Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 41/2022-41
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši částka od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši
částka, s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do
datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že s žalovaným uzavřela dne datum její právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu
o úvěru číslo na jejímž základě mu byla poskytnuta částka částka a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem 19,31 % ročně v pravidelných
11. měsíčních splátkách po částka Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva, odstoupila od smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný žalobkyni neuhradil na dlužnou částku ničeho. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši částka, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a dále z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku na dlužnou částku ničeho neuhradil.
2. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, vyslovil svou místní nepříslušnost a danou věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně je subjektem poskytujícím spotřebitelské úvěry (z informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru). Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný vyhotovili Smlouvu o úvěru, přičemž v rámci úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka s roční úrokovou sazbou 19,31 %. Součástí byly i úvěrové podmínky
(z předmětné smlouvy, z úvěrových podmínek). Na základě této smlouvy žalovaný uhradil pouze částku ve výši částka (z výpisu). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s jednotlivými úhradami, zesplatnila žalobkyně předmětný úvěr a vyzvala ho k úhradě celého úvěru dne datum
(z odstoupení od smlouvy a podacího archu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne
datum (z oznámení o postoupení pohledávek). Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne datum (z předžalobní upomínky
a podacího archu).
5. Ohledně skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný od žalobkyně čerpal finanční prostředky v celkové výši částka, přičemž žalobkyni uhradil pouze částku ve výši částka a na předžalobní výzvu nereagoval.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku
z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne
datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila a zbavila se své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v jakém směru má důkazy doplnit.
13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na aktuální rozhodovací praxi vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, PR číslo s. 757), jakož i na aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
14. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o výše citovaný nález Ústavního soudu, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Tento závěr přitom potvrdil i Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ve věci C číslo ze dne datum (řízení o předběžné otázce Okresního soudu v Ostravě ve věci OPR- právnická osoba).
15. Jelikož soud uzavřel, že úvěrová smlouva je ve smyslu shora uvedených ustanovení a judikatury absolutně neplatná dle § 87 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § číslo o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni zaplatil pouze částku částka, jak vyplývá z výpisu účtu, zůstala mu povinnost vydat částku ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky,
a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta; stejně tak nebylo prokázáno, že by se do sféry žalovaného dostal zesplatňující dopis).
16. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně veškerého příslušenství a smluvní pokuty (vše má oporu v neplatné smlouvě); úroky z prodlení soud zamítl v rozsahu, v němž byly požadovány za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce částka, tedy v 62 % původně žalované částky, žalovaný byl úspěšný v částce částka, tedy v 38 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 24 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou
č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují odměnu za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění), podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky a náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, celkem částka podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. To vše zvýšené o 21 % DPH v částce částka, jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem (§ 137 odstavec 3 o.s.ř.). Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši částka Náklady řízení v celkové výši částka je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle
§ 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná částka za poskytnutý úvěr. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).