Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 122/2022-43

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 50 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku 27,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 1. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 835 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku 27,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 1. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 835 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 17.2.2019 do zaplacení, s úrokem 25,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 17.1.2018 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 16.1.2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 25,85 % ročně, vše formou splátek se splatností poslední z nich 16.2.2019. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a nadále dluží jistinu 50 000 Kč, úrok 25,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 17.1.2018 a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 17.2.2019 do zaplacení. Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6.9.2018 nabyla pohledávku za žalovaným nejprve právnická osoba, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.12.2019 postoupila pohledávku právnická osoba a tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.6.2021 postoupila pohledávku žalobkyni.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

V rámci provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 16.1.2018 zjistil, právnická osoba jako věřitelem se zavázala poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč, tato částka byla také žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal částku 50 000 Kč vrátit společně s celkovými náklady 34 500 Kč v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 6 500 Kč splatných vždy do 16. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Celkové náklady úvěru byly tvořeny dle čl. II. bod 1 smlouvy úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, což v přepočtu činí 25,85 % ročně. Mezi stranami však nebylo sjednáno, že tato sazba byla provázána se sazbou uvedenou v čl. III. bodu 4 smlouvy. Z čl. III. bod 4 smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úroková sazba činí 63,36 % ročně v období, kdy jsou hrazeny pouze úroky, poplatek za splátku úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, 19,20 % ročně v přelomové splátce a 0 % ročně v období, kdy je dle předpisu splátek hrazena již jen poskytnutá jistina. Přílohou smlouvy byl předpis splátek a souhlas se zpracováním osobních údajů.

Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace dle z.č. o spotřebitelském úvěru.

Z žádosti o úvěr ze dne 16.1.2018 bylo zjištěno, že žalovaný při sjednání smlouvy uvedl, že dosahuje pravidelného příjmu z podnikání 28 333 Kč, z něhož hradí výdaje na energie 4 400 Kč, stravování a výživné 3 500 Kč. Příjmy žalovaného byly doloženy fakturami, a to za září až listopad 2017, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval v celkové výši 65 000 Kč. Žalovaný také doložil výpis z živnostenského rejstříku a údaje o kontaktní osobě. Výdaje žalovaného na bydlení ve výši 4 400 Kč měsíčně byly zjištěny z Předpisu měsíčního nájemného ve spojení se smlouvou o podnájmu. Z finanční analýzy a Credit scoringu bylo zjištěno, že při uzavírání smlouvy s žalovaným věřitel vycházel z příjmu žalovaného 28 333 Kč, výdajů 7 900 Kč, minimálních výdajů 5 000 Kč a stanovil maximální splátky pro žalovaného částkou 19 433 Kč a výše úvěru do 70 000 Kč, kdy souhrnně stanovil výši úvěru 50 000 Kč a výši splátek 6 500 Kč.

Ze smlouvy o prodeji části závozu uzavřeném mezi právnická osoba a právnická osoba ze dne 6.9.2019 bylo zjištěno, že právnická osoba vstoupila do postavení věřitele žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba, jako postupníkem ze dne 11.12.2019 bylo zjištěno, že právnická osoba vstoupila do právního postavení věřitele žalovaného. Z dopisu ze dne 6.2.2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že žalobkyně vstoupila do právního postavení věřitele žalovaného. Z dopisu ze dne 25.2.2022 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky postupitelem.

Z předžalobní výzvy ze dne 26.2.2020 včetně podacího lísku vzal soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k zaplacení dluhu.

Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle z.č. (dále je ) a konstatoval, že shora uvedenéy prokazovaly zjištění z nich učiněná (vyjma zjištění o výši sjednané úrokové sazby obsažené v úvěrové smlouvě), neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud nevzal za prokázanou výši úrokové sazby smlouvou o úvěru ve výši 25,85 % ročně tak, jak tvrdila žalobkyně, neboť tato výše úrokové sazby obsažená v čl. II. bod 1 smlouvy byla v rozporu se smluvenou výší úrokové sazby dle čl. III. bod 4 smlouvy, kde byla sjednána zvlášť úroková sazba pro každou ze splátek dle pořadí splátek. Díky odlišnému sjednání výše úrokové sazby v téže smlouvě, je neurčité, zda např. prvním období je úvěru úročen sazbou 28,85 % ročně či sazbou 63,36 % ročně, a proto soud považoval celkové ujednání o úrocích za neurčité. Článek III. bod 4 smlouvy také nelze vykládat tak, že jen stanoví složení splátky – podíl na jistině a podíl na úrocích (anuita), neboť je zde výslovně nově sjednávána úroková sazba (63,36 %, 19,20 % a 0 %) pro různá období trvání smlouvy a současně z žádného ustanovení smlouvy nevyplývá, že by sazba stanovená v čl. II. bodu 1 byla nějak vázána na sazbu dle čl. III. dobu 4. (např., že je o sazbu průměrnou).

Žádostí o úvěr ve spojení s fakturami, s výpisem z živnostenského rejstříku, předpisu nájemného a smlouvou o podnájmu vzal soud za prokázané, že právnická osoba při uzavírání smlouvy s žalovaným zjišťovala i od žalovaného údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž vycházela z nebytných, dostatečných a přiměřeně ověřených informací o příjmech žalovaného ve výši pohybující se mezi 20 000 až 25 000 Kč měsíčně (viz. předložené faktury), které i při výdajích 7 900 Kč měsíčně nezakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr splátkami ve výši 6 500 Kč měsíčně. právnická osoba tedy při sjednání smlouvy s žalovaným neporušila svoji povinnost dle z.č. o spotřebitelském úvěru poskytnout žalovanému úvěr jen tehdy, pokud z posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

Podle z.č. (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že ačkoliv byla smlouva mezi původními účastníky označena jako smlouva o úvěru, obsahově se jednalo o smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., a to díky neurčitě sjednaným úrokům. Ujednání o úrocích z důvodu neurčitosti považoval soud dle § 553 odst. 1 o.z. za zdánlivé, kdy zdánlivost ujednání o úrocích, vylučuje aplikaci § 577 o.z., a proto soud posoudil smlouvu mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce dle číslo o.z., neboť její podstatnou náležitostí není úplatnost, a jelikož byly smluveny ostatní náležitosti, a to dočasnost, poskytnutí zastupitelné věci (peněz), vznikla předáním peněz mezi původními účastníky smlouva o zápůjčce. Pro zdánlivost ujednání o úrocích zamítl soud žalobu v části, kterou se žalobkyně (jenž vstoupila do práv věřitele smlouvami o postoupení pohledávek) domáhala po žalovaném zaplacení úroků 27,85 % ročně z částky 50 000 Kč od 17.1.2018 do zaplacení. Mezi původními účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Platnost smlouvy soud konstatoval nejen dle o.z., ale i ve vztahu i ve vztahu k  z.č. o spotřebitelském úvěru, kdy tuto platnost posuzoval ex offo s ohledem na výklad a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. -55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle z.č. , neboť poskytla žalovanému zápůjčku tehdy, kdy z posouzení nevyplynuly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Jelikož žalovaný na rozdíl od právní předchůdkyně žalobkyně nesplnil své povinnosti ze smlouvy, nadále dluží žalobkyni nejen jistinu 50 000 Kč, ale také v důsledku svého prodlení i úroky z prodlení dle o.z. ve výši 9,75 % ročně dle nařízení vlády Z těchto důvodů soud výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného nejen k úhradě částky 50 000 Kč, ale také k úhradě úroku z prodlení.

O nákladech řízení rozhodl soud dle , podle kterého náleží náhrada nákladů řízení převážně úspěšné žalobkyni (úspěch 60 %) proti žalovanému, který byl úspěšný jen z 40 %. Žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení z 20 % vynaložených nákladů 4 178 Kč, tj. 835 Kč Náklady v celkové částce 4 178 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. ) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena na formuláři, což ve spojení s množstvím postoupených pohledávek nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech.

Lhůtu plnění stanovil soud dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.