Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 132/2022-32
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 10. 6. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 12 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč ode dne 30. 5. 2021 do dne 9. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč ode dne 10. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 10. 6. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 12 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč ode dne 30. 5. 2021 do dne 9. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč ode dne 10. 6. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 20 150 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou s žalovaným uzavřela dne 22. 3. 2021. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla částku 10 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal zaplatit poplatek 6 000 Kč. Dluh však nesplatil. Žalobkyně proto zároveň uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení, smluvní pokuty 4 150 Kč za období od 30. 5. 2021 do 19. 7. 2022 a účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 8. 9. 2022 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.
4. Dle smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 3. 2021, a potvrzení o provedené platbě žalobkyně přenechala téhož dne žalovanému bezhotovostním převodem 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně poplatku 6 000 Kč ve třech měsíčních splátkách, kdy 1. a 2. splátka měla být ve výši 5 333 Kč a 3. ve výši 5 334 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Dle dopisu ze dne 2. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení 23 414 Kč do 3 dnů. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému dne 3. 6. 2022.
5. Žalobkyně jen obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nepředložila však žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že skutečně prověřila příjmy a výdaje žalovaného. Protože se nezúčastnila jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o zápůjčce, kterou je třeba posuzovat zároveň jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru, uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že přenechala žalovanému 10 000 Kč Smlouva o zápůjčce však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).
11. Protože je smlouva absolutně neplatná, není tu platný závazek, na základě nějž žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se tedy na její úkor bezdůvodně obohatil o 10 000 Kč (§ 2991 o. z.). Nevrátil ničeho. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 8,25 % ročně ode dne 10. 6. 2022 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem ze dne 2. 6. 2022, který mu byl odeslán dne 3. 6. 2022. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne 6. 6. 2022. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů. Žalovaný tak byl povinen vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne 9. 6. 2022. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve věci byl úspěšný žalovaný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).