Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 63/2022-140
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
odštěpného závodu zahraniční právnické osoby
se sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 22 703,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 487,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 487,57 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení
částky 3 215,64 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 2 141,96 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 4 997,85 Kč,
úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 22 703,21 Kč od datum do zaplacení,
zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 703,21 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 215,64 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 617 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 487,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 487,57 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 215,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 141,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 997,85 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 22 703,21 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 703,21 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 215,64 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 617 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 703,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 141,96 Kč od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši 4 997,85 Kč od datum do datum, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 22 703,21 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 703,21 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela se žalovanou prostřednictvím internetového bankovnictví a autorizačního kódu smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno, která je smlouvou o úvěru a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit až do výše 15 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu mKonto, č. ú.: bankovní účet, vedeném u žalobkyně. Tento svůj závazek žalobkyně ke dni datum splnila. Úvěrový limit byl v průběhu trvání závazku navýšen až na částku 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a plnit veškeré své závazky ze smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Nesplacená jistina úvěru je úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 18,9 %. Vzhledem k tomu, že žalovaná dne datum překročila úvěrový limit, nezajistila dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostala se tak do nepovoleného debetního zůstatku, žalobkyně odstoupila od smlouvy, a to dopisem ze dne datum adresovaným žalované, čímž se stal dluh splatným ke dni datum. Dlužná jistina sestává ze záporného zůstatku na účtu ve výši 22 199,50 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalované a poplatků v celkové výši 503,71 Kč.
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru a dodatků k této smlouvě obsahujících ujednán o navýšení úvěrového limitu žalobkyně zkoumala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Tvrzené příjmy žalované žalobkyně ověřila z transakčních pohybů na běžném účtu žalované a dále prověřila insolvenční rejstřík, evidenci dlužníků příjmení, CBCB a NRKI. Výdaje žalované hodnotila pomocí svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými údaji. Poplatky v celkové výši 503,71 Kč byly účtovány za poskytnutí služeb spojených s užíváním běžného účtu a za porušení podmínek a sestávají z částka 7,71Kč, tj. poplatku 29 Kč za výběr z bankomatu dne datum, poplatek byl částečně uhrazen ve výši 21,29 Kč, dále částky 293 Kč, tj. poplatek 148 x 2 Kč za SMS mimo balíček a poplatku 50 Kč a 150 Kč za vyhotovení a odeslání výzvy k úhradě ze dne datum obyčejnou poštou a odstoupení od smlouvy odeslané datum doporučenou poštou. Dále žalobkyně doplnila, že na jistině úvěru žalovaná celkem čerpala 142 005,08 Kč (č. l. 132) a žalovaná na pohledávku žalobkyně celkem uhradila 122 517,51 Kč (č. l. 97).
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně ode dne datum vedla žalované běžný účet č. bankovní účet (zjištěno ze smlouvy o vedení účtu ze dne datum a žádosti o přeměnu společného účtu na účet individuální). Dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky až do úvěrového limitu 15 000 Kč, tedy formou zvláštního úvěru s povoleným přečerpáním, na bankovním účtu č. bankovní účet vedeném u žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěrový limit nepřekročit a splatit povolené přečerpání a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Podle čl. II odst. 1 smlouvy úroková sazba činí 18,9 % ročně. Podle čl. V odst. 1 smlouvy jsou součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky. jméno služeb a úrokové sazby jsou uvedeny v aktuálním sazebníku a úrokovém lístku. (zjištěno ze smlouvy o povoleném přečerpání č. GNN bankovní účet ze dne datum) Podrobnější pravidla vedení účtu upravují Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Podmínky pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby, podle jejichž článku číslo je klient povinen zajistit na svém mKontu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Sazebník stanoví poplatky pro služby klientům. (zjištěno z uvedených podmínek a sazebníku)
5. Dodatkem č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání se dne datum změnil úvěrový limit na částku 20 000 Kč (zjištěno z dodatku č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání č. bankovní účet ze dne datum) Dodatkem č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání se dne datum změnil úvěrový limit na částku 22 000 Kč (zjištěno z dodatku č. GNN105726464 ke smlouvě o povoleném přečerpání č. bankovní účet ze dne datum) Dodatkem č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání se dne datum změnil úvěrový limit na částku 24 000 Kč (zjištěno z dodatku č. anonymizováno ke smlouvě o povoleném přečerpání č. bankovní účet ze dne datum)
6. Smlouva o povoleném přečerpání ze dne datum a dodatky ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum byly žalovanou podepsány prostřednictvím autorizačních kódů. (zjištěno z potvrzení č. l. 80-83)
7. Žalobkyně podala žádost o povolení přečerpání pod číslem anonymizováno. V žádosti uvedla svou adresu, rodné číslo, číslo občanského průkazu, a dále, že je vdaná, vyživuje dvě děti, je vyučená a bydlí ve vlastním bytě. Dále uvedla, že je zaměstnaná na dobu neurčitou s čistým příjmem 13 000 Kč jako kuchařka. (zjištěno ze žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání – předschválená nabídka) Dále žalobkyně podala žádost o navýšení limitu povoleného přečerpání pod číslem anonymizováno. V žádosti uvedla svou adresu, rodné číslo, číslo občanského průkazu, a dále, že je vdaná, vyživuje dvě děti, čistý měsíční příjmem činí 20 000 Kč, limity jejich kreditních karet a přečerpání činí 0 Kč a výše měsíčních splátek úvěrů činí rovněž 0 Kč (zjištěno ze žádosti o navýšení limitu poskytnutí povoleného přečerpání)
8. Žádost o úvěr č. anonymizováno žalovaná podala přes internetové bankovnictví. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši 13 000 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcích na účet žalované vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 7 420 Kč. příjmení zároveň obdobně k ukazateli anonymizováno stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 40,1 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši 0 Kč. příjmení dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši 4 760,30 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalované pro novou splátku na částku 540,70 Kč, splátka nového úvěru činila 450 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 5 210,30 Kč. Příjem žalované banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů. (zjištěno z prohlášení žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedatováno, nepodepsáno, č. l. 121)
9. Žádost o první navýšení úvěrového limitu č. anonymizováno žalovaná podala přes kontaktní centrum. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši 30 000 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcích na účet žalované vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu je patrné, že průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídá částka 29 926,30 Kč. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 7 420 Kč. příjmení zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 17,9 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši 3 500 Kč. příjmení dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši 5 210,30 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalované pro novou splátku na částku 16 620,70 Kč, splátka nového úvěru činila 600 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 5 360,30 Kč. Příjem žalované banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů. (zjištěno z prohlášení žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedatováno, nepodepsáno, č. l. 120)
10. Žádost o druhé navýšení úvěrového limitu č. GNN105726464 žalovaná podala přes internetové bankovnictví. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši 20 000 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcích na účet žalované vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 7 420 Kč. příjmení zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 39 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši 0 Kč. příjmení dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši 7 736 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalované pro novou splátku na částku 4 815 Kč, splátka nového úvěru činila 660 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 7 796 Kč. Příjem žalované banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů. (zjištěno z prohlášení žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedatováno, nepodepsáno, č. l. 122)
11. Žádost o třetí navýšení úvěrového limitu č. anonymizováno žalovaná podala přes internetové bankovnictví. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši 20 000 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcích na účet žalované vedený u žalobkyně. Dle výpisu z účtu je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 7 420 Kč. příjmení zároveň obdobně k ukazateli anonymizováno stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 39,3 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši 0 Kč. příjmení dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši 7 796 Kč. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení žalované pro novou splátku na částku 4 815 Kč, splátka nového úvěru činila 720 Kč a nové splátkové zatížení tedy činilo 7 856 Kč. Příjem žalované banka vyhodnotila jako dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů. (zjištěno z prohlášení žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedatováno, nepodepsáno, č. l. 123)
12. Žalobkyně učinila dotaz na Bankovní registr klientských informací CBCB dne datum a dne datum. V obou případech byla celková výše splátek zajištěných úvěrů žalované 3 156 Kč (zjištěno z výpisů z CBCB) Žalobkyně zjišťovala průměrný příjem za poslední 3 a 6 měsíců. (zjištěno z dokumentu podklady pro určení disponibilního příjmu)
13. Ve výpisu z účtu vedeného na jméno žalované jsou zachyceny platební transakce od datum do datum. Před uzavřením smlouvy o úvěru, dne datum byla na účet připsána příchozí platba 12 350 Kč, dne datum částka 13 114 Kč a dne datum částka 13 970 Kč, a to vždy z účtu příjmení příjmení. Před prvním navýšením úvěrového limitu, dne datum byla na účet připsána částka 15 997 Kč, dne datum částka 15 053 Kč a dne datum částka 15 690 Kč, a to vždy z účtu příjmení příjmení. Před druhým a třetím navýšením úvěrového limitu, dne datum byla na účet připsána částka 15 922 Kč, dne datum částka 16 640 Kč a dne datum částka 15 734 Kč, a to vždy z účtu příjmení příjmení. Dne datum byla na účet připsána částka 123 000 Kč s popisem„ poskytnutí úvěru“ a dne datum byla na účet připsána částka 50 000 Kč s popisem„ poskytnutí úvěru“. (zjištěno z výpisu z účtu bankovní účet)
14. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 851,26 Kč a poplatku 50 Kč (dopis ze dne datum) Dopisem ze dne datum byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 1 398,46 Kč a poplatku 150 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy. Tento dopis zahrnuje odstoupení od smlouvy pro případ, že dlužná částka nebude ve stanoveném termínu uhrazena (z dopisu nadepsaného poslední výzva k úhradě dlužné částky / odstoupení od smlouvy ze dne datum). Dopis byl odeslán dne datum (zjištěno z dodejky)
15. Žalované byla odeslána předžalobní výzva k úhradě částky 35 717,73 Kč bez konkrétní lhůty k plnění. Výzva obsahuje upozornění na možnost vymáhat dluh v soudním řízení. (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu ze dne datum).
16. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky až do úvěrového limitu 15 000 Kč, přičemž tento limit byl dne datum navýšen na částku 20 000 Kč, dne datum na částku 22 000 Kč a dne datum na částku 24 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěrový limit nepřekročit a splatit povolené přečerpání a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Finanční prostředky žalovaná od sjednání smlouvy o úvěru průběžně čerpala a splácela až do okamžiku, kdy stanovený úvěrový limit přečerpala a dluh nesplatila ani po výzvách žalobkyně. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána předžalobní upomínkou odeslanou dne datum.
17. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
18. Podle ustanovení § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
19. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
25. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
26. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
27. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)
28. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná poskytla dostatečné informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalované, dotazem do CBCB a z vlastních systémů. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalované ověřila, že příjmy žalované v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovanou tvrzeným částkám. Soud při hodnocení příjmů ze zaměstnání žalované vycházel z opakujících se každoměsíčních plateb odpovídajícím obvyklému výplatnímu termínu na účtu žalované od plátce jméno příjmení, i když žalovaná v žádosti, ani žalobkyně v rámci svých tvrzení, výslovně neuvedla, kdo je zaměstnavatelem žalované. Dokazováním bylo zjištěno, že tento příjem žalované ze zaměstnání v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy o úvěru odpovídal žalovanou tvrzené částce 13 000 Kč. Při následujících navýšeních úvěrového limitu byly žalovanou uváděny vyšší částky jejich příjmů, než soudem zjištěné platby mzdy. Pokud měla mít žalovaná i jiné zdroje příjmů než pravidelné příchozí platby z účtu jméno příjmení, tyto nebyly žalobkyní zjišťovány.
29. Pokud jde o výdaje žalované, pak žalovaná k žádosti o poskytnutí úvěru a následné navyšování úvěrového limitu uváděla své výdaje ve výši 0 Kč, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalované vyšla ze svého ekonomického modelu a statistických údajů a uvažovala měsíční výdaje žalované ve výši 7 420 Kč. Žalovaná uváděla zjevně nepravdivé údaje také pokud jde o výši jejich dosavadních splátek ve výši 0 Kč. Žalobkyně dotazy do CCB a CBCB zjistila, že před poskytnutím úvěrového limitu byla žalovaná zatížena splátkami v měsíční výši 4 760,30 Kč a při poslední žádosti o navýšení úvěrového limitu měsíčními splátkami ve výši 7 796 Kč.
30. S ohledem na zjevné pochybnosti o spolehlivosti údajů poskytnutých žalovanou, měla žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů trvat na doložení všech pravidelných příjmů a výdajů žalované a věrohodných dokladů o nich. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při posouzení úvěruschopnosti individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr a tuto vysoce kvalifikovanou činnost není možno obcházet používáním statistických údajů a ekonomického modelu. Pokud žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalované neprověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalované a vycházela pouze z ekonomického modelu a zjištěných výší splátek, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a před navyšováním úvěrového limitu s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
31. S ohledem na nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
32. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalované plnila. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 142 005,08 Kč a žalovaná dosud vrátila v součtu 122 517,51 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by uhradila žalobkyni jinou částku. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 19 487,57 Kč.
33. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 19 487,57 ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán téhož dne. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Výzva neobsahovala lhůtu k plnění, žalovaná byla proto za použití § 1958 odst. 2 o. z. povinna plnit bez zbytečného odkladu následující den. Ode dne datum je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
34. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
35. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť pro delší lhůtu nebo splátky neshledal soud žádného podkladu ve spisu.
36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 24 356 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 22 544,17 Kč (po započtení veškerého příslušenství včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 52 % a neúspěšná ze 48 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 4 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 909 Kč a mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb, a to podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“), z tarifní hodnoty 22 703,21 Kč. Odměna náleží podle § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč a za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu (účast u jednání dne datum, písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne datum a účast u jednání dne datum) po 2 020 Kč, celkem 6 960 Kč, dále odměnu tvoří náhrada hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za 3 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč v celkové výši 1 200 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne datum na trase obec – obec a zpět osobním automobilem náleží cestovné 1 035 Kč za 124 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva (benzínu 95) při průměrné spotřebě 8,2 l číslo km a 4,70 Kč/km za náhradu za použití vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od 14. 5. 2022 do datum) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum na trase obec – obec a zpět osobním automobilem náleží cestovné 1 804 Kč za 272 ujetých km (47,10 Kč za litr paliva (nafty) při průměrné spotřebě 4,1 l číslo km a 4,70 Kč/km za náhradu za použití vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od 20. 8. 2022) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč. Advokát je plátcem DPH, proto mu náleží náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 11 999 Kč po zaokrouhlení ve výši 2 520 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 15 428 Kč, z toho podle poměru úspěchu ve věci žalobkyni náleží 4 %, což představuje 617 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne datum a ze dne datum, neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni, a to v obecné lhůtě k plnění tří dnů podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.