Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 144/2021-136
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
občan Polské republiky
t. č. neznámého pobytu
zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
advokátem sídlem adresa
o zaplacení 17 999,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 999,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení do
3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 8. 7. 2018 do 9. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5 999,95 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 023 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 999,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 8. 7. 2018 do 9. 10. 2020, úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 11 999,90 Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 5 999,95 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 023 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 2. 2021 doplněnou písemným podáním ze dne 26. 3. 2021 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 11 999,90 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným prostřednictvím dálkové komunikace dne 7. 6. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému téhož dne bezhotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté prostředky včetně úroku sjednaného ve výši 36 % ročně nejpozději do 7. 7. 2018. Žalovaný uhradit z daného titulu pouze částku 0,10 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prozkoumala bonitu žalovaného ověřením jeho příjmu, který činil 18 000 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 přešla práva spojená s pohledávkou na žalobkyni, která následně bezvýsledně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné pohledávky. Žalobkyně nárokuje vůči žalovanému jistinu ve výši 11 999,90 Kč, zákonný úrok z prodlení jdoucí z dlužné jistiny od 8. 7. 2018 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 9 % ročně jdoucí z dlužné jistiny od 7. 6. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu ve smyslu čl. VIII. odst. 1 písm. d) úvěrové smlouvy ve výši 5 995,95 Kč.
2. Písemným podáním ze dne 14. 8. 2022 žalobkyně k výzvě soudu dále doplnila, že Smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků, přičemž finanční prostředky byly žalovanému zaslány na jím označený účet č. ú. bankovní účet dne 7. 6. 2018. Podle čl. III. odst. 1 smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit úrok z úvěru ve sjednané výši 36 % ročně, žalobkyně však s ohledem na znění zákona č. 186/2020 Sb. požaduje pouze zaplacení úroku pouze ve výši 9% ročně. Čl. VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy byla sjednána povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, přičemž však souhrn všech uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové dlužné částky. V dané věci tak žalobkyně nárokuje vůči žalovanému smluvní pokutu v limitované výši 5 999,95 Kč. K samotnému procesu uzavření smlouvy pak žalobkyně uvedla, že k ověření totožnosti žalovaného došlo z potvrzení o jeho pobytu. Žalovaný se zaregistroval v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách webová adresa. Následně byla na e-mailovou adresu žalovaného zaslána smlouva, kterou žalovaný elektronicky podepsal zadáním jedinečného autorizačního kódu, který mu byl přidělen a zaslán sms zprávou na jeho telefonní číslo. I pokud by soud nevzal za prokázané uzavření smlouvy, došlo v důsledku uvedených skutečností k bezdůvodnému obohacení žalovaného co do částky 12 000 Kč. Žalobkyně dále obecně popsala způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně a uvedla, že při poskytnutí úvěru bylo vycházeno z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 18 000 Kč, což vyplývá i z připojených výpisů z účtu.
3. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl žalovanému ustanoven z důvodu neznámého pobytu podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokát sídlící v rámci obvodu soudu.
4. V písemném vyjádření ze dne 5. 9. 2022 opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně vůbec neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. I pokud by soud dovodil, že k uzavření smlouvy došlo, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s obsahem zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když nebylo prokázáno, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předložené snímky obrazovky zřejmě z mobilního telefonu podle opatrovníka rozhodně neprokazují úvěruschopnost žalovaného.
5. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání konaném ve věci dne 29. 9. 2022 omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
6. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:
7. Právní subjektivitu žalobkyně ověřil soud z předloženého výpisu z obchodního rejstříku kantonu příjmení ověřeného dne 2. 3. 2018.
8. Soud měl dále k dispozici nepodepsanou (a to ani elektronickým podpisem ve formě autorizačního elektronického kódu) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno včetně Příloh číslo číslo poučení spotřebitele datovanou dnem 7. 6. 2018, která měla být uzavřena mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, jako úvěrujícím, a žalovaným jako úvěrovaným.
9. Z Výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u právnická osoba, č. účtu bankovní účet je zjištěno, že dne 7. 6. 2018 byla odeslána platba 12 000 Kč na účet č. bankovní účet s poznámkou„ anonymizována čtyři slova celé jméno žalovaného“.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 ve spojení s přílohou smlouvy – evid. č. dlužníka číslo a potvrzením ze dne 7. 11. 2019 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 16. 4. 2020 a podle připojené právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno
11. Z dopisu označeného jako Ukončení mimosoudního vymáhání ze dne 25. 9. 2020 ve spojení s dodejkou je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ve výši 23 332,18 Kč ve lhůtě do 9. 10. 2020.
12. Žalobkyně dále předložila soudu kopii dokladu o povolení k pobytu žalovaného v rámci České republiky a 3 snímky zřejmě mobilního internetového bankovnictví k účtu č. bankovní účet, kde jsou za období leden až březen 2018 mimo jiné obsaženy 3 dílčí příchozí platby (2 x 17 705 Kč a 1 x 13 010 Kč).
13. Podle sdělení právnická osoba, ze dne 9. 9. 2022 a připojeného výpisu byl ke dni 7. 6. 2018 vlastníkem účtu č. bankovní účet žalovaný, přičemž dne 8. 6. 2018 byla na uvedený účet připsána částka 12 000 Kč zaslaná právní předchůdkyní žalobkyně.
14. Žalobkyně dále soudu předložila prohlášení označené podpisem žalovaného a datem 14. 3. 2018 (pozn. tedy několik měsíců před údajným uzavřením smlouvy), podle kterého měl žalovaný svůj souhlas se smlouvou potvrdit zasláním reg. poplatku ze svého účtu. Toto prohlášení soud jako důkaz neprováděl, neboť nebylo ani ze strany žalobkyně k provedení navrženo.
15. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova zaslala dne 7. 6. 2018 na účet č. bankovní účet, jehož vlastníkem byl žalovaný, částku 12 000 Kč, přičemž dne 8. 6. 2018 byla daná částka na účet žalovaného skutečně připsána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 pak byla pohledávka vůči žalovanému postoupena ve prospěch žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Dopisem ze dne 25. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 9. 10. 2020. Oproti tomu soud nemá za prokázané, že došlo k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, neboť žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně dodržení popsaného kontraktačního procesu. Soud nemá k dispozici jediný důkaz ohledně akceptace obsahu smlouvy žalovaným, předložený stejnopis smlouvy neobsahuje žádný podpis (míněno včetně podpisu elektronického ve formě jedinečného autorizačního kódu, který měl být žalovanému zaslán formou sms zprávy), uzavření smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným pak nelze dovodit ani z ostatních předložených a soudem provedených důkazů. Nutno poznamenat, že i pokud by žalobkyně svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy prokázala, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou, jak správně namítá opatrovník žalovaného, neboť z provedených důkazů nevyplývá ani závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy odborně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Takový závěr rozhodně nelze dovodit ze 3 předložených screenshotů obrazovky zachycujících dílčí transakce na účtu žalovaného.
16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem anonymizována dvě slova, musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 7 odst. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české.
17. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se v návaznosti na výše uvedené řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to zejména níže citovanými ustanoveními zákona:
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní je možno vyhovět pouze částečně. Jestliže nemá soud za prokázané uzavření úvěrové smlouvy, logicky z této žalovanému nemohly vzniknout žádné smluvní povinnosti, tedy ani povinnost vrátit poskytnutou částku, zaplatit smluvní úrok či smluvní pokuty. Jelikož však bylo současně zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku 12 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení v dané výši. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 11 999,90 Kč (částka 0,10 Kč měla být dle tvrzení samotné žalobkyně žalovaným zaplacena) podle výše citovaného § 2991 odst. 1 o. z. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od 10. 10. 2020, kdy nastalo prodlení žalovaného s vrácením peněžitého dluhu v návaznosti na lhůtu stanovenou žalobkyní ve výzvě ze dne 25. 9. 2020, do zaplacení.
20. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl (výrok II. rozsudku).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu přibližně 66,6 %, neúspěšná přibližně v rozsahu 33,3 % (žalobkyni byla přiznána částka 11 999,90 Kč namísto nárokované 17 999,85 Kč - včetně uplatněné smluvní pokuty), proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 33 % Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta ve výši 3 640 Kč za 2 úkony právní služby po 1 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba) podle § 7 bod 5. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., dále jen„ advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 4 240 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 890 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 6 130 Kč, z nichž 33 % činí přiznaných 2 023 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v souvislosti s písemnými podáními ze dne 26. 3. 2021 a ze dne 14. 8. 2022, neboť v rámci těchto podání žalobkyně k výzvě soudu pouze doplnila skutečnosti, které měla a mohla uvést již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.