Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 162/2022-24
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení částka s přísl. a uvedla, že se jedná o vrácení části peněz poskytnutých na základě smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba Předmětem žaloby je nevrácená jistina ve výši částka a zákonný úrok z prodlení.
Soud má za prokázán následující skutkový stav:
Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o kontokorenstním úvěru s výší částka. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.
Zkoumání, zda poskytovatel úvěru splnil tuto povinnost, provádí soud z úřední povinnosti (rozhodnutí Soudního dvora C číslo).
V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila konkrétní okolnosti zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Předložil pouze žádost žalovaného a vyhodnocení žádosti. Z těchto vyplynulo, že žalovaný neměl vůbec žádný příjem, byl studentem, který bydlel u rodičů.
Za těchto okolností má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost posoudit schopnosti úvěr splácet řádně, žalovanému úvěr poskytl, aniž tento vykazoval jakékoli příjmy. Jeho výdaje a individuální potřeby pak nebyly zkoumány vůbec.
V daném případě žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jako věřitel splnil zákonem (§ 9 zák. č. 145/2010 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016) mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopna úvěr splatit).
Uzavřená smlouva je proto neplatná podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění platném do datum
Žalobkyně v řízení nepředložil jakékoli důkazy o tom, že úvěr žalovaný skutečně čerpal, a to ani základní interní dokumentací původního věřitele. Soud proto uplatněný nárok nemohl posoudit ani jako nárok z bezdůvodného obohacení.
Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby ji soud poučil podle § 118a odst.3 o.s.ř. o nutnosti doplnění důkazů.
Soud proto žalobu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že podle obsahu spisu zcela úspěšnému žalovanému v řízení náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).