným poskytnuto a následně postoupeno žalobci, je to věcí žalobce, jaké částky se bude domáhat. Měl-li důkazní návrh opatrovníka výslechem svědka směřovat k tomu, zda mu bylo doručeno rozhodnutí o splatnosti, jedná se o nadbytečný důkaz, neboť z obsahu podacího archu ze 17. 3. 2020 bylo zjištěno, že rozhodnutí o splatnosti bylo zasláno oběma dlužníkům na adresy uvedené ve smlouvě dne 17. 3. 2020. Žádné další důkazy nebyly prováděny.

6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 165/2010 o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle , (dále též jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1872 odst. 1 o. z. platí, že je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

9. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. V průběhu důkazního řízení bylo spolehlivě prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou a dalším spoludlužníkem smlouvu o hypotečním úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout úvěrovaným úvěr a úvěrovaní se solidárně zavázali plnit podmínky úvěrové smlouvy. Dále bylo v řízení prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovaným na jejich žádosti předmět úvěru – totiž finanční plnění v celkové výši 1 445 000 Kč a bylo dále na žalovaných, aby plnili své povinnosti z úvěrové smlouvy. Žalovaní však nedostáli svými povinnostem, když nedoložili předchůdci žalobce splnění úvěrových podmínek popsaných v úvěrové smlouvě a výzvě z 6. 1. 2020 (zejména doložení výpisů z KN a doložení ocenění nemovitosti). Žalovaní nereagovali na tuto výzvu ani na výzvu z 9. 2. 2020, pročež předchůdci žalobce nelze ničeho vytknout, pokud přistoupil k rozhodnutí o okamžitém zesplatnění úvěru pro neplnění podmínek úvěru. Rozhodnutí o zesplatnění úvěru bylo podáno k poštovní přepravě dne 17. 3. 2020, a tedy pokud žalobce požaduje úrok z prodlení jdoucí od 23. 10. 2020, nelze mu s ohledem na textaci ust. o. z. ničeho vytknout. Výše úroků z prodlení s ohledem na datum zesplatnění (12. 3. 2020) odpovídá ust. Pokud opatrovník namítal, že není uvedeno, proč je žalována jen žalovaná, pak k tomuto nutno uvést, že žalobce nemá s ohledem na shora uvedené ustanovení o. z. žádnou povinnost odůvodňovat své rozhodnutí, jakého ze svých dlužníků bude žalovat. Tato námitka je lichá. Námitku opatrovníka, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaných, soud vyhodnotil nedůvodnou s ohledem na skutečnost, že úvěrovaní měli cca ¾ roku před uzavřením úvěrové smlouvy u předchůdce žalobce vedeny bankovní účty, pročež musela být předchůdci žalobce zcela nepochybně zřejmá jejich finanční situace. Nedůvodnost této námitky je pak patrná i z žádosti o úvěr, ve které se žalovaní vyjádřili ke své finanční situaci, která dle názoru soudu umožňovala poskytnutí úvěru, respektive která splácení úvěru měsíčními splátkami ve výši 5 729 Kč. Dalšího šetření úvěruschopnosti úvěrovaných i s ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru (rok 2016) nebylo potřeba a to i s vědomím pozdější judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejpodstatnější (ve smyslu šetření úvěruschopnosti) a zcela dostatečným zjištěním pro soud bylo zjištění ohledně existence bankovních účtů u předchůdce žalobce a vyplněný dotazník žalovanými (na č. l. 8 - 10 spisu), které jsou co do povinnosti šetření úvěruschopnosti dle shora citovaného zákonného ustanovení zcela dostatečné. Bylo-li tvrzeno ze strany opatrovníka, že žalobce nedostatečně odůvodnil, jaké částky byly na předmětný úvěr zaplaceny, tudíž výše žalované částky je nepřezkoumatelná, pak k takovýmto tvrzením musí soud uvést, že žalobce se domáhá zaplacení menší částky (991 000 Kč) než té, která byla předchůdcem vyplacena (1 445 000 Kč) i té, která byla postoupena (1 347 336,78 Kč) a je pouze na žalobci, jakou částku, pokud nepřesahuje poskytnuté plnění, bude žalovat. Naopak je na žalovaném, aby v rámci svého břemene tvrdil a prokazoval, kolik, kdy a jak hradil, tedy, že žalovaná částka je menší v důsledku jím provedených úhrad. Není tedy povinností žalobce, aby uváděl, kolik bylo zaplaceno, to je povinností úvěrovaného, který ale musí řádně tvrdit, kolik uhradil. Navrhoval-li opatrovník, aby soud vyžádal od předchůdce transakční historii, pak se jedná o nadbytečný důkaz s ohledem na vyčíslení dluhu v postupní smlouvě, kde je skladba žalované částky podrobně vyčíslena. Navrhoval-li opatrovník k výslechu druhého úvěrovaného za účelem zjištění„ kolik bylo placeno na úvěr“ pak soud takovýto důkaz nemohl provést, neboť se jedná o hypotetické a neurčité tvrzení, kdy opatrovník řádně netvrdil, kolik, kdy a jakým způsobem bylo na úvěr hrazeno tak, aby soud následně k určitým tvrzením mohl vést důkazní řízení. Soud si je vědom pozice opatrovníka a jeho omezených procesních možností ve sporném řízení, nicméně povinnost tvrzení nelze ve sporném řízení nahrazovat důkazy, neboť povinnost tvrzení předchází důkaznímu břemenu a tvrzení zásadně nelze dovozovat z důkazů, bez toho aniž by byla předtím řádné tvrzena. Závěrem pak soud dodává, že i poslední námitka opatrovníka ohledně běhu lhůty úroků z prodlení je nedůvodná, neboť žalobce předloženými poštovními archy prokázal, že veškeréy (vč. upomínek a rozhodnutí o zesplatnění) zasílal oběma úvěrovaným na adresy uvedené v žalobě. S ohledem na shora řečené soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby a v celém rozsahu jí vč. úrokového příslušenství vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 101 864,96 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 991 000 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na ústním jednání) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., náhrada za cestovné k ústnímu jednání dne 21. 9. 2022 na trase obec – obec - obec ve výši 625,59 Kč za 84 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva dle a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t., náhrada za ztrátu času advokáta dle ve výši 4 půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 799,38 Kč (počítaná z odměny, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas). Odměna za doplnění žaloby (2 x) nebyla přiznána, neboť primárně měla být žaloba podána v takovém znění, aby nebylo nutné jejího dalšího doplňování na výzvu soudu. Vágní skutková tvrzení obsažená v žalobě neumožňující jednoznačnou konkretizaci skutku nemohou jít na úkor žalované. Rovněž pak nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby ze dne 21. 9. 2022, když toto vyjádření zaznělo až u jednání, byť bylo soudu do spisu založeno v písemné podobě při ústním jednání.

12. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle a stanovil pro splnění povinností žalovanému třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.