Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 342/2022-40

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 736 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 2 736 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 17. 7. 2022 do 31. 7. 2022.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá do částky 2 736 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 17. 7. 2022 do 31. 7. 2022. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně doplnění žaloby domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě její žádosti ze dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni včetně sjednaného poplatku ve výši 2 136 Kč do 16. 7. 2022, což dosud neučinila. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, kdy vyjma lustrace žalované v centrální evidenci exekucí, lustrace v insolvenčním rejstříku, ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů anonymizováno, posoudila příjmy žalované z výplatních pásek za období leden 2022 a květen 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaná na závazek dosud ničeho neuhradila, domáhala se žalobkyně podaným návrhem zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 600 Kč sestávajících z náhrady vynaložených nákladů za upomínky ve výši 450 Kč, resp. ve výši 650 Kč a nákladů za předání věci k inkasnímu řízení dle čl. 7 smlouvy ve výši 1 500 Kč, dále smluvní pokuty dle čl.7 smlouvy ve výši 2 x 300 Kč, tedy celkem smluvní pokuty ve výši 600 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené elektronicky dne datum (verifikační platba z bankovního účtu vedeného na jméno žalované číslo bankovní účet ve výši 1 Kč ze dne datum) vyplatila na bankovní účet vedený na jméno žalované číslo bankovní účet dne datum částku 2 000 Kč. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne datum ve smyslu ust. , (dále jen„ OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši úroku 39 % ročně ve spojení s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč, když žalovaná se na poskytnutou jistinu úvěru ve výši 2 000 Kč zavázala uhradit úrok včetně poplatku ve výši 2 200 Kč (v případě slevy za včasné splacení ve výši 560 Kč), tedy celkem částku 4 200 Kč při sjednané splatnosti závazku v délce třiceti dnů. V článku 7., 7.1. písm. a), písm. c) smlouvy byla sjednána povinnost úvěrovaného hradit úvěrujícímu náhradu všech nákladů vzniklých úvěrujícímu v důsledku prodlení úvěrovaného, stejně jako povinnost úvěrovaného hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V , 7.2. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení povinnosti spočívající v závazku úvěrovaného vždy k třetímu dni příslušného kalendářního měsíce, po dobu, po niž bude trvat smluvní vztah založený smlouvou, předložit úvěrujícímu písemně (případně emailem) potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně informovat, že k takovému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru, dále byla sjednána povinnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do pěti dnů od uzavřené smlouvy, předložit úvěrujícímu potvrzení příslušného okresního (obvodního) soudu dle jeho úředně hlášeného pobytu, že vůči němu jsou/nejsou vedena soudní řízení s tím, že potvrzení nesmí být starší 3 měsíců. V , 7.4. a) -d) byly sjednány poplatky za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek za druhou upomínku ve výši 650 Kč, poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Pokud přitom žalobkyně určuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 136 Kč, tedy v rozsahu 107 % poskytnuté jistiny, pak je zřejmé, že v případě tohoto„ poplatku“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 39 % ročně, avšak při součtu úroku a poplatku ve výši 2 200 Kč, se reálně jednalo o úrok cca 1 200 % ročně (v případě slevy za včasné splacení pak o úrok 280 % ročně), v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 11 % ročně. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižena i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47.

4. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku ve výši 2 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 2 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle za dobu od datum do zaplacení, když v této době byla žalovaná prokazatelně na základě výzvy žalobkyně ze dne datum, předané k poštovní přepravě dne datum, v níž žalobkyně stanovila žalované lhůtu k plnění do 31. 7. 2022, v prodlení s úhradou.

5. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývajícím poplatku, smluvní pokutě, nákladech spojených s uplatněním pohledávky nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

6. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.