Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 64/2022-32
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 64 848,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 013 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 57 013 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 835,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 277,37 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 64 118,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 711,82 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 835,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 276 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 013 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 57 013 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 835,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 277,37 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 64 118,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 711,82 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 835,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 276 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 64 848,31 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne 23. 6. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec do výše 65 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % z aktuální dlužné částky, splatnost jednotlivých splátek byla vždy 20. den v kalendářním měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. V každé splátce byly zahrnuty sjednané úroky, část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalované a dle výsledků byla nastavena výše měsíční splátky. Žalovaná celkem čerpala částku 132 164 Kč a celkem uhradila na poskytnutý úvěr částku 75 151 Kč, se zbylými splátkami se ocitla v prodlení, v důsledku čehož žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr ke dni 17. 3. 2022 zesplatnila a současně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení jednak žalované částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 64 118,31 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč (100 Kč za zaslanou upomínku, resp. 130 Kč za zaslaný doporučený dopis) a ze smluvních pokut ve výši 500 Kč, dále na úrok 8,5 % ročně z částky 64 118,31 Kč kapitalizovaný od 18. 3. 2022 do dne sepsání žaloby částkou 11 277,37 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 64 118,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z jistiny dluhu kapitalizovaný ode dne 1. 4. 2022 do dne sepsání žaloby částkou 1 711,82 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 64 848,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud
proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím
ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru – flexibilní půjčka číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 23. 6. 2021 mezi společností právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec, jako Společností a osobou celé jméno žalované, datum narození, jako Klientem, že její nedílnou součást tvoří úvěrové podmínky společnosti právnická osoba s kódem anonymizováno platné od 15. 11. 2020, přičemž žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že se seznámila, a že rozumí všem ustanovením, která se týkají uvedených finančních služeb, a že má dostatečné finanční zdroje na placení všech svých dluhů, včetně dluhů z uvedené smlouvy o úvěru, přičemž parametry úvěru byly následující: výše úvěrového rámce 65 000 Kč, roční úroková sazba 27,88 %, celková částka splatná Klientem 74 816 Kč, výše měsíční splátky 2,76 % z aktuální dlužné částky, tj. 1 794 Kč, RPSN 31,73 %, splatnost měsíční splátky je vždy k 20. dni v kalendářním měsíci, způsob úhrady splátek bankovním převodem, že v případě, že se Klient opozdí se zaplacením splátky, je Společnost oprávněna mu účtovat jednak účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, přičemž ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání a částka se může měnit v závislosti na reálných nákladech vstupujících do kalkulace, jednak smluvní pokutu
ve výši 500 Kč, jednak jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, a jednak úrok z prodlení ve výši podle platného nařízení vlády. Žalovaná ve smlouvě o úvěru uvedla, že pobírá důchod ve výši 21 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč.
5. Z úvěrových podmínek společnosti právnická osoba – anonymizováno platných od 15. 11. 2020 soud zjistil, že podle podkapitoly 2.. mimo jiné jednak Společnost se zavazuje půjčit Klientovi sjednanou výši úvěru a Klient se zavázal Společnosti úvěr vrátit
a zaplatit sjednané úroky a jednak úvěr může Klient použít jen k účelu, který má uvedený
ve smlouvě, že podle podkapitoly 5.1. v částce splátky je zahrnuta část jistiny, úroky, poplatky a pojištění, bylo-li sjednáno, že podle podkapitoly 6.1. k zesplatnění může zejména dojít, jestliže 1. Klient dluží Společnosti 2 a více splátek, 2. Klient nezaplatil splátku déle než 3 měsíce, že zesplatnění nemá vliv na trvání smlouvy, která dále trvá a zanikne až ve chvíli, kdy Klient úvěr zcela splatí, případně jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž Klient musí do té doby platit i úroky, že v okamžiku zesplatnění zanikají doplňkové služby, pokud byly sjednány, a že podle podkapitoly 7.1. v případě, že se Klient opozdí s úhradami podle smlouvy nebo smlouvy o úvěru, je Společnost oprávněna mu účtovat zejména účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. na upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši Společnost Klientovi písemně oznámí, smluvní pokutu ve výši 500 Kč,
pokud se Klient zpozdí se zaplacením splátky nebo jiné platby, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z nezaplacené jistiny, úroků a doplňkových služeb,
a to v případě prodlení po zesplatnění a úroky z prodlení v zákonné výši.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy číslo týkající se spotřebitelského úvěru vedeného na jméno žalované má soud za prokázané, že zachycuje, jakým konkrétním způsobem došlo k postupnému čerpání úvěru a k jeho splácení. K prvnímu čerpání došlo dne 24. 6. 2021 ve výši 65 000 Kč. Přehled reflektuje a zachycuje zaúčtování poplatků, smluvních pokut z prodlení. Z přehledu dále soud zjistil, že žalovaná vyčerpala celkem částku 132 164 Kč a na svůj dluh uhradila toliko 75 151 Kč, a že dlužná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 64 118,31 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, úrok ve výši 11 277,37 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 711,82 Kč.
7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 soud zjistil, že Společnost vyzvala Klienta s ohledem na jeho prodlení s úhradou závazků ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy, a to nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, přičemž dlužná částka činila 71 635,20 Kč, a že výzva byla zaslána na žalovanou ve smlouvě uvedenou kontaktní adresu dne 17. 3. 2022.
8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k plnění před podáním žaloby. Podle podacího archu byla výzva žalované odeslána dne 13. 4. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila.
9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalované byla převodem na její účet poskytnuta částka 132 164 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni vydala částku 75 151 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná nevydala ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechala.
10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon číslo“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona číslo poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 ods.t 1 zákona číslo poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.
15. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
17. Žalobkyně uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech NRKI, příjmení a ISIR. Žalobkyně ani netvrdila, že by jakékoli údaje uváděné žalovanou tato doložila.
18. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti jméno příjmení a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).
19. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo ze strany žalobkyně dostatečné.
20. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona číslo), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.
21. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná čerpala od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 132 164 Kč. Žalovaná žalobkyni splatila částku 75 151 Kč. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 57 013 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.
22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 22. 6. 2022 do zaplacení.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 57 013 Kč, tedy z 87,90 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 7 835,31 Kč, tedy z 12,10 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 75,80 % (87,90 % - 12,10 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 594 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 848,31 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 250 Kč ve výši 2 131,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 75,80 % z částky 14 875,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 11 276 Kč.
24. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst.
1 věta první o. s. ř. Žalovaná v řízení netvrdila nic ohledně toho, jaké jsou její možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.