Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 180/2022-22
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 886,03 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 833,68 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 886,03 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 833,68 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 886,03 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále též„ Zaplo“), smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum.
Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu.
Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 8 000 Kč. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především
za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne
datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 12 078 Kč a skládala
se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 928 Kč
a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. příjmení paušální náhrady
na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 886,03 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení
po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínka před podáním žaloby, byla žalovanému zaslána dne datum.
2. Před zahájením řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 4 070 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč (resp. náklady na upomínání) a smluvní pokutu ve výši
3 920 Kč. Soud řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu usnesením zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 886,03 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu
a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.).
4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) se jako věřitel zavázal, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy číslo uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum částku v celkové výši 8 000 Kč. Poskytnutou částku ve výši 8 000 Kč (s případnými poplatky za prodloužení splatnosti) se žalovaný zavázal uhradit do datum. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas,
a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále 50 Kč za každou písemnou upomínku. (Ze smlouvy ze dne datum, z výpisu z účtu k verifikační platbě, z VOP). anonymizována dvě slova poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč dne datum (z výpisu z účtu). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, ačkoliv byl upomínán (z upomínek ze dne datum a ze dne datum). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum,
což bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl dopisem ze dne datum, odeslaným dne
datum, vyzván k zaplacení dluhu ve výši 12 078 Kč (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z poštovního podacího archu). V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v řízení ani netvrdil, zda a jakou část pohledávky žalobkyni (či právnímu předchůdci) uhradil.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který
je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (úvěrujícím, poskytovatel úvěru, věřitelem) a žalovaným dne datum, soud posoudil
dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru
a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím,
že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR
ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru,
že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl
o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které
z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
12. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právnická osoba prověřovala bonitu žalovaného (nahlížela do příslušných registrů), na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., k uvedeným tvrzením však ani nepředložila, ba ani neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla ani být poučena o následcích, které zákon spojuje s neunesením důkazního břemene k uvedeným skutečnostem, a soud tedy nemá za prokázané, že by právnická osoba posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrová smlouva je s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle ust. § 1879 o.z. postoupena, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle
14. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V daném případě žalovaný obdržel částku 8 000 Kč, přičemž žalovaný sám v řízení ani netvrdil, jakou část dluhu již zaplatil. Proto má soud za to, že bezdůvodným obohacením na straně žalovaného
je tedy částka ve výši 8 000 Kč, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.,
a to od datum (žalobkyně prokázala odeslání první výzvy v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne datum, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena třetí pracovní den od podání, tedy dne datum; lhůta k plnění byla dle výzvy 10-ti denní, proto dnem, kdy mohl žalovaný nejpozději plnit,
byl datum; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky);
ve zbylé části úroku z prodlení (tj. jak v kapitalizované výši, tak i za období od datum
do datum) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná
co do částky 8 000 Kč a neúspěšná co do částky 4 070 Kč (do neúspěchu žalobkyně je třeba zahrnout i částečné zpětvzetí žaloby o původně požadovanou smluvní pokutu ve smyslu
ust. § 146 odst. 2 o.s.ř.), a proto jí soud přiznal, právo na náhradu nákladů řízení v částce 833,68 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67% a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Náklady žalobkyně přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 920 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý
ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle
§ 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, je možno rozhodnutí vykonat.