Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 91/2022-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 21 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni

- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 457,88 Kč,

- zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od datum do datum,

- náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 215 Kč na účet číslo variabilní symbol, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 457,88 Kč, - zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], - náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 215 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení zůstal po částečném zastavení řízení (čl. 15) žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 15 000 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil.

3. Soud rozhodl v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,“) bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Zy – Úvěrová smlouva číslo jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný spolu dne datum uzavřeli smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v den podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný však poskytnutou částku ve sjednané době nevrátil. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici žádné důkazní návrhy ke zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, což je společnost s ručením omezeným, předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, což soud zjistil a má za prokázáno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Soud dále zjistil a má za prokázáno, že k postoupení pohledávky došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s Přílohou a Potvrzením o úhradě úplaty za postoupené pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zasláno žalovanému, což soud zjistil a má za prokázáno z Kopie poštovního podacího archu ze dne datum. Žalobkyně doložila několik výzev k úhradě dluhu, ačkoli k nim nedoložila potvrzení o doručení, resp. odeslání žalovanému, doložila až Předžalobní výzvu ze dne datum, kterou doručovala žalované dne datum, což má soud za prokázáno z Poštovního podacího archu z téhož dne. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje zaplacení částky 15 000 Kč, představující nezaplacenou jistinu, spolu se zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky (posledně uvedené ve výši 328 Kč dle Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky).

5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, aniž by byla prokázáno zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku, poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tyto prostředky, tuto povinnost však nesplnil, ničeho žalobkyni neuhradil.

6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobkyně a žalované, uzavřený v souladu s  , , ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení a násl. a , o.

7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle , k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

10. Soud tedy zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně výslovně uvedla, že nemá k dispozici žádné doklady o zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku, soud proto musel uzavřít, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. a , neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele. Soud tento závěr učinil bez nařízení jednání (v zájmu zachování zásady rychlosti a hospodárnosti řízení), a to s ohledem právě na výslovné sdělení žalobkyně, že k dispozici žádné doklady ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy nemá, přičemž u jednání by jinak poskytl žalobkyni příslušné poučení podle , na které by však žalobkyně reagovala stejným způsobem, jak učinila již předem písemně.

11. Plnila-li proto právní žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu . Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč, přičemž neuhradil ničeho, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč, a to dle bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 15 000 Kč je žalovaný povinen podle zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z , ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky), která byla zaslána žalovanému dne datum, v ní byla stanovená lhůta 10-ti dnů k úhradě dluhu ode dne doručení dopisu, ten musel být žalovanému doručen dne datum (odeslán byl datum) v souladu s uplatněným pravidlem pro počítání lhůt dle , splatnost tedy nastala dnem datum a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Vzhledem k žalobkyní požadované sazbě úroku z prodlení soud nemohl překročit její návrh 8,25 % ročně z dlužné částky, ačkoli by žalobkyně měla nárok na 8,5 % ročně z dlužné částky, v této souvislosti soud odkazuje na

12. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně ve výši 1 457,88 Kč z částky 15 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za období od datum do datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. Co se týče poslední položky – žalobkyní označenou jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, k tomuto soud doplňuje, že částka (složená z dílčích částek) vychází ze samotné úvěrové smlouvy a jejích součástí, výše specifikovaných, proto soud i na tuto položku vztáhl absolutní neplatnost smlouvy a nemohl tyto náklady žalobkyni přiznat.

13. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. Zároveň soud vzal za neúspěch žalobkyně i částku 9 800 Kč, o kterou vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o své vůli ( a 15). V tomto řízení měla podle převážný procesní úspěch žalobkyně, a to v 58 %, neúspěch činil 42 % tedy náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 16 %, tedy částka 404 Kč, neboť plná náhrada nákladů řízení by činila částku ve výši 2 525 Kč, v souladu s  , sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 858 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 215 Kč (výrok IV.), dále odměny advokáta ve výši 900 Kč za požadované 3 úkony právní služby po 300 Kč dle , odst. 1, bodu 2 vyhlášky MS č. , ve znění pozdějších právních předpisů (převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů ke 3 uvedeným úkonům právní služby ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) dle ust. téže vyhlášky. Soud přiznal i náhradu za daň z přidané hodnoty (při sazbě 21%) ve výši 252 Kč ze všech specifikovaných položek, kromě soudního poplatku, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je registrován k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ust. Soud doplňuje, že nepřiznal náhradu nákladů řízení – odměnu advokáta a k ní náležející paušální náhradu hotových výdajů za návrh na částečné zastavení řízení , neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad. Je-li žaloba sepisována a podávána advokátem, tedy osobou právně znalou, tak mělo být předem před podáním žaloby vzato do úvahy, že soud s ohledem na zákonná znění příslušných předpisů bude vyžadovat doplnění tvrzení a k nim důkazních návrhů ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud tak následně v řízení učinil a z návrhu žalobkyně jasně vyplynulo, že žalobkyně žalobu bere částečně zpět právě z toho důvodu, že nemá k dispozici podklady ke splnění své zákonné povinnosti v předchozí větě specifikované, tedy jednak zavinila zastavení řízení ve vztahu k výše uvedení částce, o kterou brala žalobu zpět a zároveň ji nelze přiznat za tento úkon náhradu nákladů řízení.

14. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. , soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.