Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 246/2018-228

Okresní soud v Benešově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Brožové a přísedících Mgr. Zuzany Krajánkové a Jaroslava Kouta ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupená údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

vedlejší účastník: právnická osoba, IČO

sídlem adresa, obec

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, sídlem ulice a číslo,

obec a číslo

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně ČR – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu nákladů státu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci předmětného usnesení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně ČR – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu nákladů státu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci předmětného usnesení.

1. Žalobkyně se u Okresního soudu v Benešově domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jakož to zaměstnanec žalobkyně, způsobil žalobkyni škodu na motorovém vozidle anonymizována dvě slova, registrační značka tím, že srazil stojící srnu na silnici, protože se dostatečně nevěnoval řízení a nejel tak, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou vidí, čímž porušil povinnost řidiče dle silničního zákona. Žalovaný žalobkyni cenu částka vynaloženou za opravu vozidla dosud nezaplatil. příjmení se stala dne datum. Žalobu doplnila sdělením ze dne datum, že u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka je vedeno sporné řízení o pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, číslo pojistné události číslo. Žalobkyně doplnila své žalobní tvrzení, kdy uvedla, že žalovaný je zaměstnancem žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako řidič/mechanik. V rámci náplně svého pracovního poměru řídil žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně automobily, kterými prováděl odtahy vozidel, případně přepravu nákladů. Výše mzdy žalovaného u žalobkyně činila v rozhodném období (anonymizováno – anonymizováno rok) částku částka. Žalovaný způsobil zaměstnavateli při plnění svých pracovních povinností škodu, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá. Škoda vznikla při plnění pracovních povinností žalovaného v důsledku zaviněného (ve formě nedbalosti) porušení pracovních povinností žalovaného. Škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného, protože kdyby se žalovaný věnoval plně řízení vozidla a jel adekvátní rychlostí s přihlédnutím k vozovce, okolí vozovky a tomu, že se jednalo o noční hodiny se sníženou viditelností, tak by nehodě mohl zabránit, ke střetu se srnou by nedošlo, a vozidlo žalobkyně by nebylo poškozeno. Žalovaný dne datum plnil své pracovní povinnosti pro žalobkyni. V té souvislosti řídil motorové vozidlo žalobkyně příjmení jméno registrační značka, jízda byla zaevidována do knihy jízd pro toto vozidlo. Žalovaný převzal dne datum auto nepoškozené v sídle žalobkyně, po návratu do firmy bylo druhý den ráno zjištěno poškození vozidla. K tomu žalovaný žalobkyni sdělil, že došlo k poškození vozidla při srážce se srnou, kterou žalovaný srazil, když se při jízdě dostatečně nevěnoval řízení. Žalovaný tvrdil, že ladil teplotu v autě, a když srnu, která stála na silnici, zaregistroval, začal brzdit, nedobrzdil a došlo ke střetu. Po nárazu vystoupil, svítil si mobilem na vozidlo a po okolí, srnu neviděl, na vozidle nezaznamenal žádnou škodu, proto nevolal policii. V inkriminované době byl ve vozidle pouze žalovaný.

2. Okresní soud v Benešově nejprve návrhu v plném rozsahu vyhověl a dne datum vydal platební rozkaz č.j. číslo jednací, jímž uložil žalovanému zaplatit pohledávku žalobkyni ve výši částka. Proti rozhodnutí podal žalovaný odpor, ve kterém uvedl, že škodu žalobkyni způsobil, ale pohledávku neuznává. Odpor podává z procesní opatrnosti, protože pojistné plnění zároveň vymáhá proti pojišťovně z titulu svého pojištění odpovědnosti a nechce porušit pojistné podmínky. V závěru řízení žalovaný s úhradou souhlasil, neboť škoda na automobilu vznikla střetem se srnou při dopravní nehodě.

3. Žalobkyně navrhla přerušení řízení do právní moci rozhodnutí ve věci vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně dne datum rozhodnutí podala ke zdejšímu soudu návrh na pokračování v přerušeném řízení a na vstup vedlejšího účastníka na straně žalovaného a to z důvodu, že žalovaný je zaměstnancem žalobkyně. Žalovaný způsobil zaměstnavateli škodu, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá. Žalovaný byl pro případ způsobení škody žalobci pojištěn a výplaty pojistného plnění se domáhá proti pojišťovně ve věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka. V tomto řízení je dosud dle stanoviska soudu sporné, zda lze shledat zavinění řidiče (žalovaného) ve smyslu zaviněného porušení pracovních povinností, a tedy že je sporné, zda žalovaný svému zaměstnavateli za škodu odpovídá. Z daného důvodu je rozhodnutí Okresního soudu v Benešově nezbytné pro pokračování řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto tak, že se v přerušeném řízení pokračuje. Přípisem ze dne datum souhlasila právnická osoba, člen holdingu ČSOB, IČO, se vstupem do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle , a zjistil následující skutkový stav:

Dne datum uzavřely žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec pracovní smlouvu s druhem práce řidič/mechanik, dnem nástupu do práce datum a místem výkonu práce adresa žalobkyně.

5. Z knihy jízd soud zjistil, že je dne datum zaznamenán výjezd auta trasa obec – anonymizováno obec. Dále je zde uvedena poznámka nehoda srna. Z technického průkazu vozidla bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla anonymizována dvě slova registrační značka je žalobkyně, jakožto první vlastník s datem registrace dne datum.

6. Z hlášení pojišťovně z července 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný hlásili pojišťovně právnická osoba, pojistnou událost pod č. události číslo, kdy žalovaný při jízdě nedobrzdil a srazil srnu, která stála na silnici. Výše škody na vozidle registrační značka byla vyčíslena na částku částka.

7. Z provedeného důkazu Kalkulace Audatex bylo zjištěno, že náklady na opravu vozidla činily 104 667, částka bez DPH.

8. Z protokolu Okresního soudu v Pardubicích ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, a ze dne datum bylo zjištěno, že je vedeno řízení ve věci žalobce celé jméno žalovaného proti žalované právnická osoba o zaplacení částky částka s příslušenstvím. V rámci řízení byl proveden důkaz výslechem žalovaného jako účastníka (v řízení OS obec žalobce), kdy vypověděl, že je zaměstnancem firmy právnická osoba, a byl jím i dne datum, a to na pozici řidič odtahové služby a pomocný technik. Ten den řídil vozidlo žalobkyně a mezi 1. a 2. hodinou ranní se vracel do sídla firmy. K nehodě došlo mezi obcemi příjmení a obec. Nepamatoval si, že by bylo špatné počasí, byla tma. V místě nehody není veřejné osvětlení, po obou stranách silnice je pole. Srna stála uprostřed silnice před kopcem. Žalovaný se v tu chvíli nevěnoval plně řízení, když ladil teplotu v autě. Snažil se dobrzdit, ale nedobrzdil a narazil do ní nejspíše středem vozidla, jel asi rychlostí 90 km/h. po nárazu žalovaný zastavil, svítil si mobilem, srnu nikde neviděl, domníval se, že odběhla. Policii nevolal, fotodokumentaci se nesnažil pořizovat, neboť by na mobilu nebylo stejně nic vidět. Na autě žádnou škodu neviděl, proto odjel na firmu, kde auto zaparkoval. Až ráno zjistil, že je na vozidle prasklý nárazník. Domníval se, že spíše u pravé strany a poškozená mřížka, ze které vyskočil znak VW. Další rozsah škody v tu dobu nezkoumal, dostal jiné auto a škodu dál řešila firma. Škodní událost hlásil pojišťovně žalovaný, jako škodu, kterou zavinil svojí nedbalostí při řízení. Okresní soud v Pardubicích vzal za nesporné, že mezi žalovaným a právnická osoba byla uzavřena pojistná smlouva číslo že tato smlouva trvala od datum do datum a bylo jí sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Sjednané pojištění se řídilo Všeobecnými pojistnými podmínkami, pojištění odpovědnosti, VPP, jméno 2014. Za nespornou skutečnost považuje soud rovněž to, že datum nahlásil žalovaný pojišťovně, že datum došlo ke škodné události spočívající v tom, že při jízdě služebním vozidlem srazil srnu, čímž došlo k poškození vozidla. Za sporné považuje, zda došlo ke škodě mechanismem žalovaným popsaným, zda s ohledem na mechanismus vzniku škody lze shledat zavinění řidiče ve smyslu zaviněného porušení pracovních povinností.

9. Soud dále provedl důkaz pojistnou smlouvou (spis název soudu spisová značka, č.l. 4), ze které je patrné, že žalovaný jako pojistník uzavřel dne datum s právnická osoba pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání číslo s počátkem pojištění do datum na dobu neurčitou.

10. Ze spisu Okresního soudu v Pardubicích spisová značka, č.l. 53-54 soud provedl důkaz zápisem o poškození vozidla ze dne datum a datum, fotodokumentací poškozeného vozidla na č.l. 67 -125, fotografiemi místa nehody na č.l. 129 – 130, mapou se zakreslením místa nehody na č.l. 132 a odborným vyjádřením č.l. 142 -149, které vypracoval znalec z oboru analýzy dopravních nehod Ing. jméno příjmení. Po prostudování materiálů k dopravní nehodě a na základě popisu o vývoji události tak, jak uvedl žalovaný, vypracoval v analytickém programu anonymizována dvě slova možný vývoj pohybu vozidla a pokud by žalovaný viděl srnu na vzdálenost cca 65 m a reagoval by intenzivním brzděním, stačil by před srnou zastavit. Pokud by brzdil intenzivně jen cca 15 m, do srny by narazil rychlostí cca 60 km/h. dle odborníka rozsah a způsob poškození vozidla vylučuje obě varianty průběhu nehodového děje. Odborník dospěl k závěru, že deklarovaná poškození nemohla vzniknout jedinou nahodilou událostí tak, jak je popisováno, bylo by vhodné mít k dispozici originální fotografie pro jejich detailní rozbor.

11. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že je zaměstnán od roku 2012 do současné doby u žalobkyně, pracovní náplní v převážné části je odtah vozidel. Pracovní dobu mají různou, pracují na směny, jezdí i do zahraničí. Dne datum jel žalovaný na firmu, bylo to v noci, ladil topení, nehoda se stala mezi 1. a 2. hodinou ranní. Když ladil topení, zvedl oči, byla na silnici srna, nemohl uhnout, protože jel po úzké silnici, začal prudce brzdit, dupnul na brzdu a spojku. Přesnou rychlost neví, jel docela rychle, mohlo to být kolem 90 km za hod., v té době tudy jezdil často, téměř každý den. Jedná se o úsek, kde je rovná dobrá silnice, nový asfalt, tak tomu bylo i v době nehody. Došlo k nárazu, žalovaný zastavil a šel se podívat na auto, neměl dobrý mobil, moc nesvítil, velké poškození neviděl, jen že upadl znak anonymizováno, z auta nic neteklo, srnku nikde neviděl. Pak jel do firmy, tam nechal auto a jel domů. Policii nevolal, protože srna nikde nestála. Ten den jel z dálnice ze zásahu, práci zadává šéf, informuje je telefonicky. Na firmě mají víc aut, vypisují firemní papíry, pak je dávají sekretářce a ta je zapisuje do knihy jízd. Jestli má každé auto svou knihu jízd nebo jestli se vše zapisuje do jedné, žalovaný nevěděl. Do nehody žalovaný převážně jezdil s anonymizováno ulice pracovní doba je od 8 – 16 hod., obvykle končí na firmě, kde nechává zaparkovaný vůz. Druhý den viděl, že auto má prasklý nárazník, uraženou mlhovku. Potom to nahlásili na pojišťovnu a vše si již řešila firma (žalobkyně). Před výjezdem bylo auto v pořádku, předtím neměl nehodu ani auto nebylo poškozeno, u opravy nebo focení škod na autě žalovaný nebyl. Opravu prováděl někdo jiný.

12. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem ze dne datum vypracovaným znalcem z oboru ekonomiky, specializace ceny a odhady a doprava – městská a silniční celé jméno znalce, ze kterého vyplývá, že vzhledem k poškození vozidla tak, jak je zaznamenal likvidátor pojišťovny a ač žalovaný k dopravní nehodě nevolal policii, nepořídil fotografie z místa střetu a nehledal případné smykové stopy po brzdění, znalec připouští na základě vlastních zkušeností, že ke střetu se zvěří, tak jak uvádí žalovaný, mohlo dojít. Na základě výpočtu systémem anonymizováno a fotografií pořízených likvidátorem je znalec přesvědčen, že náklady na opravu odpovídají zaznamenanému rozsahu poškození. Dle znalce poškození vozidla vzniklo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, když rozsah poškození, tvar poškození jednotlivých dílů za krytem nárazníku, maskou chladiče a poškození krytu motoru (promáčklina na pravé straně) by mohl odpovídat střetu se zvěří. Zcela jistě takováto poškození nemohla vzniknout se střetem s jiným vozidlem, popř. pevnou překážkou např. kamenným patníkem, sloupem, stromem atd. znalec je přesvědčený o tom, že cena vypočtená systémem AUDATEX žalobkyní odpovídá rozsahu poškození zaznamenaným likvidátorem pojišťovny. Protože znalec neviděl vozidlo před a při rozebrání po dopravní nehodě, při výpočtu ceny za opravu vozu by vycházel z podkladů dodaných žalobkyní a k výpočtu by rovněž použil systém anonymizováno, došel by tedy, když ne ke stejnému, tak zcela určitě podobnému výsledku jako žalobkyně. Z výpovědi znalce bylo zjištěno, že nehoda se mohla stát tak, jak uvádí žalovaný, znalec měl k dispozici stejné vozidlo, když si odměřil parametry, prohlédl si místo dopravní nehody a počítal reakci řidiče s ohledem na rychlost a dráhu brzdění. Škoda odpovídá tomu, že byla způsobena sražením srny. Někdy se stane, že srna zůstane na silnici, ale ve většině případů odejde. Žalovaný srnu neviděl, neměl tak co zajištovat. Při zpracování znaleckého posudku měl znalec k dispozici fotky vozidla, dle jeho názoru žalobce asi udělal vše pro to, aby všechno zdokumentoval. příjmení na místě dopravní nehody nenašel, byl tam až po 4 letech, je obvyklé, že by tam stopy nebyly ani týden od nehody. Dle znalce škoda na vozidle odpovídá sražením srnky, domnívá se, že k poškození nedošlo jinak, než je popsáno.

13. Ostatní důkazy soud neprováděl, neboť je považoval s ohledem na zjištěný skutkový stav věci za nadbytečné a pro tento spor nepodstatné.

14. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení , (dále jen ). Dle je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Dle plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

16. Dle v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

17. Dle zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

18. Dle , 2 zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle , je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

19. Dle výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Dle výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Dle se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Dle a 2 není-li stanoveno jinak, je rozhodným obdobím přechozí kalendářní čtvrtletí.

20. Soud vzal za prokázané, že byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platná pracovní smlouva, na základě které žalovaný jako zaměstnanec vykonával pro žalobkyni jako zaměstnavatelku práci na pozici řidič/mechanik. ulice nehoda se odehrála v době, kdy žalovaný vykonával svou práci dle pracovní smlouvy. Soud na základě provedených důkazů a především výslechu žalovaného, který jediný byl v inkriminované době na místě nehody, dospěl k závěru, že došlo k porušení pracovních povinností, když se žalovaný dostatečně nevěnoval řízení a nezabránil tak střetu vozu se stojící srnou. Tím, že žalovaný neohlásil nehodu policii, nemá dle soudu za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení mechanismu poškození vozidla. Žalovaný škodu na vozidle ihned nahlásil pojistiteli, došlo k sepsání zápisu o poškození vozidla a byly pořízeny fotografie. Z knihy jízd bylo prokázáno, že po nehodě s vozem nikdo další nejel. Nadto dle ustanovení , o silničním provozu, je povinnost nahlásit policii dopravní nehodu v případě, že dojde k usmrcení nebo zranění osoby či k hmotné škodě zřejmě převyšující částku částka, tato povinnost platí i v případě, že při dopravní nehodě dojde ke škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě. V tomto případě, je zde prokazatelná pouze škoda na vozidle, jehož řidič (žalovaný) má účast na dopravní nehodě, žalovaný se po prohlídce vozu provedené bezprostředně po kolizi domníval, že škoda je zanedbatelná, neboť srna na místě nehody nebyla, na voze viděl pouze odlomený znak VW, z vozu netekla žádná kapalina. Z výpovědi znalce bylo zjištěno, že po srážce ve většině případů srna nezůstane na silnici, není tak, co zajišťovat. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný neohlášením dopravní nehody policii záměrně neztížil řádné vyšetření nehody. Stěžejním důkazem pro posouzení, zda je zde příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody, byl znalecký posudek, ve kterém znalec po prostudování spisu a provedeného šetření na místě nehody určil, že škoda způsobená na vozidle odpovídá střetu se zvěří (rozsah a tvar poškození), zcela jistě takováto poškození nemohla vzniknout se střetem s jiným vozidlem či pevnou překážkou a že ke střetu mohlo dojít tak, jak uvádí žalovaný. Soud má tedy za prokázané, že je zde příčinná souvislost mezi porušením pracovní povinnosti a vznikem škody, když žalovaný se při výkonu svého povolání dostatečně nevěnoval řízení, tím nedokázal zabránit střetu se zvěří a došlo tak ke škodě na vozidle žalobkyně. Na základě znaleckého posudku dospěl soud k závěru, že výše škody uplatňovaná žalobkyní je oprávněná a náklady na opravu odpovídají rozsahu poškození, i zákonnému limitu s ohledem na příjem žalovaného, proto ji žalobkyni v plném rozsahu přiznal. Žalovaný souhlasil s tím, že srážkou se srnou způsobil škodu žalobkyni a souhlasil s její úhradou.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení , (dále jen ) tak, že je přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení ve výši částka přestavující jednak zaplacený soudní poplatek ve výši částka, zálohu na znalecký posudek ve výši částka, a dále náklady právního zastoupení ve výši částka (dle , advokátního tarifu, v platném znění, odměna advokáta dle a pol. 5 za 5 úkonů po částka - příprava a převzetí, 3x účast na jednání, písemné podání; paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za 5 úkonů právní služby po částka podle ; to celé zvýšené o 21% DPH dle ustanovení ) Náklady řízení jsou žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.

22. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl v průběhu soudního řízení vypracován znalecký posudek. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku byl učiněn i výslech znalce u soudu. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného zaplatit tyto náklady společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku nebyla patrná přesná výše celkových nákladů státu, rozhodl soud ve smyslu jen o základu této náhrady nákladů s tím, že určí jejich konkrétní výši v samostatném usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).