Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 CO 309/2022-57

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částka s příslušenstvím (výrok I.) a dále žalované uložil zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu datum, kterou se žalobce domáhal zaplacení částka s příslušenstvím z titulu pojistného plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu, která žalobci vznikla na jeho vozidle při dopravní nehodě.

3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby. Dne datum sice došlo ke škodní události, a to ke střetu vozidla žalobce s vozidlem pojištěného, jehož byla pojistitelem, ale ke střetu došlo na křižovatce, kde platí přednost zprava. příjmení tak nezavinil řidič pojištěného vozidla, ale žalobce, který nedal přednost vozidlu pojištěného.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku dospěl ke skutkovému závěru, že dne datum došlo k dopravní nehodě. Konkrétně šlo o střet značka automobilu, registrační značka, které řídil žalobce, s vozidlem příjmení, registrační značka, pojištěným žalovanou, které řídil jméno příjmení. Ke střetu vozidel došlo tak, že vozidlo pojištěného najíždělo po účelové komunikaci od provozovny pojištěného nacházející se na adrese adresa. Vozidlo žalobce bylo při střetu poškozeno v přední části, škodní událost oznámil žalobce žalované hlášením ze dne datum a současně s ohlášením pojistné události požádal žalovanou o její likvidaci. Žalobce si nechal poškození opravit u autorizovaného servisu právnická osoba, přičemž cena za opravu a náklady s tím spojené činily celkem částka právnická osoba, u které měl žalobce uzavřeno na své vozidlo havarijní pojištění, poskytla žalobci ke krytí jeho nákladů spojených s poškozením vozidla žalobce v důsledku předmětného střetu pojistné plnění ve výši částka. Žalovaná dne datum odložila šetření škodné události ohlášené žalobcem dne datum bez úhrady pojistného plnění. Žalobce dne datum vyzval žalovanou k poskytnutí pojistného plnění vztahujícího se k předmětné škodní události v rozsahu neuhrazené peněžité újmy ve výši částka a dále náhradě nákladů.

5. Po právní stránce posoudil obvodní soud věc podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a podle , o provozu na pozemních komunikacích. Řidič, který zavinil nehodu, má jako pojištěný podle právo, aby žalovaná jakožto pojistitelka za něho uhradila v rozsahu a ve výši podle žalobci coby poškozenému způsobenou škodu na vozidle. Žalobce má podle tohoto zákona právo uplatnit svůj nárok na plnění podle u žalované.

6. Podle , o provozu na pozemních komunikacích, je křižovatka místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci. Podle při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

7. Podle soudu prvního stupně byla jádrem sporu otázka, zda měl dát přednost v jízdě žalobce jedoucí po pozemní komunikaci řidiči řídícímu pojištěné vozidlo jedoucímu po účelové komunikaci nebo řidič pojištěného vozidla jedoucí po účelové komunikaci žalobci řídícímu jeho vozidlo jedoucí po pozemní komunikaci. Zákon číslo Sb. dává na popsanou situaci zcela jasnou odpověď, neboť je to vždy řidič vozidla jedoucího po účelové komunikaci, který musí dát přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po komunikaci jiné. Pravidlo přednosti zprava se v tomto případě neuplatní. V poměrech souzené věci byl tedy řidič vozidla pojištěného žalovanou povinen dát přednost v jízdě vozidlu řízeného žalobcem. Porušení povinnosti řidiče vozidla pojištěného žalovanou dát přednost v jízdě pak bylo jedinou příčinou střetu obou vozidel a škody vzniklé žalobci v podobě žalobou uplatněného nároku. Žalovaná se v řízení omezila pouze na obranu spočívající v mylném výkladu , jinak škodu vzniklou žalobci nesporovala. Povinnost žalované poskytnout žalobci plnění podle je tak co do základu i výše žalobou uplatněného nároku dána. Obvodní soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, o nákladech řízení rozhodl s odkazem na

8. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a argumentovala, že podle závěru obvodního soudu měl pojištěný se svým vozidlem povinnost dát přednost v jízdě vozidlu, které řídil žalobce, a to podle , o provozu na pozemních komunikacích. Poměry v místě, kde došlo k dopravní nehodě, jsou takové, že účastníkům silničního provozu se jeví, že se jedná o křižovatku, tj. o místo, kde se protínají dvě pozemní komunikace (bez ohledu na skutečnou povahu těchto pozemních komunikací, která vyplývá z pasportu komunikací), tj. že se jedná o místo, kde se uplatní tzv. přednost zprava, tedy pravidlo zakotvené v ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích. Účastníci silničního provozu by měli primárně vycházet ze stavu, který je zde v době jejich jízdy. V místě, kde došlo k dopravní nehodě, není žádná dopravní značka, která by účastníkům silničního provozu přikazovala určitý způsob jízdy. obec dopravní nehody se dle názoru žalované jeví být křižovatkou ve smyslu , o provozu na pozemních komunikacích. ulice úprava v místě dopravní nehody je taková, že se jedná o napojení dvou silnic, resp. dvou pozemních komunikací (stejný povrch pozemních komunikací, vyvýšené obrubníky do oblouku na napojenou pozemní komunikaci ve směru zprava, absence jakéhokoliv dopravního značení). V momentě, kdy došlo k dopravní nehodě, nemohl žádný z účastníků dopravní nehody bez znalosti pasportu komunikací seznat, že se ve skutečnosti o křižovatku dvou pozemních komunikací nejedná a že by měl pojištěný povinnost dát žalobci přednost v jízdě, neboť se zde pravidlo zakotvené v ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích, (přednost zprava) neuplatní. Soud prvního stupně měl k této skutečnosti přihlédnout a vycházet primárně z toho, jakým způsobem se jevila situace účastníkům dopravní nehody v době, kdy k dopravní nehodě došlo, tj. že místo dopravní nehody je neoznačená křižovatka pozemních komunikací (nikoliv vycházet z pasportu komunikací, se kterým se bylo možné seznámit až ex post). Žalovaná na podporu svého názoru odkázala na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka. Soud prvního stupně měl proto upřednostnit, jak se jeví poměry v místě dopravní nehody účastníkům silničního provozu (řidičům), tedy vzít v úvahu, že dané místo je po faktické stránce neoznačenou křižovatkou. Ze strany pojištěného nedošlo k porušení pravidel silničního provozu, pojištěný za vzniklou škodu neodpovídá a žalovaná nemá povinnost vyplatit pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

10. Odvolací soud ve smyslu ustanovení a přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, přičemž v souladu s  rozhodoval bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Odvolací soud pak shledal, že odvolání žalované není důvodné.

11. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, kdy takto zjištěný skutkový stav věci je spolehlivým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Co se týče právní stránky, i zde obvodní soud postupoval zcela správně, na věc aplikoval odpovídající právní úpravu a nepochybil, když žalobu jako nedůvodnou zamítl, což náležitě odůvodnil způsobem předpokládaným v ustanovení

12. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na klíčovém zjištění, že vozidlo pojištěného najíždělo po účelové komunikaci od provozovny pojištěného na místní komunikaci, kde došlo ke střetu s vozidlem žalobce jedoucím po této místní komunikaci. Charakter obou komunikací byl v řízení spolehlivě zjištěn a ani žalovaná proti tomuto zjištění nebrojila, naopak s ním v podaném odvolání pracuje. Žalovaná v něm prosazuje tezi, že samotná povaha komunikací a z nich vyplývající právní úprava při vjíždění na pozemní komunikaci není rozhodující. Naopak za klíčovou považuje faktickou situaci tak, jak se„ jeví“ účastníkům v místě dopravní nehody. Odvolací soud tuto v zásadě jedinou uplatněnou odvolací námitku nepovažuje za správnou.

13. Předně je nutno připomenout, že samotným aktérům dopravní nehody se situace„ jevila“ (převezmeme-li terminologii žalované) zcela jednoznačně tak, že viníkem nehody byl řidič vozidla pojištěného u žalované, jak vyplývá ze souhlasného záznamu o dopravní nehodě, v němž je mezi okolnostmi nehody mj. zaškrtnuta kolonka, že vozidlo pojištěného„ vyjíždělo z parkoviště, soukromého pozemku, polní cesty“. Podle odvolacího soudu to prokazuje znalost místních reálií ze strany účastníků dopravní nehody, neboť pojištěné vozidlo bylo ve vlastnictví společnosti právnická osoba a najíždělo právě od provozovny pojištěného nacházející se na adrese ulice a číslo. Tato provozovna uzavírá účelovou pozemní komunikaci ústící do ulice příjmení, z čehož lze dovodit, že i řidiči vozidla pojištěného se muselo„ jevit“, že vjíždí z účelové pozemní komunikace na komunikaci odlišné kategorie.

14. Soud prvního stupně pak nepochybil ani při právním posouzení věci, neboť podle platí, že při vjíždění z účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům jedoucím po této pozemní komunikaci. Podle ustanovení se za křižovatku nepovažuje vyústění účelové komunikace na jinou pozemní komunikaci. Odvolací úvahu žalované, že místo dopravní nehody je po faktické stránce neoznačenou křižovatkou, je nutno odmítnout jako nesprávnou z důvodu kolize s platnou právní úpravou.

15. Žalovanou odkazovaný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, pak řešil zcela odlišnou skutkovou (protiprávní odstranění dopravního značení) a právní (trestněprávní zavinění řidiče) situaci a na projednávanou věc vůbec nedopadá.

16. Shrnuto, ze strany pojištěného došlo k porušení pravidel silničního provozu, pojištěný odpovídá za vzniklou škodu a žalované vznikla povinnost vyplatit pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Úvahy soudu prvního stupně vedoucí k vyhovění žalobě lze proto aprobovat jako zcela správné. Lze ještě doplnit, že opačná situace by pro žalobce znamenala odepření spravedlnosti, neboť z jeho strany nedošlo k porušení pravidel silničního provozu a nelze po něm požadovat, aby se mu„ jevily“ poměry v místě dopravní nehody kolizně s hmotněprávní úpravou provozu na pozemních komunikacích, jak prosazovala žalovaná v podaném odvolání.

17. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil, stejně pak i ve výroku II. o náhradě nákladů řízení, který odpovídá

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s  , když procesně úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.