Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 178/2022-40

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 456,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 456,44 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 456,44 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 9 856,44 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 856,44 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 456,44 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, kterou se zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet specifikovaný v Dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí a dále se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 7 000 Kč sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne datum aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 9 856,44 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni datum, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 9 856,44 Kč, smluvní poplatky ve výši 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 9 856,44 Kč od datum do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne datum mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba

2. K písemné výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dříve právnická osoba, při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným v žádosti klienta o povolení debetního zůstatku ze dne datum, když klient žádal o úvěr ve výši 5 000 Kč. příjmení kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. příjmení vycházela z příjmu 20 000 Kč, který klient doložil v potvrzení o výši příjmu. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč. příjmení porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. A dále z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči společnosti měl klient v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2 554,77 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že klient neměl v době podání žádosti žádné další závazky. Po provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti klienta vyhověla a schválila úvěr ve výši 7 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 157,28 Kč.

3. K písemné výzvě soudu, nechť žalobkyně doplní, kolik celkem žalovaný čerpal na jistině úvěru, žalobkyně sdělila, že s ohledem na délku trvání kontokorentu odkazuje na výpisy z účtu, ve kterých jsou veškerá čerpání i splácení zachycena. A dále uvedla, že výše jistiny 9 856,44 Kč vyplývá z měsíčních výpisů z bankovního účtu žalovaného, a to konkrétně z výpisu ze dne datum, na kterém je uvedena částka konečného zůstatku ve výši - 9 356,44 Kč, k této částce byla následně připočtena částka obratů patrná na výpisu ze dne datum ve výši 500 Kč. Součet těchto dvou položek byl následně ponížen o záporný konečný zůstatek, taktéž patrný ve výpisu ze dne datum, kdy výsledkem tohoto matematického postupu je výsledná výše čerpaného úvěru 9 856,44 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dříve právnická osoba (jakožto banka) se dne datum zavázala poskytnout žalovanému (jako klient) bankovní produkty a služby. příjmení se zavázala vést klientovi platební účet pro vedení platebního styku a umožnit mu vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků z nebo na tento běžný účet. Podle odst. 3 části Bankovní produkty a služby, banka poskytuje klientovi spotřebitelský kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a klient se zavazuje nepřekročit povolený limit. Pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude za překročení povoleného limitu účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku anonymizováno podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Podle čl. 2 Úvodních ustanovení jsou součástí smlouvy také Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb. (zjištěno ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum)

7. Dne datum byly bankou a žalovaným podepsány Dispozice, které tvoří součást smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne datum. Podpisem těchto Dispozic se ruší předchozí Dispozice. Obsahem dispozic jsou mimo jiné následující údaje pod nadpisem anonymizováno: K běžnému účtu č. bankovní účet; výše povoleného limitu: 7 000 Kč, nedojde-li ke změně jeho výše, ode dne: datum; minimální měsíční kreditní příjem: 50 % povoleného limitu; úroková sazba k datu vytištění těchto Dispozic činí: 21,99 % ročně a v případě změny platí její oznámená výše; RPSN: 30,56 %; celková částka splatná spotřebitelem: 7 471,84 Kč; Úroková sazba ze splatného anonymizováno: k datu vytištění těchto Dispozic činí: 24 % ročně a v případě změny platí její oznámená výše; úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku k datu vytištění těchto Dispozic činí: 29 % ročně a v případě její změny platí její oznámená výše; měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku Flexikredit k datu vytištění těchto Dispozic činí: 29 Kč a v případě změny platí jeho oznámená výše. (zjištěno z Dispozic ze dne datum ke smlouvě o bankovních produktech a službách)

8. Žalovaný v žádosti o povolení debetního zůstatku dne datum uvedl, že jeho měsíční příjmy ze zaměstnání u právnická osoba činí 20 000 Kč a celkový čistý příjem domácnosti činí 20 000 Kč. Dále v žádosti uvedl, že má jeden zdroj příjmu, nejsou mu prováděny srážky ze mzdy, nemá žádné měsíční splátky, jeho nezbytné měsíční náklady mimo náklady na bydlení, jídlo a děti (např. pravidelné měsíční výdaje na léčbu nebo léky) činí 1 500 Kč, nemá vyživovací povinnost, je svobodný a bydlí v pronájmu. (zjištěno ze žádosti o povolení debetního zůstatku dne datum) Žalovaný k žádosti o povolení debetního zůstatku doložil potvrzení o výši příjmu, podle kterého měl žalovaný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce 19 889 Kč u zaměstnavatele příjmení právnická osoba (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze dne datum) Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného hodnotila individuálně a vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o anonymizována dvě slova ze dne datum. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného, částkou normativních nákladů na bydlení a výší dosavadních měsíčních interních splátek 2 554,77 Kč. Byl uvažován měsíční příjem žalovaného ve výši 20 000 Kč. (zjištěno z vyjádření právnická osoba ze dne datum)

9. Podle platební historie ke smlouvě číslo tedy k účtu, který byl zřízen pro účely převedení nepovoleného přečerpání, byla na tento účet zaznamenána dne datum částka mínus 9 856,44 Kč a dále dne datum poplatek mínus 600 Kč, tedy celkem 10 456,44 Kč (zjištěno z platební historie)

10. Z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet bylo průběžně čerpáno, a to až do výše úvěrového limitu a průběžně byly na účet vkládaný finanční prostředky. Nejméně od února 2017 žalovaný čerpal v rámci anonymizováno úvěr a jeho zůstatky na účtu byly mínusové. Úvěrový limit byl žalovaným přečerpán. (zjištěno z výpisu z běžného účtu za období od datum do datum, celkem 207 stran)

11. Dne datum bylo na úvěrovém účtu žalovaného č. bankovní účet zaúčtováno čerpání úvěru ve výši - 9 856,44 Kč. Dne datum byl na úvěrovém účtu zaúčtován poplatek 600 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu za období od datum do datum, celkem 23 stran)

12. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že jeho dluh na úvěrovém účtu č. bankovní účet činí ke dni datum celkem 10 456,44 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 10 456,44 Kč nejpozději do datum. Dopis byl odeslán datum (zjištěno z dopisu ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum)

13. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na právnická osoba a.s., což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo – Seznam pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum) Následně právnická osoba a.s. postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne datum na žalobkyni a postoupení pohledávky oznámila žalovanému dne datum na různé adresy a zároveň ho vyzvala k úhradě dluhu. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo – Seznam pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum) Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k úhradě dluhu; výzva byla odeslána žalovanému dne datum na různé adresy. (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu)

14. Ze všeobecných produktových podmínek, základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku nečinil soud s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná skutková zjištění.

15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne datum zavázala vést žalovanému účet č. bankovní účet a dále se zavázala dne datum poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno s povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše 7 000 Kč a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Podrobné podmínky vedení kontokorentního úvěru byly sjednány v Dispozicích. Žalovaný přečerpal povolený limit debetního zůstatku a právní předchůdkyně žalobkyně dne datum převedla částku nepovoleného přečerpání 9 856,44 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr, dále z potvrzení o příjmu žalovaného, interních informací, výše splátek žalovaného a údajů životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem ze dne datum odeslaným dne datum a předžalobní upomínkou.

16. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle ustanovení věty první a třetí , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením , 1887 na právnická osoba a.s., která postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tímto vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

23. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru podle o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

25. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě , ze kterého vyplývá, že a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)

26. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni dne datum poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaný deklaroval příjmy ve výši 20 000 Kč a uvedl, že má pouze jeden zdroj příjmu. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce činil 19 889 Kč. Uvedené potvrzení nebylo aktuální ke dni podání úvěrové žádosti, tudíž neodráželo skutečné příjmy žalovaného relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů a vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalovaného např. v souvislosti s nájemním bydlením. Dále vzala právní předchůdkyně v úvahu, že splátky předchozích závazků dosahovaly měsíční výše 2 554,77 Kč.

27. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a normativních nákladů na bydlení. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné příjmy a výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a v otázce výdajů vycházela pouze ze statistických údajů a normativních nákladů na bydlení a zjištěných výší splátek, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

28. Žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle o. z. pro rozpor s ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních ( o. z.).

29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení s  věty třetí , o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, kolik právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému za celou dobu, po kterou bylo žalovanému umožněno přečerpávat z účtu finanční prostředky.

30. Žalobkyně k opakované výzvě soudu k doplnění žalobních tvrzení o to, kolik celkem žalovaný čerpal na jistině úvěru, odkazovala na výpis z účtu žalovaného pojímající období několika let, přičemž tento výpis z účtu má 207 stran. Žalobkyně obecně řečeno může splnit svou povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti ( , , dále jen„ “) také odkazem na přiloženouu. Nelze však uvedenou povinnost splnit odkazem nau nepřiměřeně velkého rozsahu, ze které daná skutečnost jednoznačně a zcela srozumitelně neplyne. V tomto směru lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , ve kterém je uvedeno, že„ závěr, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu nau, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba ( ), a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně.“ V daném případě by soud musel provést mnoho matematických operací, aby dospěl k částce, kterou žalovaný na jistině úvěru čerpal (když dokazováním bylo zjištěno, že do mínusových zůstatků se žalovaný na uvedeném účtu dostal již v únoru 2017). Je nepřípustné, aby soud nahrazoval vlastními výpočty a úvahami tvrzení žalobkyně, neboť by to vedlo k přenášení procesní aktivity účastníků řízení na soud. Pokud žalobkyně tvrdila, kolik žalovaný čerpal od okamžiku přečerpání úvěrového limitu, tj. ode dne datum (viz č. l. 33), pak tato tvrzení nejsou dostatečná, neboť pro vyčíslení bezdůvodného obohacení jsou rozhodná plnění žalobkyně za celou dobu trvání závazku na základě smlouvy, která byla následně soudem shledána absolutně neplatnou. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu opakovaně při ústním jednání, ale žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.

31. Z důvodů uvedených shora potom soud žalobu zamítl.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl v řízení úspěšný, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.