Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 216/2021-162

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci

pro zaplacení částky 48 560,34 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částku ve výši 47 060,34 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 24. 11. 2020 ve výši 29 072,94 Kč, smluvní úrok ve výši 19,90% z částky 47 060,34 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 24. 11. 2020 ve výši 11 594,95 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky 47 060,34 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 28 459,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částku ve výši 47 060,34 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 24. 11. 2020 ve výši 29 072,94 Kč, smluvní úrok ve výši 19,90% z částky 47 060,34 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 24. 11. 2020 ve výši 11 594,95 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky 47 060,34 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 28 459,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně (jako právní předchůdkyně právnická osoba – dále jen„ banka“) se domáhá po žalovaném zaplacení částky 47 060,34 Kč spolu se smluvními poplatky, smluvním úrokem a zákonným úrokem s tím, že žalovaný na základě Smlouvy o osobní kreditní kartě číslo ze dne 10.10.2014 se zavázal splácet úvěr, který mu právní předchůdkyně poskytla. Žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy a nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně od smlouvy odstoupila. Pohledávka ze smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2020.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť nárok žalobkyně je promlčen. Smlouva byla sjednána v českém jazyce a žalovaný nerozumí českému jazyku, a proto je smlouva neplatným právním úkonem.

3. Soud provedl důkazy, které navrhli účastníci. Potřebu dalšího dokazování soud neshledal.

4. Z žádosti o osobní kreditní kartu soud zjistil, že žalovaný před podpisem smlouvy vyplnil dotazník, ve kterém uvedl, že jeho příjem z podnikání je 31 667 Kč měsíčně. Nájemné činí 2 000 Kč. Ostatní výdaje 1 000 Kč.

5. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě číslo soud zjistil, že žalovaný a právnická osoba uzavřeli smlouvu dne 10.10.2014, ve které se banka zavázala poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit.

6. Z přehledu transakcí soud zjistil, že poslední částka, která byla připsána na účet žalovaného byla dne 25.1.2018.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.11.2020 a její přílohy soud zjistil, že banka postoupila pohledávku za žalovaného na žalobkyni.

8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci /podmínky k osobním kreditním kartám, všeobecné podmínky banky, upomínky, historie transakcí, přehledů úroků z prodlení a poplatků, z výpisu z centrální evidence exekucí ke dni 11.2.2022, standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru/.

9. Na základě takto provedeného dokazování lze uzavřít, že žalovaný a banka uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy banka pro posouzení úvěruschopnosti vycházela toliko z dotazníku vyplněného žalovaným. Poslední připsaná částka ze strany banky ve prospěch žalovaného byla uskutečněna dne 25.1.2018. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne 24.11.2020.

10. Smlouvou o úvěru se podle , (dále jen „o. z.“) úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Banka nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Soud z úřední povinnosti zkoumal, zda banka splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného (srov. rozsudek Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance). Podle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) poskytovatel posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dle ZSU by měl poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele především vycházet z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ust. ZSU, je sice kladen důraz na„ informace“ získané přímo od spotřebitele, avšak těmito nelze rozumět pouhá ničím dalším nepodložená„ tvrzení“ spotřebitele o jeho některých poměrech. Dle dnes již konstantní judikatury je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. –39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Banka tak měla provádět prověřování sdělovaných údajů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).

16. Vzhledem k tomu, že banka dostatečně a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného (žalobkyně neprokázala takové zkoumání, a to ani po poučení podle ust. a 3 ), je úvěrová smlouva z tohoto důvodu neplatná, a to absolutně. Pouze na okraj lze uvést, že námitka žalovaného, že nerozuměl obsahu smlouvy, neboť neumí česky se jeví jako účelová.

17. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Uvedené ustanovení upravuje bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy. Kromě toho, že banka (ani její právní nástupce) nemůže požadovat smluvní úrok či jiné poplatky, popř. smluvní pokuty, mění se i doba plnění. V rozsudku ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. Nejvyšší soud uzavřel, že při postupném pokračujícím získávání majetkového prospěchu (hodnot) se z hlediska promlčení považují za samostatné nároky na vydání plnění z bezdůvodného obohacení nároky, které vznikly ze samostatných oddělitelných případů bezdůvodného obohacení, i když jde o stejné subjekty a stejné skutkové podstaty bezdůvodného obohacení. K uplatnění každého takového práva na plnění z bezdůvodného obohacení začínají běžet objektivní i subjektivní promlčecí doby zvlášť.

19. Pokud byla poslední platba ve prospěch žalovaného učiněna dne 25.1.2018 a žaloba byla podána až 10.5.2021, pak před 25.1.2021 jsou veškeré nároky (jednotlivé platby) žalobkyně promlčeny.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 459,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 560,34 Kč sestávající z částky 3 060 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v  a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 520 Kč ve výši 4 939,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.