Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 214/2022-16
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum částku ve výši částka, která měla být splacena do datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaný však úvěr dosud nesplatil, pročež žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení ode dne datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru.
2. Stanovisko žalovanému k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poslala na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru na bankovní účet vedený na jméno žalovaného dne datum částku ve výši částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši částka (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů. Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány žalovanému dne datum na adresu někdejšího trvalého pobytu.
5. Soud věc s ohledem na datum poskytnutí částky posoudil podle ust. § číslo, § 1970 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným za použití elektronických prostředků uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které dne datum poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal do datum spolu s příslušenstvím vrátit, avšak neučinil tak. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne datum v souladu s § 1879 o. z. pohledávku za žalovaným smluvně postoupila žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně svůj dluh neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky částka od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši částka. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu, když bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaném touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných bagatelních věcech. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.