Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 99/2022-33
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Peroutkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonnými zástupci:
jméno příjmení, narozenou datum,
bytem adresa žalovaného, a
celé jméno žalovaného narozeným datum,
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s tím, že žalovaný se přepravoval metrem dne datum bez platného jízdního dokladu, kdy přirážka k jízdnému činí částka a jízdné částka. Dlužnou částku žalovaný přes výzvu neuhradil.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný ani jeho zákonní zástupci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaný ani jeho zákonní zástupci se k věci samé nevyjádřili.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný dne datum využil přepravních služeb žalobkyně, na výzvu se ale neprokázal platným jízdním dokladem. Vedle jízdného ve výši částka byla žalovanému vyměřena též přirážka k jízdnému ve výši částka podle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně. Dále z provedených důkazů vyplývá závěr, že žalovaný je nezletilý, v době jeho jízdy bez platného jízdního dokladu mu bylo téměř 17 let.
6. Soud vzal za prokázané, že účastníci spolu dne datum uzavřeli přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 o. z. a § 3 vyhlášky o přepravním řádu, přičemž žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, neboť se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni vedle neuhrazeného jízdného podle tarifu ve výši částka též přirážku k jízdnému ve výši částka, jejíž výše byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh v celkové výši částka neuhradil, je v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum, tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení, podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
7. O nákladech řízení rozhodl soud II. výrokem tohoto usnesení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř. o. s. ř. , kdy soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, kterému by jí ve smyslu § 142 o. s. ř. o. s. ř. náležely. Tyto důvody spatřuje soud především ve věku žalovaného, kterému bylo v době jednání 16 let, a soud má v dané věci za to, a to i s ohledem na předmět řízení a tarifní hodnotu sporu, že nelze po nezletilém žalovaném spravedlivě požadovat, aby hradil další finanční částku, která by odpovídala nákladům soudního řízení. Ačkoli nezletilý v tomto věku zpravidla bude mít představu o tom, že při jízdě městskou hromadnou dopravou je třeba platit jízdné a v případě porušení této povinnosti vznikne nárok na přirážku (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3708/15 ze dne datum), podle mínění soudu již nemusí mít dostatečnou představu, že při vymáhání této povinnosti vzniknou náklady řízení v částce, jež téměř dosahuje výše samotného vymáhaného nároku (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1775/14 ). Soud by tedy považoval přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni za zjevně nespravedlivé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.