Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 349/2021-15

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 50 918,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 990 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 24 990 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 928,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 335,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 278,09 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 990 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 24 990 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 928,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 335,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 278,09 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení celkové částky 50 918,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 8.10.2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy.

3. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 28 079 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy, odměny zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 11 791 Kč, a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení 7 711 Kč (dále jen„ poplatek“).

4. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8 4 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku.

5. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni 11.6.2019 činila dlužná jistina částku 30 683,04 Kč a dlužný poplatek částku 20 235,44 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 10 010 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 30 683,04 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 9.4.2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.

7. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 71 218,48 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

8. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

9. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:

-) celkové dlužné částky ve výši 50 918,48 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 30 683,48 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 20 235,44 Kč,

-) kapitalizovaných úroků ve výši 6 278,09 Kč,

-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 335,01 Kč,

-) úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení,

-) úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 683,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.

10. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6 278 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30 683,04 Kč od 9.4.2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020.

11. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 65 335,01 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30 683,04 Kč od 18.3.2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020.

12. Před podáním žaloby byla žalovaná dle žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

13. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

14. Soud ve věci výzvou ze dne 7.1.2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 24.1.2022. Žalovaná na výzvu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

15. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:

-) Smlouvou o zápůjčce ze dne 8.10.2018, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na poskytnutí částky 35 000 Kč žalované a žalovaná se zavázala vrátit celkem 63 079 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč a poslední splátka 3 494 Kč,

-) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, včetně Přílohy č. 1 str. 34 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy,

-) Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce číslo výše pohledávky činí 71 218,48 Kč bez příslušenství,

-) Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28.6.2021, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o zápůjčce v celkové výši 68 872,74 Kč nejpozději do 13.7.2021.

16. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 35 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 28 079 Kč, sestávající z úroku ve výši 8 577 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 11 791 Kč a poplatku komfortní splácení ve výši 7 711 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 35 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 63 079 Kč v 18 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 3 505 Kč a výše poslední splátky činí 3 494 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce a žalované bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

19. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

21. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

22. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky v celkové výši 35000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit.

26. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 28 079 Kč za zapůjčení částky 35 000 Kč na 18 měsíců, a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 35 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 18 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 80 % jistiny, ročně přes 53 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.

27. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o. z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná uhradila 10 010 Kč. Žalovaná tak na jistině dluží 24 990 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.

30. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle a násl. , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení násl. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

31. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Žalobce doložil zákaznickou kartu žalované.

34. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 8.10.2018 uvedla, že má učňovské vzdělání, je svobodná, bydlí jako nájemce. Žadatelka pracuje jako profese u právnická osoba anonymizováno má čistý příjem 11 834 Kč. Odhadované měsíční výdaje domácnosti žadatelky jsou 4 000 Kč bez bližší specifikace, další příjmy domácnosti jsou 30 000 Kč, celkem příjmy domácnosti 41 834 Kč. Příjmy měly být doloženy dvěma výpisy z bank za 8, 9/2018.

35. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalované ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Odhadované měsíční výdaje žadatelky 4 000 Kč nejsou nijak specifikovány, není uvedeno, zda jsou kromě výdajů na bydlení – nájem, inkaso, zda v těchto výdajích i strava, doprava, léky, není patrno z čeho je tvořen další příjem domácnosti 30 000 Kč.

36. Obecně uvedený výdaj 4 000 Kč měsíčně pravděpodobně včetně stravy ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na nájem, stravu, oblečení, zdravotní péči občana v České republice, a nebyl nijak prověřován. Doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, zápůjčky s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.

37. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 35 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava zákona č. 257 /2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  - tohoto zákona.

38. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalované, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované.

39. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovanou nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá zákon, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. ).

40. I z tohoto důvodu proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. , ve spojení s  a . Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaná dovolala, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).

41. Plnil-li proto žalobce (právní předchůdce žalobce) z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 35 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. v rozsahu celkové částky 35 000 Kč, ale s ohledem provedené platby žalovanou ve výši 10 010 Kč pak žalovaná žalobci dluží 24 990 Kč, ve zbytku byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.

42. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , žalovaná měla ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že jí žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.