Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 125/2022-38
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 26 462 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 462 Kč, co do částky 2 643,39 Kč, co do úroku 22,68 % ročně z částky 26 462 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 462 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 462 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 370 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 462 Kč, co do částky 2 643,39 Kč, co do úroku 22,68 % ročně z částky 26 462 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 462 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 462 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 370 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum (viz čl. 29-30 spisu) se žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 462 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 2 643,39 Kč za dobu od datum do datum, s úrokem 22,68 % ročně z částky 26 462 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 462 Kč od datum do zaplacení. Skutkově tvrdila, že předmětnou pohledávku nabyla od právnická osoba anonymizována tři slova (podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO, dále jen„ předchůdkyně“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Dále skutkově tvrdila, že žalovaný dne datum podal u předchůdkyně žádost o revolvingový úvěr číslo ve které uvedl údaje o své osobě a zaměstnání, včetně příjmů a výdajů, které prohlásil za úplné a pravdivé. Na základě žádosti žalovaného předchůdkyně této vyhověla a akceptace mu byla doručena spolu se základními informacemi o úvěru a jeho splácení. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), v níž se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč. Předchůdkyně svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet číslo umožnila dne datum čerpání úvěrového rámce, přičemž žalovaný vyčerpal datum 10 000 Kč, datum 5 000 Kč, datum 5 000 Kč a datum 5 000 Kč Celkem vyčerpal úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, přičemž čerpání úvěru bylo poskytnuto převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami a za podmínek stanovených v čl. IV. smlouvy. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných podmínek, čímž se dostal do prodlení se splácením revolvingového úvěru, a proto předchůdkyně prohlásila poskytnutý úvěr ke dni datum za splatný. Kromě úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 300 Kč se domáhá také úhrady poplatků ve výši 700 Kč, pokut ve výši 462 Kč a úhrady smluvního a zákonného úroků z prodlení, když žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti řádně předvolaného a omluveného právního zástupce žalobkyně a v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“); vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z informací o úvěru (viz čl. 12-12 spisu), ze smlouvy o revolvingovém úvěru (čl. 15v-13 spisu) a z všeobecných obchodních podmínek (čl. 17-18 spisu) soud zjistil, že předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě žádosti žalovaného o revolvingový úvěr číslo na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky vždy k 17. dni v měsíci, přičemž splatnost první splátky měla nastat v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru. RPSN byla sjednána ve výši 32,35 %.
4. Z tvrzení žalobkyně a z výpisu úvěrového účtu číslo (čl. 16 spisu) vzal soud za prokázáno, že předchůdkyně otevřela žalovanému úvěrový účet číslo umožnila dne datum čerpání úvěrového rámce, přičemž žalovaný vyčerpal datum 10 000 Kč, datum 5 000 Kč, datum 5 000 Kč a datum 5 000 Kč Celkem vyčerpal úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč.
5. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo žalovaným popřeno, vzal soud za prokázáno, že na poskytnutý úvěrový rámec žalovaný neuhradil ničeho.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě žádosti žalovaného o revolvingový úvěr číslo na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky vždy k 17. dni v měsíci, přičemž splatnost první splátky měla nastat v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru. Předchůdkyně na základě smlouvy otevřela žalovanému úvěrový účet číslo umožnila dne datum čerpání úvěrového rámce, přičemž žalovaný vyčerpal datum 10 000 Kč, datum 5 000 Kč, datum 5 000 Kč a datum 5 000 Kč Celkem vyčerpal úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč a na poskytnutý úvěrový rámec žalovaný neuhradil ničeho.
7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku 25 000 Kč a tuto částku se zavázal vrátit formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že žádost žalovaného o poskytnutí úvěru byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi předchůdkyně a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Předchůdkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného, které odhadla na základě historických dat z Českého statistického úřadu. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla předchůdkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl údaje o své osobě a zaměstnání, včetně příjmů a výdajů. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti nenavrhla žalobkyně žádné důkazy.
9. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Zejména v otázce výdajů žalovaného nevynaložila právní předchůdkyně žalobkyně dostatečnou péči při posouzení, když vycházela pouze z historických dat z Českého statistického úřadu. Soudu byla předložena žádost žalovaného o úvěr, avšak nikoliv listiny prokazující zejména jeho tvrzené příjmy. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně vynaložila odbornou péči tak, jak zákon předpokládá. Takové poučení se však ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytuje pouze při jednání.
11. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložit odbornou péči při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho a právní předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 25 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě částky 25 000 Kč. Splatnost uvedené částky nastala dne datum v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z. na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru do 7 dnů od odeslání výzvy. K odeslání výzvy prokazatelně došlo dne datum. Soud považuje stanovenou lhůtu za přiměřenou lhůtu k plnění, když dlužná částka takto měla být uhrazena do datum, proto od datum, tedy ode dne následujícího, je žalovaný v prodlení a vznikla mu v souladu s ustanovením § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně až do zaplacení.
13. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 o. z. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou ke smlouvě čl. 19-20 spisu).
14. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 24 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 76 %. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 10 326,40 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 324 Kč, odměny advokáta dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), ve výši 6 540 Kč za tři úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby; každý právní úkon po 2 180 Kč), paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ustanovení § 13 AT (každý po 300 Kč) a náhrady 21% DPH ve výši 1 562,40 Kč v souladu ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 5 370 Kč (po zaokrouhlení) k rukám zástupce žalobkyně (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.