Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 313/2022-36

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro zpětvzetí zastavuje co do smluvní pokuty 3 500 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 10 182,16 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši

částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 15. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ve zbytku, tj. co do

-) úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 10% ročně,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 780,55 Kč,

-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč,

zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro zpětvzetí zastavuje co do smluvní pokuty 3 500 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 10 182,16 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 15. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se ve zbytku, tj. co do -) úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 10% ročně, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 780,55 Kč, -) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 19. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne 16. 3. 2020 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO) žalovanému úvěr ve výši 7000 Kč, a to převodem na účet žalovaného, jenž byl spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 283,20 Kč splatný dne 10. 4. 2020. Ve smlouvě byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou byl žalovaný v prodlení, a smluvní úrok z prodlení. Jelikož žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, byl povinen zaplatit žalobkyni vedle nesplacené jistiny úvěru (7 000 Kč) a poplatku za poskytnutí úvěru (6 283,20 Kč) i smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč, smluvní úroky ve výši 10 182,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 780,55 Kč a zákonný úrok z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27. 7. 2021. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl žalobkyní k zaplacení vyzván. Žalobkyně současně po žalovaném požaduje úhradu částky ve výši 473 Kč, která představuje náhradu nákladů na vymožení pohledávky.

2. Žalobkyně dále uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky webová adresa, kde si žalovaný vytvořil profil a zažádal o poskytnutí úvěru. Současně žalovaný uvedl údaje o svém zaměstnání a o typu a výši příjmů.

3. Žalobkyně byla následně Okresním soudem v Berouně upozorněna na nedostatečně prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Dne 29. 4. 2022 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky 3 500 Kč, která představuje smluvní pokutu, a do částky 10 182,16 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok. Dále tedy žalobkyně požaduje pouze nesplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 780,55 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Současně žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

4. Dříve než soud ve věci rozhodl, vzala žalobkyně dne 29. 4. 2022 žalobu částečně zpět co do částky 3 500 Kč představující smluvní pokutu a co do částky 10 182,16 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok. Soud proto v souladu s  , 2 , (dále jen „ “) řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a to výrokem I. Řízení se v další části vedlo o částku nižší než 7 000 Kč s příslušenstvím proto není odvolání přípustné viz poučení.,

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Podle , (dále jen „ “), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci

bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí,

a proto rozhodl bez nařízení jednání.

7. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které byly žalovanému dne 16. 3. 2020 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se touto smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s částkou 6 283,20 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně. Žalovaný se tak zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku ve výši 13 474,98 Kč nejpozději do 10. 4. 2020 (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru, potvrzením o platbě ze dne 5. 8. 2021 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou k této smlouvě). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. 8. 2021, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno citovaným oznámením o postoupení pohledávky). Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 6. 9. 2021). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě těchto výzev. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval ho k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou před podáním žaloby).

8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s  , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

9. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí z. s. ú., tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaný před poskytnutím úvěru uváděl výši a typ jeho příjmů. Žalobkyně však nepředložila důkazy k tomuto tvrzení, ani netvrdila, jak a zda vůbec byly zkoumány výdaje žalovaného. Navíc žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet.

10. Je nutné uvést, že již v poměrech , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, platilo, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v  , tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Soud nemá pochyb o tom, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i v poměrech současného zákona o spotřebitelském úvěru, který na rozdíl od předchozí právní úpravy navíc po poskytovateli úvěru vyžaduje pořizování a uchovávání dokumentů nebo jiných záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora Evropské unie, bod 34 a 46, ze dne 5. 3. 2020, ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK).

12. Podle ., (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu,

který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl

po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem

nebo s ním jinak jedná.

20. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú.“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru

nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je

to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný

pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle

§ 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Jeho ustanovení z. s. ú. pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí neplatnosti smlouvy, a to, jak již bylo uvedeno výše, neplatnosti absolutní, ke které je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Současně v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

27. Ústavní soud ČR zároveň v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , zdůraznil,

že„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy

(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, … Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

28. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

29. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy dostatečným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, aniž by řádně zjistila a následně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí neposoudila, zda je žalovaný schopen zapůjčené peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a nesplnila tak podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

30. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 7 000 Kč, kterou jí žalovaný ani zčásti nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění, tedy částku 7 000 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení soud žalobu zamítl, a to s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. ). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalovanému, a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení až v okamžiku jejího doručení žalovanému, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky dle o. z. ve výši stanovené jdoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 15. 5. 2022, do zaplacení

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvod pro její prodloužení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a za zastavenou část řízení dle 146 odst. 1 písm. b) Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti výroku I. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Proti výroku II-IV není odvolání přípustné

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.