Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 132/2022-47

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 66 330,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 330,62 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 250,68 Kč, s úrokem v částce 1 037,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 66 330,62 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 250,68 Kč, s úrokem v částce 1 037,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 66 330,62 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 23. 10. 2014 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 150 000 Kč bez uvedení účelu poskytnutí úvěru. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byl prověřován pohyb na bankovním účtu žalované, byly ověřeny informace o příjmech žalované výpisem z účtu žalované a interním ekonomickým modelem stanoveny měsíční výdaje žalované. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 7. 2021 prohlásila za splatný. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 1. 10. 2021. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 62 330,62 Kč, částku 1 037,70 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 19,90 % p. a. počítaném z jistiny úvěru do 31. 3. 2016, částku ve výši 1 250,68 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do 31. 3. 2016 a dále smluvní úrok 19,90 % p. a. z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,5 % p. a. z částky 62 902,62 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba byla dne 23. 10. 2014 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 3 157 Kč do 20. 10. 2022. příjmení 92 975 Kč byla účelově určena ke konsolidaci předchozích úvěrů žalované u žalobkyně a částka 57 025 Kč byla poskytnuta bez uvedení účelu poskytnutí úvěru. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 19,90 % p. a. Dle čl. 8 smlouvy o úvěru, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než 2 splátek, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 21. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s plněním svého závazku. Dle výpisu z osobního účtu žalované č. bankovní účet za dobu od 1. 10. 2014 do 23. 10. 2014 čerpala žalovaná úvěr ve výši 57 025,67 Kč dne 23. 10. 2014. Dle podkladů pro soudní řízení ze dne 1. 10. 2021 čerpala žalovaná úvěr ve výši 92 974,33 Kč dne 23. 10. 2014. Na pohledávku žalobkyně uhradila žalovaná dle vyjádření žalobkyně celkem částku 282 963,75 Kč, přičemž poslední platba je evidována dne 22. 3. 2021. V žádosti o úvěr ze dne 23. 10. 2014 žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti a bydlí v nájemním bytě. Jako jediný příjem žalovaná uvedla příjem ze zaměstnání ve výši 9 684 Kč měsíčně. Měsíční platby domácnosti uvedla žalovaná pouze částkou 2 204 Kč na splátky úvěru.

4. Z výpisů z účtu žalované č. bankovní účet za jednotlivá období v době od 1. 10. 2013 do 23. 10. 2014 soud zjistil pravidelný měsíční příjem označený jako mzda od právnická osoba s.r.o. v měsíci srpnu 2014 ve výši 9 621 Kč, září 2014 ve výši 9 472 Kč a říjnu 2014 ve výši 9 621 Kč. Disponibilní zůstatek na účtu žalované činil k datu 31. 7. 2014 částku - 140,50 Kč, k datu 31. 8. 2014 částku - 141 Kč a k datu 30. 9. 2014 částku 584,39 Kč.

5. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla ke dni 1. 10. 2021 postoupena na právnická osoba a.s. a dále na žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek, přehled postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2021, podací arch ze dne 4. 11. 2021). Předžalobní upomínkou byla žalovaná vyzván k úhradě dluhu (předžalobní upomínka ze dne 1. 11. 2021, podací arch ze dne 1. 11. 2021).

6. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 25. 2. 2013, dále jen zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Předložené důkazy hodnotil soud podle a dospěl k závěru, že dne 23. 10. 2014 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu a násl. , na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 150 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 20. 10. 2022. Tuto svou smluvní povinnost žalovaná řádně a včas nesplnila, když dosud uhradila na pohledávku žalobkyně celkem částku 282 963,75 Kč.

14. Jelikož žalovaná v tomto vztahu vystupuje jako spotřebitelka ve smyslu o. z., jedná se o spotřebitelskou smlouvu dle o. z. a je proto nutné na něj aplikovat také , o spotřebitelském úvěru, účinný od 25. 2. 2013, kdy v  tohoto zákona je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

15. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení.

16. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalované za dobu od 1. 10. 2013 do 23. 10. 2014, ze kterých vyplývají výše uvedené disponibilní zůstatky na účtu žalované za dobu tří měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru a výše pravidelného měsíčního příjmu žalované. Výdaje žalované však nebyly právní předchůdkyní žalobkyně řádně ověřeny, když tato vycházela při jejich stanovení z interního ekonomického modelu. To vše za situace, kdy zůstatek na účtu žalované byl v řádech stovek korun, popřípadě záporný a žalovaná výslovně uvedla, že žije v nájmu. Z výpisu z účtu žalované za dobu červenec 2014 a srpen 2014 navíc vyplývá, že inkasní platba splátky 2 069 Kč úvěru konsolidovaného předmětnou smlouvou o úvěru nebyla v těchto měsících pro nedostatečný disp. zůstatek na účtu žalované provedena a nutno podotknout, že nová měsíční splátka úvěru činila 3 157 Kč. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše výdajů žalované z jí předložených listin.

17. Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují k posouzení úvěruschopnosti doložení bonity klienta zejména právě doklady, jako je potvrzení o zaměstnání, výpisy z účtu žadatele, s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou.

18. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud. Lze proto uzavřít, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.) (srov. judikaturu  – 19, Krajský soud v Ostravě, ze dne 29. 1. 2015).

19. Předmětnou smlouvu je proto nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované a žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu v celkové výši 150 000 Kč, a to dle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení. Po odečtení žalovanou dosud uhrazených částek dospěl soud k závěru, že dlužná částka byla žalovanou zcela uhrazena, a to již před oznámením o postoupení pohledávky dne 1. 10. 2021.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů poměrně řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Je zjevné, že ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, nicméně ze spisu se nepodává, že by jí nějaké náklady vznikly. Soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.