Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 238/2022-31
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 900 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od datum do datum a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 900 Kč za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 877 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 900 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od [datum] do [datum] a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 877 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba se žalovaným, na základě které měla poskytnout právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se měl zavázat uvedenou částku navýšenou o poplatek 1 900 Kč vrátit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi společností právnická osoba, tj. právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o zápůjčce číslo ve výši 5 000 Kč. Poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky měl činit 1 900 Kč. Podle čl. 3 měla zápůjčka být bezhotovostně poukázána na účet žalovaného nejpozději do 2 pracovních dnů od akceptace ze strany právnická osoba Smlouva o zápůjčce není žalovaným podepsána, v podpisovém místě je uvedeno„ Digitálně podepsáno (číslo)“. Dne datum provedl žalovaný ve prospěch právní předchůdkyně žalované platbu ve výši 1 Kč právnická osoba potvrdila, že na účet č. bankovní účet, jehož vlastníkem je žalovaný, byla dne datum, pod variabilní symbol, převedena platba ve výši 5 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s realizační smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů. Výzva byla odeslána žalovanému dne datum.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 o. z. na žalobkyni, čímž žalobkyně vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
11. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 o. z., neboť uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo prokázáno. K tvrzení, že žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím portálu webová adresa, kde byl registrován, nenavrhla žalobkyně žádné důkazy. Pokud žalobkyně dokládala tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, datumově se neshoduje s tvrzeným uzavřením smlouvy a k prokázání uzavření smlouvy není dostatečná. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně ani nedoplnila žádná relevantní tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jak byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně pouze soudu písemně dne datum sdělila, že prověřila, zda se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Dále s ohledem na výši úvěru, která byla nižší než minimální měsíční mzda v dané době, nebylo zapotřebí dále prověřovat žalovaného a výslovně uvedla, že již nenavrhuje žádné další důkazy. Žalobkyně tedy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a smlouva o zápůjčce, bylo-li by její uzavření prokázáno, by byla soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná.
12. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na vrácení toho, co její právní předchůdkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. V řízení bylo prokázáno z potvrzení banky, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 5 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jistině dosud neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení zůstal po celou dobu pasivní a netvrdil ani neprokázal, kolik na pohledávku žalobkyně případně uhradil. Žalobkyně žalovaného prokazatelným způsobem písemně vyzvala k zaplacení dluhu dne datum. S ohledem na uvedené je částečně žaloba důvodná a žalobkyně má nárok na zaplacení částky 5 000 Kč.
13. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok také na zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který mu byl odeslán téhož dne. Za použití právní domněnky v § 513 o. z. se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 3 dní, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť ze spisu se nepodávají žádné informace pro stanovení delší lhůty či plnění ve splátkách.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5 234 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 2 146 Kč (zamítnutá jistina a příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 71 % a neúspěšná z 29 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 42 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 300 Kč a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 089 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 42 %, tedy po zaokrouhlení částku 877 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.