Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 111/2022-75
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 9 881,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 295,13 Kč a 9 586,77 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 316,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 992,92 Kč, s 20,50% úrokem ročně z částky 7 149,78 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 7 149,78 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 295,13 Kč a 9 586,77 Kč s kapitalizovaným úrokem 5 316,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 992,92 Kč, s 20,50% úrokem ročně z částky 7 149,78 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 7 149,78 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky dle výroku I., jakožto dlužné částky ze dvou smluv o zápůjčce (smlouva číslo číslo obě uzavřeny s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO), a to ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum (číslo), na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti zápůjčka 6 000 Kč, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem 5 016 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaná uhradila do 14. 6. 2018 pouze 6 782,29 Kč, v době od 15. 6. 2018 do 29. 1. 2022 uhradila 7 535,48 Kč, na tomto závazku dluží nadále 295,13 Kč na kapitalizovaných úrocích. A dále ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, a žalovanou dne datum (číslo), na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti zápůjčka 13 000 Kč, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem 10 869 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaná uhradila do 14. 6. 2018 pouze 12 617,71 Kč, v době od 15. 6. 2018 do 29. 1. 2022 uhradila 1 664,52 Kč (a to tak, že dne 20. 6. 2018 částku 600 Kč, dne 17. 4. 2019 částku 364,52 Kč, dne 16. 5. 2019 částku 500 Kč a dne 14. 6. 2019 částku 200 Kč), na tomto závazku dluží nadále na jistině 7 149,78 Kč a na poplatku 2 436,99 Kč. Dne 14. 6. 2018 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované byla při sjednání zápůjček ověřena zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, toto bylo ověřeno oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě ze dne 23. 2. 2015 a 17. 4. 2015, uvedenými doklady je výměra podpory, výplatní páska a předložené doklady SIPO, proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne datum bylo mezi žalovanou, jakožto spotřebitelem, a společností právnická osoba, IČO (dle obchodního rejstříku je od datum předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o zápůjčce číslo na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala, poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem 5 016 Kč, který se skládal z úroku 790 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 233 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 2 993 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč, poslední ve výši 160 Kč. Podpis žalované je obsažen na straně 1 a 2 (cca v polovině) smlouvy, na straně 3 a 4 jsou smluvní podmínky tvořené 24 články (k tomu tabulka umoření na č. l. 20 spisu). Dle zákaznické karty ze dne datum, která měla sloužit k ověření úvěruschopnosti žalované, žalovaná sdělila, že je bývalým/ stávajícím zákazníkem právnická osoba, žije s rodiči a zápůjčku potřebuje z důvodu neočekávaných výdajů, je nezaměstnaná a je evidována na úřadu práce s podporou 3 410 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti 1 680 Kč a 10 000 Kč (bez uvedení zdroje těchto příjmů), celkem příjmy 15 090 Kč, výdaje 2 000 Kč (nájem/ inkaso), 400 Kč (telefon), 5 000 Kč (výdaje na domácnost), celkem výdaje 7 400 Kč, použitelný příjem 7 690 Kč. Dle zaškrtnutí v kartě měla doložit OP, výměru podpory a jiné, což není konkretizováno. Žalobkyně doložila kopie poštovní poukázky typu B, k lednu 2015 z ÚP ČR, Krajské pobočky v Olomouci 2 234 Kč a v říjnu 2014 z ÚP ČR, Krajské pobočky v Olomouci 3 410 Kč, dále poštovní poukázku typu A z ledna 2015, platba pro T-mobile právnická osoba, 402 Kč. Žalobkyně ničeho více v tomto ohledu netvrdila a ani nedoložila. Dne datum bylo mezi žalovanou, jakožto spotřebitelem, a společností právnická osoba, IČO, uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o zápůjčce číslo na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem 10 869 Kč, který se skládal z úroku 1 711 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 672 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 6 486 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 398 Kč, poslední ve výši 387 Kč. Podpis žalované je obsažen na straně 1 a 2 (cca v polovině) smlouvy, na straně 3 a 4 jsou smluvní podmínky tvořené 24 články (k tomu tabulka umoření na č. l. 19 spisu). Dle zákaznické karty ze dne 17. 4. 2015, která měla sloužit k ověření úvěruschopnosti žalované, žalovaná sdělila, že je bývalým/ stávajícím zákazníkem právnická osoba, žije s rodiči a zápůjčku potřebuje z důvodu neočekávaných výdajů, je nezaměstnaná a má příjem 3 400 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti 10 000 Kč (bez uvedení zdroje těchto příjmů), celkem příjmy 13 400 Kč, výdaje 2 000 Kč (nájem/ inkaso), 200 Kč (telefon), 828 Kč (splátky zápůjček) a 2 500 Kč (výdaje na domácnost), celkem výdaje 5 528 Kč, použitelný příjem 7 872 Kč. Dle zaškrtnutí v kartě měla doložit OP, výměru podpory a SIPO. Žalobkyně ničeho více v tomto ohledu netvrdila a ani nedoložila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela společnost právnická osoba a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (v příloze smlouvy na straně 112 jsou na řádku 14302 a 14303 uvedeny tyto pohledávky, označená číslem původní smlouvy a žalovanou), postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018 (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání, a to dne 13. 7. 2018). Dopisem ze dne 28. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Žalobkyně sdělila, že žalovaná uhradila na závazek ze smlouvy číslo částku 14 317,77 Kč (tj. 6 782,29 Kč plus 7 535,48 Kč) a dále že žalovaná uhradila na závazek ze smlouvy číslo částku 14 282,23 Kč (12 617,71 Kč a 1 664, 52 Kč).
5. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávky za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí byla poskytnuta částka 6 000 Kč. Soud má dále za to, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí byla poskytnuta částka 13 000 Kč. V těchto věcech se jedná o závazkové vztahy, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelské zápůjčky ve smyslu § 2390 an. o. z., o komerčně nazývané„ rychlé“ zápůjčky poskytované nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (vydlužitele). V souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinného do 30. 11. 2016) bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované na základě dostatečných informací získaných i od žalované, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout zápůjčku jen tehdy, pokud dle posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele zápůjčku splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních zápůjček a úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele. Ust. § 9 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí zápůjčky postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Neboť jak je známo, spotřebitelé často„ vytloukají klín klínem“, tedy jeden finanční produkt splácí druhým a dostávají se tak do dluhové pasti. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k prověření splnění této zákonné povinnosti toliko uvedla, že úvěruschopnost žalované byla při sjednání zápůjček ověřena zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, toto bylo ověřeno oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě ze dne 23. 2. 2015 a 17. 4. 2015, uvedenými doklady je výměra podpory, výplatní páska a předložené doklady SIPO, proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Z předložených zákaznických karet však soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně plnil svoji zákonnou povinnost dle § 9 pouze„ pro formu“, resp. zápůjčku poskytl i přes to, že k posouzení úvěruschopnosti žalované neměl dostatečné informace, když sice žalovaná vyplnila své osobní a majetkové údaje, avšak tyto nebyly řádně doloženy, žalobkyně doložila pouze v případě v pořadí první zápůjčky číslo doklady o vyplácené podpoře, a jeden doklad o výši platby za telefon, žádná výplatní páska ani doklad SIPO doložen nebyl. Ve vztahu v pořadí k druhé zápůjčce nebylo doloženo nad rámec zákaznické karty ničeho. Navíc v obou zákaznických kartách vycházel právní předchůdce žalobkyně z výše příjmu, který není nijak doložen, ani není uvedeno, co je jeho zdrojem. Takové údaje jsou nepochybně nedostatečné, právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonnou povinnost dle § 9. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých zápůjček. Jsou to převážně klienti, kteří zápůjčku či úvěr od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud má s ohledem na uvedené za to, že obě smlouvy o zápůjčce, tj. číslo číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, jsou neplatné (§ 9 odst. 1, 3 zákona č. 145/2010 Sb.). S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 9 zákona č. 145/2010 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení vydlužitele (§ 2991 odst. 1, 2 o. z). Protože však žalované byla poskytnuta dle smlouvy číslo částka 6 000 Kč a žalovaná již v době do 14. 6. 2018 uhradila 6 782,29 Kč, následně uhradila částku 7 535,48 Kč, žalovaná tak poskytnuté peněžní prostředky 6 000 Kč zcela vrátila, resp. přeplatila. Protože žalované byla poskytnuta dle smlouvy číslo částka 13 000 Kč a žalovaná již v době do 14. 6. 2018 uhradila 12 617,71 Kč, následně uhradila částku 1 664,52 Kč (a to tak, že dne 20. 6. 2018 částku 600 Kč, dne 17. 4. 2019 částku 364,52 Kč, dne 16. 5. 2019 částku 500 Kč a dne 14. 6. 2019 částku 200 Kč; tj. celkem na tuto zápůjčku 14 282,23 Kč), žalovaná tak poskytnuté peněžní prostředky 13 000 Kč zcela vrátila, resp. přeplatila. S ohledem na uvedené není žaloba důvodná a soud ji zcela zamítl.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).