Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 230/2020-69

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o 60.877 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.842 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 52.035 Kč se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.842 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 52.035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 23. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 9. 2020 po žalovaném zaplacení částky 60.877 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 28. 2. 2020, jako nároků ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 5. 2018, uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně - právnická osoba, se sídlem na anonymizováno. Po částečném zastavení řízení v části týkající se zaplacení částky 5.000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 15.345 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení usnesením č. j. -63 ze dne 25. 1. 2022, které nabylo právní moci dne 26. 2. 2022, zůstala předmětem sporu částka 55.877 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 45.532 Kč od 23. 7. 2020. Dále tvrdila, že žalovaný za období od 17. 5. 2018 do 30. 10. 2019 čerpal úvěr v celkové výši ke dni

27. 2. 2020 ve výši 56.364 Kč a ke dni postoupení pohledávky za žalobkyni zaplatil celkem 52.522 Kč. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10,00 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, když se těchto 10,00 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčka byla poskytnuta tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - platební informace právnická osoba, standartních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům, poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 5. 2018, fotografie žalovaného včetně fotografie jeho OP, potvrzení o provedených platbách z účtu žalovaného č. bankovní účet u původního věřitele za období 17. 5. 2018 - 30. 10. 2019, dokladu o splátkách žalovaného původnímu věřiteli za období od 2. 7. 2018 do 29. 10. 2019, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené

mezi žalobkyní a původním věřitelem dne 20. 12. 2019, soud zjistil, že dne 17. 5. 2018 původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, před uzavřením smlouvy původní věřitel úvěruschopnost žalovaného neověřoval, pokud tvrdil, že vycházel

z výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále pak, že byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, žádné důkazy k tomu nepředložil. Úvěrový rámec v rámci smlouvy činil 50.000 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úroková sazba byla dohodnuta ve výši 8,5 % měsíčně při RPSN 262,91 %. Žalovaný čerpal prokazatelně částku 56.364 Kč a původnímu věřiteli vrátil zpět částku 52.522 Kč.

5. Podle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - (dále jen ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i

v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle , kde se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjišťoval, jaké má žalovaný příjmy, jaké výdaje, pokud tvrdí, že nahlížel do veřejně dostupných databází, nepředložila k tomu žalobkyně žádný důkaz.

10. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Vzhledem k tomu, že však žalovaný čerpal celkově částku 56.364 Kč a zaplatil částku 52.522 Kč, došlo z jeho strany k bezdůvodnému obohacení

ve smyslu ust. ve výši rozdílu těchto částek, tj. ve výši 3.842 Kč, kterou je povinen žalobkyni zaplatit.

11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zaplatit částku 55.877 Kč, soud ve výši rozdílu této částky a částky přiznané, tj. částky 3.842 Kč, ve výroku ad. II. žalobní návrh do částky 52.035 Kč včetně požadovaného příslušenství zamítl.

12. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně

z přiznané částky od 23. 7. 2020 rozhodl soud podle ve spojení s vl. nař. č. , jako 1. dne následujícího po výzvě právního zástupce žalobkyně, kdy lhůta k plnění byla stanovena do 22. 7. 2020.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , dle kterého by měl v převážné části úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Protože tomuto žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu

v obec prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to ve třech písemných vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.