Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 379/2021-114

Potvrdené rozhodnutím 19 CO 163/2022-142
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Škopka a soudců Mgr. Miroslava Nováka a JUDr. Pavly Havlíkové ve věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátkou Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalované: [[osobní údaje žalované]] bytem [[adresa]] zastoupená advokátem JUDr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o určení výživného pro zletilého syna, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi, č. j. 15 C 379/2021-114 ze dne 14. dubna 2022, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci

pro: návrh stanovení výživného zletilého dítěte

takto:

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna platit na výživu žalobce částkou 6 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 3. 2020, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna platit na výživu žalobce částkou 6 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 3. 2020, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal určení výživného žalované s tím, že manželství rodičů žalobce, tedy žalované a jméno celé jméno žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 6. 4. 2021 v řízení vedeném pod spis. zn. č. j. spisová značka. V době, kdy bylo

v opatrovnickém řízení v rámci rozvodu rodičů rozhodováno o výchovném prostředí a výši výživného pro žalobcovu sestru jméno, byl již žalobce zletilý. O jeho výživě tak rozhodováno nebylo. Žalobce se již studiem nepřipravuje na budoucí povolání, byl uznán invalidním, přičemž se jedná o invaliditu III. stupně již s trvalou platností posouzení pracovní schopnosti 75 %. Pro navrhovatele je velmi složité přijmout stanovenou diagnózu. V minulosti měl i suicidální myšlenky, má potíže s vycházením na veřejná místa,

se zařizováním svých záležitostí apod. Různé, pro zdravého člověka běžné sociální situace, jsou pro žalobce často velmi složitě zvládnutelné. Složitý vztah má žalobce i ke své matce,

tj. žalované. Žalovaná od poloviny února 2020 nežije v původní rodinné domácnosti, kterou sdíleli otec, žalovaná a sestra jméno. Žalobce se snažil žít v minulosti samostatně a v rámci svých schopností a možností se o sebe a svou výživu starat. Otec jej v tom podporoval již

v době, dokud rodiče byli manželé a sdíleli společnou rodinnou domácnost. Žalovaná naopak o syna osobně nepečovala ani v době manželství rodičů. Žalobce proto žádá stanovit výživné s ohledem na prokázanou výši výdělku žalované v opatrovnickém řízení, které se týkalo nez. jméno, ve výši cca 74 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaná má dle žalobce na svém osobním účtu cca 2 850 000 Kč. Rodiče žalobce vedou dosud jednání o vypořádání majetkových vztahů, kdy jsou vlastníky (sporných podílů) nemovitosti na adrese adresa žalované a žalobce. Jedná se dům s několika bytovými jednotkami, z nichž

v jedné vedli rodiče žalobce rodinnou domácnost, další byly pronajaty a jednu jednotku užíval a dosud užívá k bydlení žalobce. Žalobce má příjem z invalidního důchodu, byl uznán od 24. 6. 2014 invalidním pro invaliditu třetího stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní neschopnost poklesla o 75 %. Pro zdravotní postižení je navrhovatel schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Výše invalidního důchodu navrhovatele byla stanovena na částku uváděnou měsíčně: od 1/ 2019 10 869 Kč, od 1/ 2020 11 636 Kč. Otec se dle svých možností podílí na výživě žalobce částkou asi 6 000 Kč měsíčně, kdy mu kupuje potraviny, hradí energie v bytě, který žalobce užívá, hradí žalobci účet za mobilní telefon, podílí se i osobní péčí, kdy s žalobcem podstupuje úřední jednání, vozí jej na nákupy, vozí ho k lékaři, pomáhá mu se starostí

o domácnost apod. Žalovaná se o žalobce nezajímá, osobně o něj nepečuje, na výživu mu ničím nepřispívá, vyjma toho, že rodiče umožňují bydlení žalobce v jejich nemovitosti. Pokud žalovaná poukazuje na neurvalé a agresivní chování žalobce vůči její osobě, které

by mělo být v rozporu s dobrými mravy, tak tím zcela ignoruje zdravotní postižení žalobce, které může vyústit právě do takových stavů. Žalobce žádá přiznání výživného od března 2020, tedy od doby, kdy rodiče přestali vést společnou rodinnou domácnost. Životní úroveň žalované je vyšší než životní úroveň žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že na konci září 2021 byla kontaktována právní zástupkyní žalobce, který uplatňoval nárok na hrazení výživného ve výši 8 000 Kč měsíčně, aniž by specifikoval svoje potřeby, důvod invalidity a výši invalidního důchodu. Podaná žaloba je

pro žalovanou překvapením, měla za to, že o výši výživného jedná se žalobcem mimosoudně. Po podání žaloby bylo žalované doloženo rozhodnutí ČSSZ ze dne 7. 11. 2020 o přiznání třetího stupně invalidity žalobci od 24. 6. 2014, o výši invalidního důchodu a výši doplatků za předchozí období. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce o jejím nezájmu

o jeho osobu a výchovu. Žalovaná byla svým bývalým manželem v únoru 2020 donucena opustit rodinnou domácnost na adrese adresa žalované a žalobce. Žalobce užíval

a užívá bezúplatně byt v domě adresa v anonymizováno ulici ve vlastnictví jeho rodičů. Žalovaná měla a má za to, že minimálně zajištěním potřeby bydlení se podílela a podílí

na výživě svého zletilého syna, tedy žalobce. Žalovaná bližší informace o nemoci a léčbě žalobce nemá, když žalobce jí informace nepodává. Žalovaná vždy vyjadřovala zájem a snahu

žalobci nejen s léčbou pomoci, ale ze strany žalobce byla odmítána za podpory otce. Dále uvádí, že chování žalobce vůči ní v době od února 2020 doposud je hrubé a agresivní.

3. Z výslechu žalované má soud za prokázané, že žalobce v dětství a mládí aktivně provozoval sport, nejdříve hokej a pak florbal a to až na úrovni juniorské reprezentace. Žalobce studoval ulice akademii v obec, ve 3. ročníku začal mít velké absence. Jeho otec nepracoval po dobu 12 let, nikoliv ze zdravotních důvodů. Bývalý manžel se pak rozhodl přeřadit syna na jinou střední školu, a to školu anonymizováno. Žalobce vydržel na této škole pouze 1 rok. Poté byl žalobce 2 roky doma, začal mít nepřiměřené chování a nepřiměřené reakce. Žalovaná proto kontaktovala kliniky v obec, a to anonymizováno v obec a číslo a psychosomatickou kliniku v obec a číslo. S nimi konzultovala stav žalobce, vždy jí však bylo řečeno, že žalobce je již plnoletý a musí požádat o vyšetření sám. Žalobce brala na dovolené a výlety i s její rodinou,

a jeho stav se vždy zlepšil. Žalobce má dobrý charakter a zle se chová až poslední dobou. Žalobce ji vždy po práci volal, ať s ním jde na procházku, to už bylo v době, kdy se izoloval od svých kamarádů a bál se s nimi stýkat. Otce žalobce miluje, ale se vším se obracel

na žalovanou, i když se vzbudil, že má divné sny, nebo že mu není dobře, vždy šel

za žalovanou. V únoru 2020 vyhodil bývalý manžel žalovanou z bytu. Žalovaná pracuje

ve anonymizována dvě slova jako koordinátor v oddělení kontrolingu pro zahraniční projekty. Její měsíční příjem činní 60 000 Kč měsíčně + 2x ročně bonusy. Bydlí sama v pronajatém bytě. Za nájem platí 18 000 Kč měsíčně + měsíčně 500 Kč elektřina, 2 000 Kč plyn, 730 Kč voda, 1 018 Kč životní pojištění jí a dceři, 11 000 Kč výživné dceři, 4 000 Kč dlužné výživné, 1 000 Kč penzijní pojištění, 5 000 Kč nájem služebního vozu, 1 000 – 2000 Kč benzín. Žalovaná bydlí v bytě, který má pronajatý od svého švagra jméno příjmení. Žalovaná uvedla, že

v dětství se k ní žalobce choval hezky, byl hodný a přátelský. Několik měsíců před jejím odchodem ze společné domácnosti vrcholila manželská krize žalované a bývalého manžela. Žalobce tuto situaci těžko nesl. V té době začal žalobce žalované nadávat, a to velmi sprostě. Žalovaná je s bývalým manželem vlastníkem bytového domu, kde je 6 bytových jednotek, dům je ve společném jmění manželů (SJM), dosud nevypořádaném. Jeden byt užívá bývalý manžel s dcerou žalované, jeden suterénní byt užívá žalobce a další čtyři byty se pronajímají. Bývalý manžel si nechává všechny peníze za pronájem z bytů. Po odchodu žalované

ze společné domácnosti změnil otec dětem telefonní čísla, na své děti nemá žalovaná žádný kontakt.

4. Z výslechu svědka jméno celé jméno žalobce soud zjistil, že svědek má příjmy pouze z pronájmu bytových jednotek v domě na adrese adresa žalované a žalobce. Tento dům

je ½ v jeho výlučném vlastnictví a ½ v dosud nevypořádaném SJM, jeho a žalované. V domě je 6 bytů, 4 se pronajímají za nájemné ve výši 16 000 Kč, 13 000 Kč, 13 000 Kč, 9 000 Kč. V jednom z bytu žije svědek s nezl. dcerou a v jednom bytě žalobce. Jiné příjmy svědek nemá. Předtím pracoval jako OSVČ v oboru prodej a nákup oken, montáže oken a to

od roku 1998 Poslední zakázku měl v roce 2015. Pokud jde o výdaje, tak splácí hypotéku 22 000 Kč měsíčně, zdravotní a sociální pojištění 5 600 Kč měsíčně, pojištění domu

1 000 Kč měsíčně, operativní leasing auta 5 000 Kč měsíčně. Z pronájmu bytů žalované nic neposílá. Dále hradí inkaso 6 000 Kč měsíčně, pak už běžné výdaje za jídlo, oblečení, telefony. Žalobce žije v jednom z bytů, kde za něj hradí inkaso 2 750 Kč za elektřinu měsíčně, 600 Kč za vodu a 400 Kč za telefon. V současné době žalobce vozí na terapie 1x

za 3 týdny. Žalovaná na splátky hypotéčního úvěru nepřispívá. Žalovaná platí na výživném na nezl. dceru běžné výživné 11 000 Kč měsíčně a 4 000 Kč dlužné výživné. Náklady

na rekonstrukci dvou bytů činili v roce 2018 částku 45 – 50 000 Kč, na přelomu roku 2021 2022 částku asi 20 000 Kč. Pokud jde o terapie žalobce, tak ty absolvoval zatím dvě, jedna stojí 500 Kč, jednu si platil žalobce a jednu platil svědek. Platí také náklady na cestu.

Svědek neví, co žalobce dělá v průběhu týdne, předpokládá, že si vaří, uklízí, pere

a vyhledává lepší odbornou péči. Denně mají společné aktivity, buď ho vozí do lesa, kde

si běhá nebo spolu jdou na procházku. Vozí ho také na nákupy či na úřady, kde si sám nakupuje nebo sám vyřizuje záležitosti. Žalobce se po 3 letech umí postarat o sebe sám,

co se týče základních hygienických potřeb. Na nákupy jezdí s žalobcem 3x týdně, na úřady dle potřeby asi 1x měsíčně, asi 5x ho vezl k jeho právní zástupkyni. S žalobcem tráví tak

3,5 hodiny denně.

5. Z posudku o invaliditě ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce trpí neorganickou psychotickou poruchou rozvíjející se silnými paranoidními stavy od roku 2013. Osobnostní složka je schizoidní, impulzivní, depresivní styl. U žalobce jde o těžkou introverzi, pocity derealizace, manipulace s myšlenkami, vysoká medikace s útlumem, obtížná complience a dohled nad léčbou, žalobce je svéprávný. Jedná se o inkurabilní těžkou schizofrenii s výraznými negativními příznaky, progrese do velmi těžkého postižení trvalého rázu s vážnou prognózou. jméno poklesu pracovní schopnosti činí 75%. Nejvýše je možné resocializační zařazení v chráněné dílně, např. Fokus, ale i takové zařazení je více než otazné, vzhledem k těžkému stavu a jeho charakteru. Je uznána schopnost takového zařazení

za skutečně mimořádných podmínek.

6. Z rozhodnutí o invalidním důchodu ze dne 7. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, který činí 11 636 Kč měsíčně, a to

od 24. 6. 2014.

7. Z potvrzení o výdělku žalované má soud za prokázané, že průměrný měsíční příjem žalované za posledních šest měsíců činí 73 936,17 Kč.

8. Z lékařské zprávy má soud za prokázané, že žalobce je v péči psychiatričky MUDr. jméno příjmení. Lékařka uvádí, že žalobce se u ní léčí po dobu tří let pro potíže vzniklé v rodině, kdy žalobce žalované přisuzuje podíl na vzniku jeho onemocnění.

9. Z nabídky práce má soud za prokázané, že na internetu jsou nabídky na práci z domova,

a to i pro lidi s různou formou handicapů. ulice příjem z této práce činí

15 000 – 18 000 Kč.

10. Z dokladů týkajících se výdajů žalobce, má soud za prokázané, že zubní ošetření žalobce stálo 17 369 Kč, zálohy na elektřinu 2 750 Kč, telefon, 380 Kč měsíčně, televize 150 Kč měsíčně.

11. Z posudku o invaliditě má soud za prokázané, že den vzniku invalidity žalobce je stanoven na 6. 6. 2018.

12. Z lékařské zprávy ze dne 6. 6. 2018 má soud za prokázané, že žalobce byl hospitalizován v Národnímu duševního zdraví v obec. Ve zprávě je uvedeno, že žalobce má paranoidní nastavení vůči matce, jeho stav se po hospitalizaci zlepšil a dne 6. 6. 2018 byl propuštěn s doporučenou medikací.

13. Z lékařské zprávy ze dne 20. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalobce se léčil u MUDr. jméno příjmení, psychiatričky, která uvedla, že žalobce je v její péči od dubna 2018, kdy docházelo ke zhoršení zdravotního stavu, žalobce nebyl schopný vycházet z bytu,

byla nutná hospitalizace. Ta proběhla v Národnímu zdraví obec od 23. 5. 2018

do 6. 6. 2018.

14. Z usnesení Policie ČR ze dne 20. 8. 2020 má soud za prokázané, že usnesením bylo odloženo podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Z uvedeného usnesení vyplývá, že v roce 2020 byly vztahy v rodině účastníků tohoto řízení vyhrocené, že docházelo ke slovním útokům a že se děti, tedy žalobce a nezletilá dcera, nechtějí s žalovanou stýkat. Ze zprávy základní školy, kterou navštěvovala nezletilá dcera žalované, vyplývá, že školní záležitosti řešila vždy výlučně žalovaná, nezletilá byla zcela bezproblémová. Byly zjištěny dlouhodobé vztahové problémy mezi žalovanou a otcem žalobce, kdy obě děti se přiklonily na stranu otce a žalovanou odmítají. Policie dala podnět orgánu péče o dítě pro další péči o rodinu a napravení vztahů mezi dětmi a rodiči.

15. Z opatrovnického spisu zdejšího soud sp. zn. spisová značka, zejména znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení ze dne 20. 9. 2020 má soud za prokázané, že ani u jednoho z rodičů žalobce se nevyskytuje duševní choroba, s tím, že vzájemné vztahy mezi rodiči jsou výrazně negativní, hostilní, nekompromisní, oba se navzájem obviňují z duševní poruchy, nekomunikují spolu, nejsou schopni potřebné vzájemné rodičovské spolupráce, ani

u jednoho z rodičů se nejedná o takovou psychopatologii, která by vedla k omezení jejich rodičovských kompetencí. U obou je však neochota respektovat druhého rodiče, vzájemná intolerance, neochota řešit konflikty a činit kompromisy, oba rodiče mají tendenci obviňovat druhého rodiče a ve svých postojích jsou velmi nekompromisní, výrazněji to vyjadřuje otec žalobce. Dle znalkyně nelze ani vyloučit, že se nezletilá identifikuje s postoji svého otce, který matku prezentuje jako„ duševně nemocnou osobu“ a v jeho hodnocení matky jednoznačně dominují jen negativní postoje, otec nepřipouští žádnou pozitivní stránku matky. Ve svém postoji je velmi kategorický. Otec žalobce není ochoten pro narovnání vztahů žalované a nezletilé dcery nic udělat. Nezanedbatelným faktorem, který má vliv na rodinné interakce

je nemoc žalobce, když tato postihuje celou rodinu a může mít podstatný vliv i na formování postojů nezletilé dcery vůči žalované. Znalkyně uvedla, že je určitá pravděpodobnost, že nezletilá dcera může být ve svých negativních hodnoceních matky indukována jak žalobcem, tak otcem, který rovněž dává špatný zdravotní stav žalobce do souvislosti s jednáním žalované.

16. Z lékařské zprávy ze dne 17. 3. 2022 má soud za prokázané, že žalobce byl v péči psycholožky Mgr. jméno příjmení od prosince 2017 do srpna 2021. Žalobce měl dlouhodobé obtíže charakteru sociálního stažení, množství negativních myšlenek, propadů v náladě a pocitu ztráty kontroly nad svým prožíváním. Své problémy žalobce dává primárně do souvislosti se vztahy s žalovanou. V průběhu roku 2021 byl stav žalobce stabilnější a

na podzim 2021 spolupráci ukončili.

17. Dle ust. , (o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle ust. o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti

a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný

o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči

o rodinnou domácnost. Dle ust. § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná

s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

18. Soud se tedy musel především zabývat otázkou, zda žalobce není schopen sám se živit. Doba trvání vyživovací povinnosti je dána odkázaností dítěte na výživu svých rodičů. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou schopny sami se živit, tedy dokud nemají schopnost samostatně uspokojovat všechny potřeby – hmotné, kulturní, bytové. Vyživovací povinnost trvá u rodičů i po dosažení zletilosti dětí, pokud pokračují v přípravě na budoucí povolání. Při rozhodování, zda trvá vyživovací povinnost rodičů

i po dosažení zletilosti, je rozhodná rovněž skutečnost, zda dítě studuje v celodenním studiu.

19. V daném případě žalobce, který požaduje výživné, je zletilý a ukončil přípravu na budoucí povolání. Jde však o osobu, které byl pro vážné psychiatrické onemocnění přiznán invalidní důchod 3. stupně, přiznání výživného proto není vyloučeno. Soud si je vědom rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , podle kterého objektivní nemožnost dítěte živit

se samostatně z důvodu těžkého zdravotního postižení... nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte – jež má podle y základní právo na rodičovskou výchovu a péči –

v tom smyslu, že by po přiznání sociálních dávek již nemělo mít právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, a že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče. Takto znevýhodněné dítě si své postižení nezpůsobilo, a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky, i majetkové, tj. vyživovací povinnost, takového postižení dítěte proto musí jít hlavně k tíži toho, kdo - jako racionální bytost - dítě na svět dobrovolně a při vědomí všech možných důsledků přivedl, tedy rodiče, pokud to samozřejmě jeho majetkové možnosti objektivně umožňují.

20. Soud se v řízení zabýval příjmy a výdaji obou účastníků, stejně tak jako výdaji a příjmy otce žalobce. Bylo prokázáno, že příjmy žalobce činí 11 636 Kč měsíčně z titulu invalidního důchodu. Na rozdíl od shora citovaného rozhodnutí ústavního soudu, kdy dítě bylo zcela odkázáno na pomoc druhých osob, v daném případě je možnost pracovat u žalobce zásadně snížena, nikoliv však vyloučena. Sám žalobce ve svých vyjádřeních uvedl, že jeho zdravotní stav se zlepšil, což potvrdil i otec žalobce ve své svědecké výpovědi. Žádnou snahu o práci například z domova však žalobce dosud nevyvinul. Pokud jde o výdaje žalobce, ty byly v řízení také prokázány. Žalobce bydlí v bytě ve vlastnictví rodičů, tedy žalované a jejího bývalého manžela. Otec žalobce rovněž přispívá žalobci 2 750 Kč na elektřinu měsíčně,

600 Kč na vodu a 400 Kč na telefon. Jedná se však opět o peníze z příjmů otce žalobce pouze za nájem bytů, který je v dosud nevypořádaném společném jmění manželů. Žalobce žádné zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem nemá, neboť terapie v současné době téměř nenavštěvuje. Veškeré příjmy z invalidního důchodu má tak žalobce pro vlastní potřebu. Žádné jiné výjimečné výdaje žalobce nemá. S jeho volnočasovými aktivitami

mu náklady nevznikají. Za dané situace tak nejsou splněny podmínky pro přiznání výživného. Soud rovněž poukazuje i na možný rozpor s dobrými mravy, pokud by bylo výživné přiznáno. Chování žalobce vůči žalované je nevhodné, agresivní a vulgární. Soud

si je vědom onemocnění žalobce, avšak vůči otci nebo sestře takové negativní chování neprojevuje. To ostatně vyplývá i ze znaleckého posudku, vypracovaného v opatrovnickém řízení. Dle soudu tak důvodem pro podání žaloby nebyly potřeby žalobce, ale řešení dlouhodobých konfliktních vztahů mezi účastníky, vyvolávané však výlučně žalobcem.

21. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

22. příjmení jméno příjmení soud považoval za nadbytečný, neboť konfliktní vztahy v rodině vyplývají již z výslechu žalované, otce žalobce a znaleckého posudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalovaná, jež byla v řízení zcela úspěšná, náklady řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.