Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 278/2022-66
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 21 630 Kč, příslušenství pohledávky
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 15 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 498,56 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 3 600 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 630 Kč, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 834 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 15 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 498,56 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 3 600 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 630 Kč, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 834 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala plnění finanční částky s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou, společností s ručením omezeným, sídlem na území České republiky. Dne 20. 12. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla z 23. 7. 2020, nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, žalovaný, viz tučně tištěný text na první straně smlouvy,„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal zaplatit 18 450 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 8. 2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Smlouva byla dle odstavce 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný vůli ji uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč, tzv. verifikační platbu, dle úvodních ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, ověření totožnosti žalovaného, čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, vyplnil žádané registrační údaje ve formuláři (webová adresa), součástí bylo zadání čísla občanského průkazu, poskytnutí kopie občanského průkazu, odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, jíž odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, ochraně jeho osobních údajů před zneužitím, je jí dokončena žádost. Bankovní účet žalovaného je možné ověřit u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, kde byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací byl zahájen schvalovací proces, součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla následně schválena a byla poskytnuta částka jistiny 15 000 Kč na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Takto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů, Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS, text smlouvy o úvěru. Veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený v žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný, spotřebitel, získal potřebné informace, vysvětlení, aby mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný neplnil řádně a včas. Vznikla mu tak hradit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především odeslání písemných upomínek. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek převedena žalobci, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem z 16. 12. 202, z čehož dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 100 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 15 000 Kč, nesplaceného úroku 3 450 Kč, nesplacené smluvní pokuty 7 500 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč, kdy žalobkyně na této položce nárokuje vždy nejvýše 150 Kč bez ohledu, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání je postoupený poplatek za odeslání písemných upomínek pro prodlení žalovaného, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně postoupené příslušenství pohledávky uvádí u kapitalizovaného úroku, který tak sestává z nesplaceného úroku 3 450 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání 150 Kč = 3 600 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 498,56 Kč, po revizním přepočtu od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, 23. 8. 2020 - 8. 11. 2021, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 15 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl postoupen uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, nebyl ale ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, 11. 12. 2021, z jistiny 15 000 Kč. Nad rámec uvedených nároků požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 434 Kč, když vyvíjela snahu vyřešit věc mimosoudně, v dopise z 12. 1. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován, že v případě nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (poslední strana dopisu, odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je i dokument„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje uvedený ceník. V rámci žalobního návrhu žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony ve výpisu, ale pouze za část z nich z důvodu přiměřenosti a účelnosti. Nárokuje tak přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 434 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Protože žalovaný porušil povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu i 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je žádána od prvního dne prodlení dlužníka, tj. dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek z 8. 12. 2021, účinnost 10. 12. 2021, výše 7 500 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 6 630 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, 23. 8. 2020, z dlužné jistiny pohledávky 15 000 Kč do 8. 11. 2021 Smluvní pokuta je požadována dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku dne 20. 12. 2019 smlouvu o úvěru číslo která byla změněna ujednáním za užití prostředků komunikace na dálku ze dne 23. 7. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru 19. 1. 2020. Úroková sazba činila 279,83 % ročně, částka odpovídající úroku činila 3 450 Kč Celkem k úhradě byla částka 18 450 Kč RPSN činila 1 141,2 %. Délka splatnosti činila 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru – na účet č. bankovní účet. Žalovaný byl označen jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm, e-mailem, číslem telefonu. Změna smlouvy byla ujednána tak, že celková částka jistiny úvěru činí 15 000 Kč, celkem ke splacení 18 450 Kč, datum splatnosti 22. 8. 2020, úroková sazba 34,13 % ročně, částka odpovídající úroku činí 3 450 Kč, RPSN za celý úvěr 374,3 %, délka splatnosti 246 dnů. Smluvní vztah se řídí OBCHODNÍMI PODMÍNKAMI anonymizováno 9 slov 2019 číslo). /smlouva o úvěru na čl. 48 - 49 spisu, změna smlouvy na čl. 46 – 47 spisu, obchodní podmínky na čl. 51 – 58 spisu/
7. Dle potvrzení o provedené platbě vystavené právnická osoba, s. r. o. dne 20. 12. 2019, byla na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce celé jméno žalovaného, poukázána dne 20. 12. 2019 v 15.03 hodin částka 15 000 Kč, variabilní symbol, ID transakce číslo (potvrzení o provedené platbě na čl. 19 spisu)
8. Dle výpisu z účtu číslo vystaveného právnická osoba byla z účtu č. bankovní účet, název účtu celé jméno žalovaného, variabilní symbol poukázána dne 11. 6. 2019 částka 0,10 Kč (výpis z účtu na čl. 50 spisu)
9. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník signovaly 22. 11. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek. Listina označená anonymizováno číslo obsahuje specifikaci pohledávky vedené ke jménu žalovaného. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 25 - 40 spisu, specifikace pohledávky na čl. 45 spisu/ právnická osoba vystavila Potvrzení o provedení transakce, dle nějž z účtu č. bankovní účet, majitel účtu příjmení jméno a právnická osoba byla dne 10. 12. 2021 zaúčtována převedená částka na účet číslo /potvrzení o provedení transakce na čl. 24 spisu/
10. Žalovanému bylo adresováno dopisem ze dne 12. 1. 2022 sdělení, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 se žalobkyně stala majitelem pohledávky vzniklé u společnosti právnická osoba ze smlouvy číslo /dopis na čl. 21 spisu/ právnická osoba adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 16. 12. 2021 /dopis na čl. 22 spisu/ Dle podacího archu byla žalovanému adresována zásilka podaná k poštovní přepravě dne 17. 12. 2021 /podací arch na čl. 42 spisu/
11. Dne 25. 4. 2022 byl vystaven Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ke sp. zn. anonymizováno číslo, dlužník celé jméno žalovaného, dle nějž byla provedena cesta pověřeného zaměstnance věřitele na kontaktní adresu dlužníka ve dnech 16. 2. 2022, 16. 3. 2022 /výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na čl. 60 spisu/
12. Dopisem ze dne 3. 3. 2020 byla právním předchůdcem žalobkyně adresována žalovanému upomínka k úhradě, dopisem ze dne 19. 5. 2020 byla adresována opakovaná výzva k úhradě a dopisem ze dne 3. 10. 2020 byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému adresována Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu. /dopisy na čl. 61, 62, 44 spisu/
13. Žalovanému byl adresován dopis„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 7. 4. 2022, právním zástupcem žalobkyně podaný k poštovní přepravě dne 11. 4. 2022 /dopis na čl. 23, podací arch na čl. 43 spisu/
14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
15. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku dne 20. 12. 2019 smlouvu o úvěru číslo která byla změněna ujednáním za užití prostředků komunikace na dálku ze dne 23. 7. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč se splatností 19. 1. 2020, délka splatnosti 30 dnů. Úroková sazba činila 279,83 % ročně, částka odpovídající úroku činila 3 450 Kč Celkem k úhradě byla částka 18 450 Kč RPSN činila 1 141,2 %. Způsob poskytnutí úvěru – na účet č. bankovní účet. Žalovaný byl označen jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm, e-mailem, číslem telefonu. Následně byla ujednána změna smlouvy tak, že celková částka jistiny úvěru činí 15 000 Kč, celkem ke splacení 18 450 Kč, datum splatnosti 22. 8. 2020, úroková sazba 34,13 % ročně, částka odpovídající úroku činí 3 450 Kč, RPSN za celý úvěr 374,3 %, délka splatnosti 246 dnů. Dle potvrzení o provedené platbě vystavené právnická osoba, s. r. o. dne 20. 12. 2019 byla na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce celé jméno žalovaného, poukázána dne 20. 12. 2019 částka 15 000 Kč. Shora uvedeným listinám odpovídá listina, jíž jest výpis z účtu číslo vystaveného právnická osoba dle níž byla z účtu č. bankovní účet, název účtu celé jméno žalovaného, poukázána dne 11. 6. 2019 částka 0,10 Kč. Tedy účet uvedený ve smlouvě o úvěru, na nějž byla poukázána částka jistiny úvěru, odpovídá účtu, z nějž byla poukázána platba ve výši 0,10 Kč, kdy tento účet se shoduje nejenom číselným označením, ale i označením názvu účtu, které je shodné se jménem žalovaného.
16. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník signovaly smlouvu o postoupení pohledávek, kdy listina označená anonymizováno číslo obsahuje specifikaci pohledávky žalovaného. Žalovanému bylo adresováno dopisem ze dne 12. 1. 2022 sdělení, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 se žalobkyně stala majitelem pohledávky vzniklé u společnosti právnická osoba ze smlouvy číslo společnost právnická osoba adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 16. 12. 2021.
17. Dne 25. 4. 2022 byl vystaven Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ke sp. zn. anonymizováno číslo, dlužník celé jméno žalovaného, dle nějž byla provedena cesta pověřeného zaměstnance věřitele na kontaktní adresu dlužníka ve dnech 16. 2. 2022, 16. 3. 2022. Dopisem ze dne 3. 3. 2020 byla právním předchůdcem žalobkyně adresována upomínka k úhradě, dopisem ze dne 19. 5. 2020 byla adresována opakovaná výzva k úhradě a dopisem ze dne 3. 10. 2020 byla žalovanému adresována Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu. Žalovanému byl adresován dopis„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 7. 4. 2022, právním zástupcem žalobkyně.
18. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
19. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
20. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
21. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
23. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
28. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
29. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finanční částky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
30. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
31. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
32. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění omezil pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen údaji uvedenými klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného a z příslušných rejstříků, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
33. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.
34. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění ve výši 15 000 Kč dle § 2993 o. z. vrátit. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaný na uvedenou částku cokoliv plnil. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 15 000 s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky 3 600 Kč úroků, částky 434 Kč nákladů na vymáhání, 6 630 Kč smluvní pokuty, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.
35. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení dle žalobního návrhu, jímž jest vázán, z částky 15 000 Kč od 23. 8. 2020 do 8. 11. 2021 a dále běžícího od 11. 12. 2021, když již k tomuto datu měl vědomí, že uvedenou částku musí vrátit.
36. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.
37. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem jistiny 15 000 Kč + nákladů spojených s uplatněním pohledávky 434 Kč + smluvní pokuty 6 630 Kč = 22 064 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 15 000 Kč – 68 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 68 % = 32 %; 68 % - 32 % tak činí 36 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 834 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 2 318 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 866 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč 36 % z částky 2 318 Kč činí po zaokrouhlení 834 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.