Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 185/2022-50
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 48 950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 950 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 750 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 681,25 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 950 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 750 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 681,25 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 7. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 8. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 48 950 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 2. 2. 2020 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 4 950 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 000 Kč v 45 týdenních splátkách po 1 110 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 12. 2020. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací a doložených dokladů. Takto zjištěné informace zaznamenány v zákaznické kartě a prověřeny obchodním informačním systémem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uhradil pouze 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 48 950 Kč sestává z jistiny 30 000 Kč a dlužných úhrad za služby (úrok + poplatky) 18 950 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 9 750 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 681,25 Kč, úrok ve výši 30 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 2. 2. 2020 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se přitom zavázal tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 4 950 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 000 Kč v 45 týdenních hotovostních splátkách po 1 110 Kč. Úvěr byl čerpán v hotovosti při podpisu smlouvy.
6. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 15. 4. 2019 mezi žalovaným a jméno příjmení bylo zjištěno, že žalovaný byl od 15. 4. 2019 zaměstnán jako anonymizováno, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
7. Z potvrzení o výši příjmu a výdajových pokladních dokladů bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného v období listopad 2019 až leden 2020 (tři měsíce) činil 63 800 Kč, tj. průměrný čistý měsíční příjem činil 21 267 Kč.
8. Z předložené nájemní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi jméno příjmení jako pronajímatelem a jméno příjmení jako nájemcem, k pobytu byla nahlášena pouze jedna osoba, a to jméno příjmení.
9. Z platební bilance ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že celkem žalovaný uhradil 1 000 Kč, a to 13. 2. 2020.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
11. Z oznámení ze dne 3. 2. 2020 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.
12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 4. 2. 2020.
13. Výzvou ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
14. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 19. 4. 2022.
15. Závěr o skutkovém stavu:
16. Dne 2. 2. 2020 byla mezi žalovaným a společností právnická osoba uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalovanému vyplacena částka 30 000 Kč v hotovosti a byly sjednány podmínky splácení úvěru – žalovaný se zavázal poskytnutou částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 4 950 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 000 Kč v 45 týdenních hotovostních splátkách po 1 110 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě informací a listin získaných od žalovaného, tj. pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, potvrzení o výši příjmu a pokladních dokladů. Zjistila, že žalovaný je od 15. 4. 2019 zaměstnán jako anonymizováno u jméno příjmení, a to na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem za období listopad 2019 až leden 2020 je 21 267 Kč. Žalovaný předložil i nájemní smlouvu, nicméně tato se týkala jiné osoby, kdy současně jen tato osoba (jméno anonymizováno), byla k pobytu hlášena. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 3. 2. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022, která byla podána k poštovní přepravě 19. 4. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“
26. Právní posouzení věci:
27. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo zjištěno, že byl tvrzen a rovněž i ověřen průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání za tři měsíce předcházející uzavření předmětné smlouvy, a to ve výši 21 267 Kč. Žalobkyně však netvrdila a ani k výzvě soudu nedoložila, že by byly zjišťovány a ověřovány také výdaje žalovaného tj. celkové náklady na bydlení (včetně energií), základní výdaje na živobytí, apod. Rovněž netvrdila a ani nedoložila skutečnosti stran jiných informací sloužících ke zjištění celkové finanční situace žalovaného – způsob jeho bydlení, vyživované osoby, atd. Žalobkyní předložená nájemní smlouva byla uzavřena jinou osobou a vyplývá z ní, že v předmětném bytě 1+kk má bydlet pouze jedna osoba, tj. smlouva se nijak netýká žalovaného. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by její právní předchůdkyně zjišťovala, zda žalovaný v době uzavření smlouvy měl či neměl dluhy a v jaké výši – nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalovaného v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. Je nutno zohlednit i to, že žalovaný uhradil pouze jednu splátku, navíc ani ne řádně (chybělo uhradit 110 Kč). O schopnosti žalovaného hradit splátky úvěru tedy zcela jistě bylo možno pochybovat.
28. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze ověřením jeho příjmu, aniž by byla komplexně posouzena rovněž výdajová stránka a skutečnost, zda žalovaný nemá dluhy, případně v jaké výši, počet vyživovaných osob, nemůže být považováno za dostatečné, a to i pokud by byla správně zjištěna položka týkající se úhrady nájemného.
29. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila i na základě jiných parametrů, než jen informací o výši příjmu žalovaného ze zaměstnání, považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku , dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno číslo anonymizováno proti anonymizováno, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
30. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalovanému povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 1 000 Kč. Pohledávka byla následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Poté již žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyni byl tedy přiznán rozdíl mezi částkou, která byla žalovanému vyplacena a částkou, kterou žalovaný uhradil, tj. 29 000 Kč a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok i poplatky byly sjednány rovněž neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).
31. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku , žalobkyni nelze tedy přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění. Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měl mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, tomu však vzhledem k jeho nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
33. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
34. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků činí 2 448 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 1 958 Kč, zbývá tedy doplatit 490 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.