Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 58/2022-22
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 680 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 515 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 215 Kč od datum do zaplacení a částku 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 515 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 215 Kč od [datum] do zaplacení a částku 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 865 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 680 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód v období od datum do datum (dále jen„ první období“), a poté od datum do datum (dále jen„ druhé období“), neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 65 Kč v prvním období pojištěno 111 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek za první období ve výši 7 215 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za první období, splatnost částky ve výši 7 515 Kč nastala datum. Jelikož vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 65 Kč v druhém období pojištěno 121 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek za druhé období ve výši 7 865 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za druhé období, splatnost částky ve výši 8 165 Kč nastala datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je občanem Slovenské republiky, avšak jeho bydliště se nachází na území České republiky. Dne datum si osobně u zdejšího soudu převzal soudní písemnost obsahující jak žalobu, tak výzvu dle § 114a o.s.ř. s výzvou k vyjádření k rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř, a sdělil svoji adresu pro doručování adresa žalovaného. Protože se v projednávané věci nejedná o výlučnou příslušnost dle čl. 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Brusel I bis“), shledal soud, že je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání věci dle čl. 4 Brusel I bis a rozhodné právo je české s ohledem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř.
5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
-) z registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, příjmení XMCSNDA4AVF02254 byl v rozhodném období žalovaný;
-) z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za první období ve výši 7 215 Kč, jelikož v této době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů;
-) z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za druhé období ve výši 7 865 Kč, jelikož v této době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů;
-) z upomínek ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 7 559,80 Kč a 8 225 Kč;
-) z předžalobních upomínek ze dne datum a datum, včetně podacího archu, informací o označení poštovní zásilky a sledování zásilek, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu ve výši 8 210 Kč za první období, 8 755 Kč za druhé období ve lhůtě 15 dnů s upozorněním, že jinak přistoupí k jeho vymáhání soudní cestou.
6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy žalovaný jakožto provozovatel vozidla nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za první a druhé období. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek do garančního fondu za první a druhé období, po které žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho.
7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění k datu uzavření smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistná smlouva obsahuje nejméně údaje o účastnících smlouvy a o vozidle, době trvání pojištění, limitu pojistného plnění, výši pojistného, způsobu jeho placení a jeho splatnosti, a formu a místo oznámení škodné události.
Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
Podle § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč, a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek částku 300 Kč.
Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
Podle § 1970 zákona č. 89/2020 Sb., občanský zákoník , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě nebyla k vozidlu v prvním ani druhém období uzavřena pojistná smlouva - smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost vlastníka vozidla (žalovaného). Žalovanému proto vznikla za uvedená období povinnost platit příspěvek, který byl vypočten násobkem denní sazby a počtem dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno. Výše příspěvku za první období odpovídá násobku 111 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, důvodný je i nárok na náklady za mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, splatnost částky ve výši 7 515 Kč nastala datum. Výše příspěvku za druhé období odpovídá násobku 121 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, důvodný je i nárok na náklady za mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, splatnost částky ve výši 8 165 Kč nastala datum. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 000 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba a předžalobní upomínka). Odměnu za právní zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, jelikož žalobkyně je profesní organizace pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. Současně však nemohl soud přehlédnout závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 39/13 Ústavní soud zde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. I když je zastoupení advokátem v tomto řízení neúčelné, neznamená to, že by s úkony představovanými převzetím věci, vyhotovením a zasláním předžalobní výzvy či žaloby (návrhu na vydání EPR) nebyly spojeny jakékoliv náklady. I tyto rutinní a stále se opakující úkony zjevně přináší hotové výdaje za kancelářské potřeby či poštovné (srov. též usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 247/2020 -12). Proto soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.