Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 522/2021-64

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci

manželky: osobní údaje manželky

a

manžela: osobní údaje manžela

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a manžela celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne 29. 1. 2016 ve městě anonymizováno, v Turecku, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené dne [datum], a manžela [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], uzavřené dne 29. 1. 2016 ve městě [anonymizováno], v Turecku, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 28. 12. 2021 se manželka domáhala rozvodu svého manželství s manželem celé jméno manžela. Svůj návrh odůvodnila tím, že pro svůj strach z manžela, vyvolaný jeho žárlivými a depresivními stavy, násilným jednáním vůči její osobě, a dále jeho zneužíváním alkoholu a omamných a psychotropních látek, přestali s manželem od 18. 6. 2021 společně žít, když manžel se odstěhoval z jejich společné domácnosti, přičemž manželka si již nedokáže představit pokračování trvání jejich manželství. Z manželství se nenarodily žádné děti a manželství tak neplní svůj účel, když manželé nejsou v současné době v kontaktu a ani jeden z manželů v něm nechce pokračovat.

2. Manžel k návrhu na rozvod uvedl, že se chce také rozvést, když skutečnosti uvedené v návrhu označil za nesporné a k tomuto se při jednání dne 29. 6. 2022 připojil.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr ve věci:

4. Z oddacího listu a lustrace manželů v integrovaném systému základních registrů vyplynulo, že manželství bylo uzavřeno dne 29. 1. 2016 ve městě anonymizováno, v Turecku, a to mezi manželem turecké státní příslušnosti a manželkou české státní příslušnosti, přičemž oba manželé žijí v současné době na území České republiky, a to manželka v obvodu zdejšího soudu na místě, kde měli manželé poslední společné bydliště na adrese adresa manželky a manžela, jak manželé dále potvrdili při svém výslechu. Dále soud ověřil, že z manželství se nenarodily žádné děti, když oba manželé jsou bezdětní. Dalšími předloženými listinami a výslechem manželů pak soud zjistil, že manželství bylo v počátku v zásadě bezproblémové, když manželé žili asi prvních 2,5 roku v Turecku, avšak po jejich přestěhování do České republiky počal manžel propadat depresím, výkyvům nálad, což vrcholilo ostrými hádkami manželů, při kterých manžel manželce též vyhrožoval násilím, a také ji fyzicky napadal, pročež byl podvakráte vykázán ze společného bydlení a byl pro zločin vydírání dle , 2 písm. c) též odsouzen rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. číslo jednací, za skutek, kterého se na manželce dopustil dne 4. 11. 2019. Manžel se pokoušel své stavy zvrátit, a to prostřednictvím léčby a medikace, avšak tato snaha podporovaná z počátku též manželkou, nedosáhla kýženého výsledku, když ji manžel za dobu faktického trvání manželství ne zcela dodržoval. Manželka ani manžel v současné době již nevidí možnost, jak by mohla být obnovena vzájemná důvěra mezi nimi, zejména pro důvodný strach manželky z manžela, přičemž manžel se od manželky odstěhoval v červnu roku 2021 do obec a manželé od té doby nevedou společnou domácnost a přerušili veškerý kontakt.

5. Závěrem soudu tak je, že manželství manželů je v současné době hluboce a trvale rozvráceno z důvodu vzájemného nepřekonatelného odcizení, způsobeného zejména chováním manžela k manželce, a manželství není možné již ani obnovit, když oba manželé obnovu manželství vylučují.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Nejprve se soud zabýval pravomocí zdejších soudů ve věci jednat a rozhodnout, stejně jako otázkou rozhodného práva. Manžel je tureckým občanem a manželka občankou české republiky, přičemž oba se v současnosti trvale zdržují na území České republiky, a manželé měli naposledy společnou domácnost, společné bydliště, v obvodu zdejšího soudu. Vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy mezi Tureckou republikou a Českou republikou neupravují řízení o rozvodu a to ani co se týká pravomoci, ani co se týká užití hmotného práva, postupoval soud při jejich určení podle , o mezinárodním právu soukromém – dále jen„ zmps“, ze kterého dovodil, jak svou pravomoc rozhodovat, tak užití českého práva hmotného.

8. Dle § 47 zmps, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

9. Dle § 50 odst. 1 zmps, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zmps, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

10. Dle § 50 odst. 2 zmps, jestliže by bylo třeba podle § 50 odst. 1 zmps použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.

11. Pro posouzení manželství je potom rozhodný český právní řád, především , – dále jen„ o. z.“.

12. Podle § 755 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

13. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

14. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

15. V posuzovaném případě ze skutkových závěrů soudu vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé společně nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, a nejsou zde podmínky pro obnovení manželství. Manželství manželů je bezdětné, a proto soud ve věci neshledal nutnost nejprve vypořádávat poměry dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.).

16. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 a násl. o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v naprostém a nepřekonatelném odcizení manželů, způsobeným zejména chováním manžela k manželce.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“.

18. Pro úplnost soud uvádí, že přes osvobození manželky od soudních poplatků neuložil soudní poplatek k úhradě manželovi ve smyslu , o soudních poplatcích, neboť v případě řízení o rozvodu nedochází k přechodu této povinnosti. Soud zároveň neuložil manželovi ve smyslu , , povinnost k náhradě nákladů státu, vynaložených na tlumočení při nařízeném jednání, neboť v souladu s rozhodovací praxí soudů se náklady státu za uplatnění práva účastníka jednat před soudem v jeho rodném jazyce účastníkovi k náhradě neukládají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.).

Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu/průkazu o trvalém či přechodném pobytu s vyznačenou změnou rodinného stavu, je-li v takovém průkazu uváděn.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.