Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 291/2020-62
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 1 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 840 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 195,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 5 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 1 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 840 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 195,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I., II. a III. tohoto rozsudku z titulu půjčky.
Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný a společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne 25. 6. 2007 smlouvu číslo kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku spolu s poplatkem ve výši 3 840 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 40 týdenních splátkách po 246 Kč. Žalovaný však smluvenou částku neuhradil zcela, ke dni vyhlášení rozsudku mu dle žalobkyně zbývá uhradit částku 8 840 Kč, zaplatil tedy částku 1 000 Kč. Dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění požadovat zaplacení této částky na právnická osoba anonymizováno, která následně dne 24. 8. 2018 převedla toto oprávnění na žalobkyni.
Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť na ni pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Co se týče částky označené jako„ souhrnný poplatek“, soud dospěl k závěru, že jde o smluvní úrok. Jeho účel ve smlouvě nebyl definován, ze smlouvy není zřejmé, že by šlo o úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. To ostatně ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Šlo tak o úplatu za půjčení peněz, což je dle praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či Škárová, M., § 658, in: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kol., Občanský zákoník II., 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1855). Částku označenou ve smlouvě jako souhrnný poplatek tak soud posoudil jako kapitalizovaný úrok.
Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
V případě žalované půjčky se jedná o kapitalizovaný úrok 3 840 Kč za poskytnutí jistiny 6 000 Kč, která měla být vracena v 40 týdenních splátkách. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu 31 týdnů, činila by úroková sazba více než 83 % ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně, procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů uvedená ve smlouvě, která činila 294,1 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2007 okolo 12 až 13 % ročně.
Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši přesahující šestinásobek míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz) a úrok ve výši 2 840 Kč zamítl (výrok III.). Co do částky 1 000 Kč a zákonného úroku z této částky soud žalobu zamítl (výrok II.). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalovaném vrácení jistiny půjčky. Tím, že žalovaný zaplatil na půjčku ve výši 6 000 Kč částku 1 000 Kč, zbývá mu na jistině půjčky uhradit 5 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši od 2. 7. 2015, soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, kdy z návrhu žalobkyně je zřejmé, že k prodlení žalovaného došlo ještě za účinnosti nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení. Soud žalobkyni přiznal tento požadovaný úrok za totožné období, avšak počítaný pouze z přiznané částky, tj. z částky 5 000 Kč (výrok I.), ve zbývajícím pak žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 195,36 Kč. Tato částka představuje 13,12 % z jejich celkové výše 1 489 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 8 840 Kč, bylo přiznáno celkem 5 000 Kč. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.