Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 137/2022-20
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 250 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a dále částku 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 250 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a dále částku 1 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tak, že dne datum provedl žalovaný za účelem získání úvěru od žalobkyně registraci na Portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradil registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet společnosti právnická osoba s variabilním symbolem číslo a účelem platby "Potvrzuji sml. anonymizováno číslo anonymizováno ", čímž souhlasil s obchodními podmínkami žalobkyně., přičemž skutečnost o provedení registrace a ověření bankovního účtu byla žalovanému potvrzena zasláním zprávy ze strany žalobkyně. Následně byla na základě provedené registrace žalovaného na Portálu dne datum mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s anonymizováno kódem anonymizováno číslo anonymizováno (dále jen„ Rámcová smlouva“), přičemž dle čl. 4 .1.3 uvedené Rámcové smlouvy platí, že„ Tím, že Klient zaplatil Registrační poplatek s uvedením správných platebních údajů a Úvěrující tento Registrační poplatek zaúčtoval, se považuje RSÚ za potvrzenou a uzavřenou oběma Stranami prostřednictvím Elektronických kanálů.“ Uzavřením Rámcové smlouvy byl vytvořen obecný právní rámec upravující práva a povinnosti smluvních stran při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru. V souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou měly být mezi žalobkyní a žalovaným uzavírány jednotlivé smlouvy o úvěru na základě předchozí žádosti žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků do určité výše a po následném schválení takových žádostí žalovaného žalobkyní. V souvislosti s uzavřením Rámcové smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to posouzením příjmů a výdajů žalovaného dle výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného, ověřením během telefonického hovoru za zaměstnavatelem a vyhledáním žalovaného v nebankovním registru, insolventním rejstříku a exekučním rejstříku. Dle výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného za období 10.2018 činil celkový příjem žalovaného částku ve výši 29.360, za období 11.2018 činil celkový příjem žalovaného částku ve výši 28.122 - Kč, za období 12.2018 činil celkový příjem žalovaného částku ve výši 28.238 – Kč. Žalobkyně následně na základě výše příjmů žalovaného prověřila maximální výši úvěru, jenž může být žalovanému poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena, přičemž žalovaný byl dle zjištění jednoznačně úvěruschopný. Dne datum zaslal žalovaný žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost číslo o poskytnutí úvěru ve výši 25.000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného tak byla žalobkyní řádně a v dostatečném rozsahu posouzena, přičemž žalobkyně žádost zamítla a nabídla požádat o menši částky. Dne datum zaslal žalovaný žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši 2.500 Kč. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala. Okamžikem přijetí této žádosti žalovaného žalobkyní byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s číslo (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Žalobkyně na základě žádosti žalovaného číslo žalovanému poskytla dne datum úvěr ve výši 2.500 Kč (dále jen„ Úvěr“). Žalovaný se Smlouvou o úvěru zavázal žalobkyni vrátit Úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 500 Kč, tj. celkem částku ve výši 3.000 Kč nejpozději do dne datum, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Současně žalovaný čestným prohlášením ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum mimo jiné potvrdil, že má dostatečné příjmy a jeho finanční situace mu dovoluje přibrat finanční závazek představující sjednaný Úvěr. Úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému byl dle Smlouvy o úvěru splatný dne datum. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou Úvěru dne datum, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně k zaplacení poskytnuté částky odpovídající Úvěru. Žalobkyni náleží v souladu s článkem VII. odst. 2.1.1 uzavřené Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 procenta, včetně DPH, z nesplacené jistiny Úvěru za každý den prodlení žalovaného se splacením Úvěru, přičemž celková výše smluvní pokuty je omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše Úvěru, která v případě Úvěru činí částku ve výši 1.250 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou Úvěru dne 1.3.2019 (Výpočet: 3.000 Kč 1.250 Kč = 4.250 Kč). V souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je žalobkyně oprávněna požadovat při prodlení žalovaného, jakožto dlužníka, úrok z prodlení. Žalobkyně tak současně s jistinou Úvěru uplatňuje do zaplacení Úvěru žalovaným zákonný úrok z prodlení, přičemž tento úrok má být počítán z částky odpovídající Úvěru ode dne následujícího po dni splatnosti Úvěru, tj. ode dne 1.3.2019, do dne zaplacení Úvěru žalovaným. Žalobkyně dále požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 700 Kč, když podle čl. VII. odst.1 a násl. Smlouvy o spotřebitelském úvěru si smluvní strany ujednaly pro případ prodlení žalovaného s placením peněžitých závazků vyplývajících ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, možnost žalobkyně učinit před případným soudním vymáháním pohledávek pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby, přičemž náklady na toto mimosoudní vymáhání jsou pro účely RSÚ a Smlouvy o úvěru oběma stranami považovány za účelně vynaložené náklady ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru. Platí, že výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím Třetí osoby bude činit 700,00 Kč a zahrnuje zejména mzdové náklady pracovníků správy pohledávek Třetí osoby, náklady na kancelářské potřeby Třetí osoby, softwarové a hardwarové vybavení oddělení správy pohledávek Třetí osoby, zpracování dlužné pohledávky a zavedení do systému Třetí osoby (výpočet Celkové výše úvěru, nastavení výpočtu příslušenství), skenování listinných dokumentů, a další nutné náklady. Nedojde-li během doby uvedené v předchozím odstavci k uzavření dohody, kterou se za účelem odvrácení soudního řízení o nárocích Úvěrujícího v důsledku prodlení Klienta odkládá platba nebo mění způsob splácení, výše nákladů mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby za dalších 14 dní prodlení bude činit 500 Kč včetně DPH. Pakliže Klient neuzavře dohodu či neuhradí svůj dluh v plné výši ani do 30. dne po zahájení mimosoudního vymáhání, výše nákladů mimosoudního vymáhání po 30. dni zahájení mimosoudního vymáhání, až do ukončení mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby, bude činit 500 Kč včetně DPH. Žalobkyně zaslala žalovanému ihned dne 28.2.2019 30.4.2019 opakované výzvy k úhradě Úvěru. Žalovaný však ani po uplynutí třiceti dnů ode dne zaslání těchto výzev neuhradil na úhradu předmětného Úvěru ničeho. Žalobkyně tak byla nucena přistoupit k pokusu o mimosoudní vymožení Úvěru. Za tímto účelem byl Úvěr předán právnická osoba anonymizováno dne 2019 -06-19.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla dne datum žalovanému na jeho bankovní účet č. bankovní účet částku 2 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni i s úrokem ve výši 500 Kč ve lhůtě splatnosti do 28.02.2019. Mezi účastníky byla dále sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu 0,1 % z nesplacení jistiny úvěru za každý den prodlení. Tato částka činí kde ni 20.02.2022 celkem 1 250 Kč. Dále byla ve smlouvě sjednána úhrada za vymáhání pohledávky, která v součtu činí částku 1700 Kč. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě celé dlužné částky, přičemž žalovaný poté již žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil.
Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 4 250 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru včetně smluvní pokuty za prodlení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 126 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.