Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 CO 191/2022-251

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Vladimíry Ladmanové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

t.č. stát. instituce anonymizováno, PSČ obec

zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zřízení věcného břemene

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 25. 7. 2022, č. j. -223 ve spojení s usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. -230

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 093 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 093 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně v plném rozsahu zamítl žalobu (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 15 720,21 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobce ani po poučení soudem neunesl důkazní břemeno k tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene. S výjimkou nepodepsané a nedatovanéy žalovaný nedoložil jedinouu ani jiný důkazů, která by toto prokazovala.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím své zástupkyně včasné odvolání do všech výroků předmětného rozsudku, a to z důvodů uvedených v , c), d), e), f) a g) Ke konkrétním důvodům svého odvolání uvádí, že smlouva o zřízení věcného břemene existuje a je obsažena v trestním spise sp. zn. spisová značka, vedeného u název soudu a současně v trestním spise vedeném u anonymizováno – anonymizována tři slova obec, anonymizována tři slova, číslo jednací, jakož i u anonymizováno v obec sp. zn. spisová značka (v těchto trestních věcech je mezi prověřovanými věcmi i osobní počítač žalobce, jehož obsahem je mj. i scan předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene). Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud zrušil předmětný rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zřídí věcné břemeno užívání nemovitostí blíže specifikovaných žalobcem, a to právě ve prospěch žalobce.

3. Samostatné odvolání podal i žalobce, který odkazuje na důkazy ve věci sp. zn. spisová značka vedené u název soudu a rovněž v kauze anonymizováno číslo, vedené u stát. instituce, s nimiž je napadený rozsudek v rozporu. Uvádí, že převod majetkového podílu na Ing. jméno příjmení je právně účinný, její zfalšované„ odstoupení od smlouvy“ nikoliv, protože u tétoy musí být ověřeny podpisy samostatně. Žalovaná touto žalobou dostala možnost splnit své písemné závazky a rozsudek je svévolné bránění práva ze stran soudu. Odvolací návrh je pak shodný jako u jeho zástupkyně.

4. V rámci odvolacího řízení zástupkyně žalobce doplnila, že návrh na doplnění dokazování trestním spisem (viz shora) byl podáván z toho důvodu, že dle informací žalobce kroměy založené v rejstříkovém spise právnická osoba, a. s., jejíž kopie byla pořízena soudem prvního stupně a nachází se již ve spise (číslo listu 149), měli účastníci uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene k nemovitým věcem, tato dohoda měla být datována a podepsána oběma účastníky a měla mít veškeré náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná pak popřela uzavření jakékoliv dohody o zřízení věcného břemene, popřela i existenci jakékoliv podepsané smlouvy.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle a a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

6. Žalobce v žalobě s označením předmětu řízení„ o zřízení věcného břemene“ uvádí, že„ podle dohody měla žalovaná jako protihodnotu (převedení 10 akcií firmy právnická osoba, v nominální hodnotě 100 000 Kč/akcii) zřídit věcné břemeno za účelem užívání nemovitosti“ a domáhal se„ uložení povinnosti žalované zřídit věcné břemeno za účelem užívání nemovitosti obec a číslo“. Následně byla žalobci na jeho žádost ustanovena zástupkyně, která na základě pokynů a podkladů označenými žalobcem upravila petit žaloby tak, že se zřizuje věcné břemeno užívání blíže specifikovaných nemovitostí, a to ve prospěch žalobce. K výslovnému dotazu odvolacího soudu pak při odvolacím jednání zástupkyně žalobce uvedla, že pokud byl v odvolání navrhován důkaz obsahem trestního spisu (viz výše), dle informací žalobce je v tomto spise kroměy založené v rejstříkovém spise právnická osoba, anonymizováno, jejíž kopie se nachází ve spise na čísle listu 149, založena též dohoda uzavřená mezi účastníky, a to dohoda o zřízení věcného břemene k nemovitým věcem, tato dohoda byla datována a podepsána oběma účastníky a měla veškeré náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene. K tomuto pak odvolací soud zdůrazňuje, že zástupkyně žalobce jednala zcela v souladu s pokyny žalobce, z obsahu spisu vyplývá, že tento jí neposkytoval včas a řádně součinnost tak, aby mohla hájit jeho práva (viz podání zástupkyně došlé soudu 5. 4. 2022), a přestože žalobce žádal o ustanovení zástupce a této jeho žádosti bylo vyhověno, sám v průběhu řízení zasílal soudu svá rozsáhlá podání.

7. V projednávané věci se soud prvního stupně zabýval otázkou, zda existuje smlouva o zřízení věcného břemene tak, jak je tvrzeno ze strany žalobce a v tomto smyslu jej řádně poučil ve smyslu o povinnosti ke svým tvrzením označit též důkazy. K tomuto postupu soudu prvního stupně ale odvolací soud poznamenává, že prokazování uvedených skutečností by mělo smysl pouze v případě, pokud by žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Tato skutečnost však nevyplývá z žalobcových tvrzení a tomu též neodpovídá ani formulace žalobního petitu. I v rámci odvolacího řízení k výslovnému dotazu soudu zástupkyně žalobce na základě pokynu žalobce uvedla, že doplnění dokazování by mělo být provedeno právě již samotnou smlouvou o zřízení věcného břemene.

8. Odvolací soud je však toho názoru, že pokud by mezi účastníky skutečně byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, není namístě, aby v této věci meritorně o zřízení věcného břemene k nemovité věci rozhodoval soud, když právě na základě smlouvy o zřízení věcného břemene lze právo ve prospěch žalobce vyplývající z takové smlouvy vložit do katastru nemovitostí bez jakékoliv další ingerence soudu. Z obsahu tvrzení žalobce vyplývá, že se v daném případě má jednat o služebnost užívání předmětných nemovitostí, přičemž dle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost mj. nabývá smlouvou, a v takovém případě proto soudu nepřísluší autoritativně o zřízení věcného břemene rozhodovat. Soud totiž může o zřízení služebnosti rozhodnout jen v případech upravených zákonem. Soud tak může zřídit služebnost při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (§ 1145 o. z.), v případě zřízení nezbytné cesty (§ 1029 odst. 2 o. z.) a za podmínek uvedených v § 36 zákona o pozemních komunikacích. V jiných případech soud svým rozhodnutím služebnost zřídit nemůže, a to ani tehdy, kdyby se z okolností případu jevilo zřízení věcného břemene vhodným způsobem k jeho řešení (srov. R 47/1991).

9. V projednávané věci nebylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, žalovaná uzavření takové smlouvy popírá, ale s ohledem na výše uvedené je nadbytečné, aby se soud touto otázkou v řízení dále zabýval, neboť i kdyby taková smlouva skutečně uzavřena byla, soud by nebyl oprávněn rozhodnout o zřízení věcného břemene k nemovité věci na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky, neboť samotná smlouva je titulem, z něhož vzniká věcné břemeno (služebnost) a je podkladem pro zápis tohoto práva do katastru nemovitostí (za předpokladu, že smlouva byla platně uzavřena a obsahuje všechny zákonné náležitosti) a služebnost vzniká zápisem do veřejného seznamu – katastru nemovitostí (§ 1262 odst. 1 o. z.). Tudíž i kdyby žalobce svá tvrzení o uzavření dohody o zřízení věcného břemene prokázal, nemohl by být s ohledem na výše uvedené v řízení úspěšný, soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud žalobu zamítl a jeho rozhodnutí odvolací soud proto jako věcně správné dle potvrdil.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle ve spojení s  a žalované, která měla v odvolacím řízení plný úspěch, byla přiznána i plná náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupce za 1 úkon právní služby dle a ve výši 3 100 Kč, v náhradě hotových výdajů dle téže vyhlášky ve výši 300 Kč, náhradě za promeškaný čas dle téže vyhlášky (4 x 100 Kč), v cestovném na trase anonymizována dvě slova příjmení – obec a zpět ve výši 1 236 Kč a v částce ve výši 1057 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad, neboť zástupce je plátcem této daně. Celkové náklady odvolacího řízení činí 6 093 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.