Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 109/2022-60

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 42 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 400 Kč s ročním úrokem z prodlení z dané částky ve výši 8,05 % za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 29 600 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 20 002,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 737,81 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 32 344,82 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 3. 4. 2021 a z částky 19 944,82 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % z částky 32 344,82 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 400 Kč s ročním úrokem z prodlení z dané částky ve výši 8,05 % za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 29 600 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 20 002,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 6 737,81 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 32 344,82 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 3. 4. 2021 a z částky 19 944,82 Kč za dobu od 4. 4. 2021 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % z částky 32 344,82 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 18. 11. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 42 000 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel 22. 4. 2016 smlouvu o půjčce na částku 25 000 Kč s tím, že tuto částku včetně úroku ve výši 3 500 Kč a poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso ve výši 15 000 Kč splatí v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Dále byla 25. 1. 2016 uzavřena smlouva o půjčce na částku 15 000 Kč, která měla být uhrazena spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč a zmiňovaným poplatkem ve výši 9 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalobce požaduje z první smlouvy jistinu ve výši 24 412,58 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 7 287,42 Kč a příslušenství ve výši 14 750,11 Kč, resp. 4 967,62 Kč. Ze druhé smlouvy pak požaduje částku 7 932,24 Kč na jistině, 2 367,76 Kč na poplatku za hotovostní inkaso a 5 252,60 Kč, resp. 1 770,19 Kč na úrocích. K oběma smlouvám současně požaduje uhrazení nadále běžících příslušenství.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle nařízení Rady č. 1215/2012 podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), rozhodl ve věci bez jednání vycházeje z listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

3. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 22. 4. 2016 uzavřena smlouva o půjčce na částku 25 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 750 Kč s roční úrokovou sazbou 23,72 %. Kromě jistiny byl žalovaný povinen uhradit poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úrok ve výši 3 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 10 000 Kč. Dle karty zákazníka z 22. 4. 2016 měl žalovaný příjem v podobě mzdy 10 300 Kč, platby dávek a příspěvků na děti ve výši 10 300 Kč a další nespecifikovaný příjem 10 000 Kč. Výdaje pak činily 20 500 Kč zahrnující nájem, inkaso a domácnost, 3 000 Kč splátky jiných úvěrů a 200 Kč dalších výdajů. Disponibilní částka měla činit 6 900 Kč. Dne 25. 1. 2016 měla být uzavřena rovněž smlouva o půjčce na částku 15 000 Kč s tím, že žalovaný měl uhradit poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a dále úrok 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 6 000 Kč. Částka měla být vrácena v 58 splátkách po 450 Kč. Dle karty zákazníka z 25. 1. 2016 smlouvě o půjčce (v pořadí první) uvedl žalovaný příjmy ze mzdy 15 000 Kč (včetně brigády), 5 800 Kč v podobě dávek státní sociální podpory a příspěvků na děti a 12 000 Kč blíže nespecifikovaného příjmu. Výdaje pak činily 17 500 Kč na domácnost včetně nájmu, 3 000 Kč dalších půjček a 300 Kč výdajů na telefon apod. Disponibilní příjem měl činit 12 000 Kč. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaným byla celkem uhrazena částka 27 600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou z 6. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno téhož dne (přílohy žalobce). Dlužná částka nebyla dosud zcela uhrazena, přestože byl žalovaný o platbu opakovaně upomenut (11. 5. 2020). Ze sdělení žalobce vyplynulo, že shora uvedené blíže nespecifikované příjmy žalovaného měly být ze zdroje typu výživné, příjmy z podnikání, alimenty apod.

4. S ohledem na vymezení vzájemných práv a povinností (závazek předchůdce žalobce zněl nikoli, že peníze poskytne na požádání žalovaného) se mezi účastníky jednalo o smlouvu o zápůjčce podle a násl. , . Současně je třeba na dobu uzavření smlouvy a postavení žalovaného aplikovat právní úpravu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Podle posledně citovaného zákona pak k platnosti smlouva se spotřebitelem vyžadovala, aby před poskytnutím půjčky byla prověřena úvěryschopnost žadatele. Dle karty klienta dotyčný potvrdil jednak výši příjmu doklady v podobě pracovní smlouvy, výplatních lístků, dokladů o dávkách a státní sociální podpoře, jednak náklady dokládané nejspíše nájemní smlouvou, částečně odhadem, výše dalších splátek byla buď interní záležitostí žalobce, nebo dle sdělení žalovaného. Současně byl u obou smluv uveden blíže nespecifikovaný příjem, a to ve výši 10 000 Kč, resp. 12 000 Kč. Soud je toho názoru, že u úvěru spláceného v relativně menších splátkách není třeba klást takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, nicméně v situaci, kdy dlužník evidentně nežádá o první půjčku, je třeba přistupovat k prověření úvěryschopnosti obezřetněji. V projednávané věci, oproti jiným žalobám téhož žalobce, má soud za to, že úvěryschopnost nebyla prověřena dostatečně. Zvlášť pochybné se soudu zdá obecné a zcela neurčité vymezení dalších příjmů, které zcela náhodou svojí výší umožňují žalovaného posoudit jako osobu s existujícím disponibilním zdrojem pro poskytnutí další půjčky či úvěru a jeho schopnosti jej splácet.

5. Letmé nahlédnutí do přehledu plateb žalovaného naznačí, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním svého závazku (menšího – 15 000 Kč) již u druhé splátky a stalo se tak opakovaně ještě předtím, než byla dotyčnému poskytnuta další půjčka. Přestože je zčásti i na žalovaném, aby uvedl v kartě zákazníka pravdivé údaje, jak zmiňuje žalobce, nelze zcela na spotřebitele přenést povinnosti plynoucí ze úvěrujícímu v podobě prověření úvěryschopnosti. Zejména v situaci, kdy další nejasné příjmy – kolonky jsou v obou kartách zákazníka začerněny, pročež ze sdělení žalobce je zřejmé, že ani on sám neví, jaké měly být další zdroje prostředků žalovaného nutné v tomto případě k vytvoření disponibilní rezervy, měly zintenzivnit snahu žalobce resp. jeho předchůdce hodnověrně ověřit majetkovou situaci žalovaného. K uvedeným nejasným příjmům však nejsou ani v kartě zákazníka uváděny žádné doklady, z nichž by byly příjmy ověřeny – doklady o státní sociální podpoře a přídavcích se zjevně týkají příjmů zahrnutých již v jiných kolonkách, výpis z účtu pak směřuje zcela zřejmě k příjmu z brigády realizované nikoli na základě pracovní smlouvy. Dle názoru soudu tedy nebyla úvěryschopnost žalovaného prověřena dostatečně na to, aby smlouvy bylo možné posoudit jako platně sjednané v intencích rozsudku Nejvyššího soudu z 20. 3. 2019, sp. zn. (publikovaný v systému ASPI pod č. JUD424006CZ). Přicházela tak v úvahu pouze otázka potenciálního bezdůvodného obohacení ve smyslu , na jehož vrácení by měl jinak samozřejmě žalobce právo. V projednávané věci pak při absenci jakékoli jiné výzvy k plnění, resp. doručení takové výzvy, neboť domněnka doby dojití podle má smysl jen u zásilky došlé nejen pouze odeslané, bylo možné za okamžik sesplatnění dluhu považovat doručení žaloby, k čemuž došlo 2. 4. 2021. Povinnost plnit měl žalovaný bez zbytečného odkladu podle , tedy 3. 4. 2021, pročež se do prodlení dostal podle 4. 4. 2021. Od daného data je možné požadovat úrok z prodlení v zákonné výši podle a Výše dluhu však není dána požadavkem žalobce, a to s ohledem na neplatnost obou smluv o půjčce. Věřitel takto neplatné smlouvy má právo pouze na jistinu samotného dluhu, která byla poskytnuta v částce 40 000 Kč. Je však třeba zohlednit částečné platby žalovaného ve výši plynoucí z přehledu plateb v částce 27 600 Kč. K úhradě tak žalovanému zbývá částka 12 400 Kč. Ostatní zbylé požadované částky a příslušenství soud zamítl, lhůtu k plnění přiznané částky s příslušenstvím pak stanovil podle .

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že převážně úspěšným byl v projednávané věci žalovaný ( ), jemuž však žádné náklady řízení, na jejichž náhradu by měl právo, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozhodnutím uloženou povinnost, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.