Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 139/2022-29

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 56 319,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 49 622,89 Kč.

II. Co do částky 6 697 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 292,93 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 49 622,89 Kč.</b> <b>II. Co do částky 6 697 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 292,93 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b>

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že účastníci spolu uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Platby příjmení příjmení kartou byly připisovány na úvěrový účet žalovaného vedený u žalobkyně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky žalobkyni splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání. Pro případ prodlení s úhradou jednotlivých splátek se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit náklady za vymáhání pohledávky a poplatky za upomínání. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru pro chování žalovaného, což mu bylo oznámeno dopisem ze dne datum s výzvou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 56 319,89 Kč sestávající z vyčerpaných finančních prostředků a neuhrazených poplatků ve výši 49 999,98 Kč a poplatků za upomínání a nákladů za vymáhání pohledávky v celkové výši 6 320 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný přesto do podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena, za použití prostředků komunikace na dálku, smlouva o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl spotřebitelský, revolvingový, bezúčelový úvěr do úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč Smlouva byla sjednávána na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet, a to do 20. dne následujícího měsíce. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, platné a účinné od 1. 4. 202). Žalovanému byla poskytnuta příjmení příjmení karta, kterou mohl provádět bezhotovostní platby za zboží a služby a vybírat hotovost z bankomatů (zjištěno z podmínek pro používání příjmení příjmení karty, platné a účinné od 1. 4. 2021). Pro případ prodlení s úhradou byla sjednána cena za upomínky 5 dní po splatnosti, 10 dní po splatnosti, 15 dní po splatnosti, 20 dní po splatnosti, 25 dní po splatnosti, 30 dní po splatnosti vždy ve výši 200 Kč, a pokud nebude zaplaceno do 30 dnů po splatnosti, dojde k dalšímu navýšení o 10 % z dlužné částky jakožto nákladů na právní vymáhání (zjištěno z ceníku příjmení příjmení platného od 1. 5. 2021).

5. Žalobkyně zjistila u žalovaného doložený čistý měsíční příjem ve výši 28 641 Kč od právnická osoba anonymizováno, dále že žalovaný žije u rodičů a že nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále byla zjištěna tuzemská odchozí úhrada ve výši 13 000 Kč dne 14. 4. 2021 (zjištěno z dokládání příjmů klienta, včetně výpisu z účtu u název anonymizováno za období od 1. 4. 2021 – 3. 4. 2021, transakce 13. 4. – 14. 4. 2021).

6. Z výpisu z registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné další žádosti o kontrakty, jeden splátkový má ukončený, má 3 odmítnuté žádosti o osobní úvěr a 8 odmítnutých žádostí o kontokorentní úvěr za období od 30. 7. 2020 do 20. 6. 2021. Dále soud zjistil, že 31. 1. 2018 došlo k zesplatnění úvěru žalovaného ve výši 166 129 Kč, přičemž do prodlení s jednotlivými splátkami se dostával i v předchozích měsících. (zjištěno z detailu dotazu NRKI/BRKI ze dne 24. 06. 2021).

7. Soud má za prokázané, že žalovaný čerpal poskytnutý úvěrový rámec v celkové částce 51 864,89 Kč, a to zejména platbami kartou – výběry z bankomatu s tím, že občas drobné částky uhradil – dne 15. 7. 2021 částku 1 358 Kč, dne 26. 7. 2021 dvakrát částku 1 Kč, dne 28. 7. 2021 částku 100 Kč, dne 2. 8. 2021 částku 14 Kč – v celkové výši 1 474 Kč, dále byly zaznamenány dvě vratky na daný úvěrový účet ve výši 679 Kč a 89 Kč (zjištěno z výpisu transakcí za období 29. 9. 2021 – 20. 9. 2021).

8. Žalobkyně pro chování žalovaného, tedy jeho prodlení s plněním závazku vůči žalobkyni, zesplatnila jeho dluh a odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Současně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 56 319, 89 Kč do 8 kalendářních dní od odeslání výzvy (zjištěno ze zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně části poštovního archu a sledování zásilek k zásilce ze dne datum).

9. Žalobkyně žalovanému zaslala dne datum předžalobní výzvu a následně dne datum předžalobní upomínku vždy s tím, aby žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 56 319,89 Kč (zjištěno z předžalobní výzva ze dne datum včetně části poštovního archu; výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne datum včetně části podacího archu).

10. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli.

11. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, a to anonymizováno příjmení – kudy tečou půjčené peníze při placení anonymizováno příjmení kartou, a Telco skóre, kdy se má podle zástupce žalobkyně jednat o výpis nezaplacených účtů za služby mobilních operátorů, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

12. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

13. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpané peněžní prostředky splácet vždy do 20. dne následujícího měsíce po čerpání, a to na základě vyúčtování žalobkyně. Žalovaný postupně finanční prostředky poskytnuté žalobkyní v úvěrovém rámci čerpal, avšak závazky řádně nehradil, proto mu žalobkyně oznámila zesplatnění dluhu a vyzvala jej dne datum k zaplacení dlužné částky ve výši 56 319,89 Kč do 8 kalendářních dnů ode dne odeslání výzvy a současně žalovanému oznámila odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž dlužnou částku vyčíslila na částku 49 999,98 Kč na vyčerpaných peněžních prostředcích a neuhrazených poplatcích a na částku 6 320 Kč na poplatcích za upomínání a nákladech za vymáhání pohledávky. Žalobkyně před tím, než byl žalovanému poskytnut úvěr, o žalovaném zjistila, že žije u rodičů, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho příjem činí 24 000 Kč měsíčně. Doložený čistý měsíční příjem pak byl žalobkyní zjištěn ve výši 28 641 Kč. Dále zjistila z databáze NRKI/BRKI, že dne datum rozhodnutí došlo k zesplatnění úvěru žalovaného u třetího subjektu ve výši 166 129 Kč. V období od 30. 7. 2020 do 20. 6. 2021 bylo žalovanému odmítnuto 8 žádostí o poskytnutí kontokorentního úvěru v rozmezí úvěrového rámce 5 000 Kč – 20 000 Kč a v období únor až květen 2021 pak byly odmítnuty tři žádosti o osobní úvěr. Rozdíl mezi poskytnutými finančními prostředky žalobkyní a částkou splacenou žalovaným, případně vratkami, činí 49 622,89 Kč.

15. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. an. , (dále jen „o. z.“). Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva tedy podléhala režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen jako„ ZSÚ“).

17. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalovaného.

18. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další), kde tento vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

21. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně svým povinnostem stanoveným v § 84 a násl. ZSÚ nedostála. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, před poskytnutím úvěru žalobkyně nedostatečně vyhodnotila data získaná zejména z databáze NRKI/BRKI (ohledně toho, kolik žádostí o poskytnutí úvěrů či kontokorentních úvěrů bylo za poslední dobu, před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobkyní, zamítnuto), nebo které vyplynuly z výpisů z účtu předloženého žalovaným, za kterého sice vyplynul příjem přes 28 000 Kč, avšak zde byla odchozí platba ve výši 13 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že u výpisu z účtu žalovaného byly uvedeny pouze dva dny, měla si žalobkyně vyžádat od žalovaného výpis za delší časové období, aby bylo možné prověřit nejen příjmy žalovaného, ale i jeho výdaje, zda odpovídají příjmům či zda je náhodou nepřevyšují. Dalším ukazatelem, který žalobkyně nijak nezohlednila ve svém procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, byla platební morálka u předchozího poskytnutého úvěru, u kterého došlo k zesplatnění pro prodlení úhrady splátek, a to nejednou. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost řádně prověřovat úvěruschopnost, a to tím spíše, že poskytla žalovanému úvěrový rámec o relativně vysoké částce 50 000 Kč. Přihlédne-li se ke skutečnosti, že u revolvingového úvěru jde o splácení spotřebovaných prostředků průběžné a že se může stát, že bude muset být splacen během jednoho měsíce celý úvěrový rámec, je na poskytovateli, aby tím důkladněji a s ještě větší opatrností prověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, neboť je zde zvýšené riziko, že tento nebude schopen povinnosti ze smlouvy řádně plnit. Nad rámec uvedeného pak soud podotýká, že žalobkyně rovněž nedoložila, že by žádala po žalovaném potvrzení o jeho příjmu z pracovního poměru, případně předložení výplatních pásek nebo pracovní smlouvy. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný byl vyzván alespoň tyto údaje nějak doložit, ačkoliv zde lze jistě uvést, že v určité míře vyplývají z výpisů z účtu, který žalobkyně měla k dispozici. I když sám žalovaný v rámci poskytování údajů uvedl, že jeho příjem činí 24 000 Kč měsíčně a z výpisu z účtu byl doložen příjem přes 28 000 Kč, měla žalobkyně zjistit, proč tomu tak je a zda tento deklarovaný příjem je pravidelný či nějakým způsobem výjimečný (např. odměna zaměstnavatele, vrácení daní apod.).

22. Jelikož tedy žalobkyně řádně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum neplatným právním úkonem ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem, přičemž k jeho neplatnosti soud přihlédne v souladu s § 588 o. z. i bez návrhu.

23. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Jelikož smlouva podepsaná účastníky je neplatná, plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému a které tento dosud žalobkyni nevrátil, tedy částka 49 622,89 Kč, je bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plněním bez právního důvodu, a žalovanému vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

25. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 49 622,89 Kč, co do zbývající částky v celkové výši 6 697 Kč soud, na základě shora uvedeného, žalobu zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 292,93 Kč Tyto náklady odpovídají úspěchu ze 76,22 % z odměny ve výši 20 064,20 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 253 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 319,89 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle , d) a g) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši ve výši 21 % z částky 14 720 Kč ve výši 3 091,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.